Mluvčí krajských záchranářů Lukáš Humpl říká, že zásah u dopravní nehody může být silnou zátěží i pro psychiku záchranářů. Těm poskytuje podporu psycholog záchranné služby, speciálně vyškoleni pro poskytování psychické pomoci kolegům jsou i někteří ze záchranářů, takzvaní "peeři".
NEJKRVAVĚJŠÍ DEN NA SILNICÍCHBěhem pátku zemřelo nejméně deset lidí |
"Zatím máme vyškoleny dva, další půjdou do výcviku na podzim," říká Lukáš Humpl a připomíná, že pomoc psychologa záchranáři nabízejí i příbuzným obětí nehod, náhodným svědkům nebo třeba lidem, kteří účastníkům bouračky poskytli laickou první pomoc.
Také při zásahu u nehody v Karviné mohli záchranáři, mezi nimiž byli tři muži, využít podporu psychologa, tentokrát ji ale nepotřebovali.
"Zájem o tuto podporu je individuální. Někdy je žádána po v uvozovkách méně tragických nehodách, kdy ale záchranář zjistí, že někoho ze zraněných či mrtvých zná, nebo kdy na místě třeba umírají děti," zmiňuje Lukáš Humpl.
Liší se způsob, jak zásah u nehody psychicky zvládají záchranáři muži a ženy záchranářky? "To se jednoznačně říct nedá. Jsou situace, které psychicky zasáhnou úplně každého bez ohledu na pohlaví, profesi nebo třeba zařazení v posádce. Obecně se ale dá říci, že muži mají tendenci si situaci víc držet od těla a tvářit se, že je to nezasáhlo, i když ví, že to úplně v pohodě není, kdežto zasahující ženy záchranářky si častěji spontánně o podporu řeknou samy," tvrdí Humpl.
Proškoleni na psychické zvládání obtížných zásahů jsou i hasiči. "Stává se ale, že na i na psychiku zkušených borců nehoda silně zapůsobí. Když přijedete v noci k nehodě a máte tam čtyři mrtvé lidi, tak to je opravdu náročné na psychiku. Každý se to snaží zvládat, jak umí, zájemci navíc mohou využít služby naší psycholožky," říká mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Faster.
