Průběh oprav hradební zdi na Špilberku

Průběh oprav hradební zdi na Špilberku | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Na Špilberk nastoupili dělníci, nová hradba bude stát už na podzim

  • 1
Brněnský hrad Špilberk se už v listopadu znovu promění v nedobytnou pevnost. Právě na podzim by totiž měli dělníci zasunout poslední cihlu do části hradební zdi, která se následkem dlouhotrvajících dešťů zřítila letos v červnu. Oprava ukousne z městské kasy více než patnáct milionů korun.

"Už máme vybranou stavební firmu, která zhotovuje projekt. Do konce listopadu by tak zeď měla stát," uvedl ředitel Muzea Města Brna Pavel Ciprian.

Opravu sesunutých hradeb dostala na starosti Stavební firma Tocháček, která má s barokní pevnosti své zkušenosti. Už v minulosti rekonstruovali nádvoří či hradní bastion.

Průběh oprav hradební zdi na ŠpilberkuPrůběh oprav hradební zdi na Špilberku

"Máme zabezpečenou část hradeb a v současné době odklízíme zřícený materiál, který zůstal v patě svahu. Pak nás čeká odtěžování zbylého cihlového zdiva a zeminy," uvedl výrobní ředitel firmy Viktor Jaroš. Přípravné práce podle něj zaberou čtrnáct dní, pak se začne se samotnou stavbou zdi.

Žádný beton ani nové materiály

"Bude obnovena do podoby před havárií. S tím, že budou používány tradiční stavební technologie," popsal mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Dělníci tak nesmí používat nové materiály a je také omezeno užití železobetonových konstrukcí. "Práce na historických objektech jsou proto náročnější. Ani cihly na zdi nesmí být nové, takže se používají z bouraček," uvedl Jaroš.

Nová zeď, by měla být širší a mohutnější ve spodní části. Tím se zabrání budoucímu možnému sesunutí.

Kromě dělníků však na hradbách pracují i památkáři. "V rámci stavebních prací zajišťujeme archeologický výzkum. V případě, že se něco najde, zahájíme v místě průzkum," popsal archeolog Zdeněk Chudárek.

Zeď tlumí rány z děl, ohrožuje ji však voda

Historický úsek hradby z první poloviny 17. století se zřítil 16. června. Zeď sice nebyla v průběhu dvou století zásadně opravována, ale za její sesun mohly dlouhotrvající deště (o zřícení zdi více zde).

Byla postavena na principu opěrných zdí. Za přední cihlovou stěnou se nachází vrstva z úlomků zalitá vápnem. Za ní následuje základní hrubá zeď. Tato konstrukce výborně tlumí rány z děla, ale zároveň ji ohrožuje zatékající voda.

Ta po několika denních deštích nestačila odtékat a vytvořila podzemní nádrž. "Tlak vody z nádrže pak vytlačil zeď ven a ona se zřítila," popsal archeolog. Jejímu nečekanému sesunutí nešlo prý zabránit.

"Zeď vypadala naprosto v kondici, nebyla tam jediná prasklina nebo vyboulenina, nic, co by ukazovalo, že hrozí nějaké nebezpečí," dodal ředitel Muzea města Brna.