Nevidomý horolezec zdolal propast Macochu

  • 16
Skálu si čte hmatem a očima svých spolulezců, horolezec Jan Říha je totiž od narození nevidomý. Necouvl však ani před proslulým skalním masivem El Capitan v severoamerických Yosemitech, stál i na vrcholu afrického Kilimandžára nebo Elbrusu. Ve středu se dvěma kolegy zdolal jako první nevidomý propast Macocha.

"Teď to běž rozporem, vyměň si ruce, ještě trochu víc v pravo jsou dobrý chyty," volá na Říhu z horního můstku propasti jeho přítel a parťák, mezinárodní horský vůdce Janek Bednařík.

Jan Říha už dělá poslední kroky v asi 80 metrů dlouhé cestě. Ještě se zapsat do vrcholové knížky, která je schovaná v posledním žlábku pod terasou můstku.

Bez povolení ochranářů lezci na stěnu nesmí

Jsou dvě hodiny po poledni a ve stínu je 32 stupňů, ne nejlepší počasí pro sportovní výkony. "Lézt v Macoše, na to se musí žádat povolení u ochranářů dopředu. Jsme rádi, že nám to dovolili a taky, že neprší," podotýká Bednařík.

Jan Říha jako první nevidomý horolezec pokořil propast Macocha (21. července 2010)Jan Říha jako první nevidomý horolezec pokořil propast Macocha (21. července 2010)

To už se zplavený Jan Říha přehoupne přes zábradlí a šťastně se usmívá. "Je to sen každého horolezce vylézt si Macochu a já jsem rád, že byla možnost povolení získat a že jsem to dokázal. Nejtěžší byla asi poslední, třetí délka, tam bylo málo chytů. Říkám to dobře, Janku?" obrací se na kolegu.

Ten pokyvuje. "Není to nejlehčí cesta. Patří ale k základnímu vzdělání," usmívá se Bednařík.

Jan Říha jako první nevidomý horolezec pokořil propast Macocha (21. července 2010)

Jako poslední se vynořuje za zábradlím legenda lezení v Moravském krasu Pavel Weisser. "Tu cestu udělal v roce 1943 František Plešek. Byla úplně první tady v Macoše a neměla jméno. A tak se jí říká prostě "Normálka"," vypráví Weisser o historii cesty, která je zčásti odjištěná, ale lezci tady musí použít i vlastní jištění.

Dnes Macocha, příště Jižní Amerika

Třiatřicetiletý Jan Říha, který žije v Praze, ale právě dělá na daleko ambicióznějším projektu, než je stěna Macochy. "Schody do nebe" nebo anglicky "Seven summits" je touha stát na nejvyšších vrcholech sedmi kontinentů.

"Ten projekt mi vymyslel Janek. Mám za sebou už Kilimandžáro v Africe a kavkazský Elbrus, teď sháníme peníze, abychom mohli možná ještě letos nebo příští rok na Aconcaguu v Jižní Americe," dodává horolezec, který trénuje přes rok v Holešovicích na umělé stěně nebo jezdí na "písky" do Tisé nebo Hruboskalska v severních Čechách.

Vadu zraku má od narození. "Chyty tak víc hledám, kluci mě navigují, někdy vezmu radši menší chyt vedle většího, protože jsem rád, že něco držím," říká o lezení poslepu vedoucí horolezeckého oddílu Matahari, kde už teď trénuje třicet handikapovaných horolezců.