Povinně fasuji oranžovou vestu, to kdybych náhodou zapomněla plavat, a ve člunu pro osm lidí vyrážíme na vodu. V přístavišti u hotelu Four Seasons mě čekala poříční městská policie, která mi slíbila výlet.
Jejich revír má od začátku do konce Prahy 33 kilometrů, pokud není na okraji města nějaký problém, hlídají strážníci převážně řeku a břehy v centru Prahy.
"Dohlížíme na bezpečnost na vodě a na dodržování plavebního řádu, bezdomovce u břehů, pomáháme z vody odstraňovat nebezpečné předměty i látky. Sem tam také zachraňujeme čluny, kterým odejde motor, nebo utonulé a také opilé lidi, kteří dělají hlouposti a spadnou z loďky," popisuje jeden ze strážníků Jan Tatzl během startu.
Přístaviště u hotelu Four Seasons.Opilci se také rádi baví skokem z mostů, nejoblíbenější je prý ten Karlův a Jiráskův. Ale právě pod nejznámějšími pilíři je zoufale málo vody. "Berou to jako recesi, je tam ale jen dvoumetrová hloubka, a to už je hodně nebezpečné a lidem hrozí vážná zranění," varuje vtipálky poříční policista.
Loďka svižně pluje směrem na Holešovice. U plavební komory zkontrolujeme situaci a vyrážíme zpět. Všude klid, žádná akce se nekoná. Řeku křižuje jen pár šlapadel a loděk, které se spořádaně drží tam, kde mají. Stopkou jsou pro ně žluté bójky.
"Máme signály, jak plavidla na Vltavě oslovit, ale laici je neznají a nereagují na ně, takže většinou musíme křičet a vykázat je z místa slovně. Vozíme s sebou i megafon, ale téměř jej nepoužíváme. Zatím nepadl ani žádný výstřel do vzduchu," vtipkuje druhý strážník František Drábek s tím, že poříční policii by šlapadlo jen těžko uniklo.
Velké parníky "spí" u břehů. Ožívají až po poledni a k večeru, kdy naloží turisty a odváží je po Vltavě na výlet nebo hostí slavící firmy a turisty.
"Většinu úkonů dělají strážníci preventivně, skutečný zásah přichází několikrát do týdne. Většinou jde o vyvazování plovoucích předmětů," doplnil ředitel městské policie Vladimír Kotrouš s tím, že kromě Vltavy hlídají strážníci také další pražskou vodu, například Džbán nebo Hostivařskou nádrž.
Po cestě zpět se ptám na nejkurióznější případ. Strážníkům prý přidělal práci jeden z umělců, který vytvořil na Vltavě umělé sochy. Na vodě plave tlustá dáma v záchranném kruhu, nebo velká labuť.
"Jedna labuť je tam pověšená na zdi a druhá ve vodě. Spousta lidí nám volala, třeba třikrát za den, že je tam velká zdechlá labuť a že už smrdí, tak s tím něco uděláme. Jeden pán dokonce volal tři dny za sebou a rozčiloval se. Dispečer i hlídky mu vysvětlovali, o co jde, ale zřejmě to nepochopil, protože další den volal znova," směje se Tatzl.
Labuť připlula na Vltavu z Itálie
Na rozloučenou mi strážníci zapnou majáček. Pak už mířím za stylovou vltavskou zábavou - když na vodu, tak na šlapadle. A když na šlapadle, tak na tom originálním a jedinečném. Půjčuji si labuť. Z dálky vypadá, jakoby ji někdo utrhl od kolotoče. Tahle dáma je však mnohem větší a krásně zachovalá. Půjčují ji pouze ve Slovance na Žofíně.
Pánové na molu mají celkem klid. "Dopoledne se tu trousí většinou jen cizinci, ale pak to začíná. Po práci přijdou i lidé z Prahy. Večer pak páry na romantickou projížďku. Když se sešeří a opadne horko, dostávají na loďky a šlapadla petrolejky, které se ve vodě hezky odráží," popisuje Josef Partika, který pracuje v půjčovně tři roky.
Nejraději si lidé půjčují šlapadla s pohodlnými látkovými lehátky.Podle něj nejvíce frčí šlapadla s látkovými lehátky, protože se na nich dá krásně opalovat a jsou pohodlnější. Pak umělohmotná šlapadla a pramice. Lidé prý ale raději šlapou, než veslují. Raritou je samozřejmě "moje" labuť.
"Myslím, že pochází z Itálie, jako většina šlapadel se přivezla ze zahraničí. Tady je ale musíme trochu upravovat. u nás se hladké přistání na písečnou pláž nekoná, všechny šlapadla proto kolem sebe potřebují gumovou pneumatiku, aby je náraz na molo tolik nebolel," vysvětluje Partika. Po každém dni šlapadla čistí, ty vrzající dostanou injekci s vazelínou.
Hodinová projížďka na pramicích i šlapadlech stojí 150 korun. Večer s lampičkou je to o padesát korun dražší. Slovanka má asi dvanáct pramic a dvacítku šlapadel. Když je horko a pálí sluníčko, molo zůstane prázdné a kluci v půjčovně se nestačí otáčet.
Písečná pláž, o které Partika z půjčovny mluvil, mě láká. Po lehkém obědě nad řekou se proto vydávám dále, za pískem. První na mušku mi přijde Smíchovská pláž. Je v centru dění a Pražané pro krásný pocit chůze po rozpáleném písku musí sejít jen pár schůdků. I když je tahle lehká exotika v Praze zadarmo, téměř nikdo na lehátkách a u baru není.
Ve Žlutých lázních je o poznání živěji. Restaurace i pizzerie lákají na dobroty. Na kurtech hraje navzdory vedru parta mladých lidí beach volejbal, o kousek dál se odehrává napínavý zápas ve stolním tenise. Jde o několik piv, které jsou v sázce.
Na travnaté pláži začínají přibývat osušky a deky, plnit se začíná i oblíbená písková pláž s bambusovými domečky. Branou se odpoledne do areálu trousí pánové v kravatách, maminky s kočárky a party mladých lidí. Studenti své pozice obsadili už před obědem.
"Většinu dne je pod mrakem, takže nyní tu mám jen 140 lidí i když je parno," popisuje pokladní, která do Žlutých lázní dospělé pouští za 40 korun, studenty za polovic a děti zdarma. "Ale když svítí sluníčko, je tu hlava na hlavě. Přijdou i dva tisíce lidí. Hlavně o víkendu i k večeru tu bývá rušno," dodává.
Studentka Barbora potvrzuje, že místo je hodně oblíbené a že sem chodí často. "Když je krásně, tak vyrážíme hlavně sem, když se chceme koupat, tak i do Podolí. Smíchovská pláž nás moc neláká, protože je tam hodně lidí, je to v centru. Ale tady ani nepoznáte, že jste v Praze," libuje si Barbora Rákosová.
Dodává, že dnes mají štěstí, protože se jim s kamarádkou podařilo obsadit jeden z bambusových domků. Šanci užívat si pražskou exotiku s bílým pískem prý mají málokdy, protože o pláž je velký zájem a je téměř vždy plná.
Žluté lázně dávají Pražanům zapomenout, že jsou ve městě."Je tu báječná atmosféra, jsme jako na exotické dovolené a máme hodně možností, jak tu strávit den. Můžete se opalovat, odpočívat, zasportovat si," doplňuje její kamarádka Denisa Kučerová.
"Máme prázdniny, tak si tu hovíme klidně celý den. Odpoledne se tu pak nahrnou lidé po práci a čas tu tráví i lidé na dovolené, to je travnatá pláž úplně nabitá. Ale řeka je hodně studená, je to spíše na válendu," dodala Rákosová.
V cukrárně si objednávám ledovou kávu a zpovídám jednu z maminek, proč jezdí sem. "Není to pro mne blízko, ale tramvajové spojení je super. Jede to každou chvilku. Jsem tu poprvé na tip kamarádky a moc se nám tu s malou líbí. Je to dobrá alternativa, jak si užít den u Vltavy," míní.
Souhlasím, jen mě mrzí že nemám tolik času, abych si to na Vltavě užila také. Nicméně domů si nesu krásný suvenýr. Bílý písek vysypávám z bot ještě večer.
