V úterý brzy ráno se propadl strop a zemina zasypala v tunelu dělníka, kterého zachránila báňská záchranná služba. A město ústy primátora Pavla Béma prohlásilo, že pokud za zborcení zeminy může společnost Metrostav, která tunel razí, bude chtít odstoupit od smlouvy.
"Máme samozřejmě strach o práci, kdybychom tady skončili, bylo by to špatné, s chlapama jsme o tom zrovna před chvílí mluvili," řekl jeden z dělníků, který pracuje na zabetonování kráteru na zahradě ministerstva kultury. Jméno si nepřál zveřejnit.
Zavaleného bagristu zachránila vzduchová kapsa. Záchranáři ho dostali ven zhruba po šesti hodinách.
Nyní pracuje v tunelu zhruba tisíc pět set lidí. Ti by tak zřejmě přišli o živobytí.
"Zda by nám město vypovědělo smlouvu a lidé přišli o práci, je jen hypotetická otázka, nejprve musí skončit vyšetřování báňského úřadu," konstatoval mluvčí Metrostavu František Polák.
Primátor Bém o ukončení smlouvy mluví otevřeně. "Pověřím právníky, aby začali připravovat potřebné kroky na možné vypovězení smlouvy," uvedl.
Dělníci zatím vylévají kráter betonem. Ten už "spolkl" tisíc pět set kubíků a na zahradu míří jeden náklaďák za druhým. Jámu o rozloze 25 krát 15 metrů budou plombovat betonem ještě dva dny. Pak budou práce na tunelu až do vyšetření příčin sesuvu půdy zastaveny.
Zaměstnanci ministerstva průmyslu, kde se zemina propadla do tunelu, se tak musí obrnit trpělivostí. "Beton lijí celou noc v kuse, vždy, když zahoukají, tak vím, že do té díry stříkají další dávku," popsal vrátný ministerstva Dušan Hišem.
Sondy hlídají okolí kráteru
V okolí kráteru je potom zahrada "prošpikována" sondami. Ty monitorují, jestli se okolí kráteru nehýbe a nehrozí další sesuvy. "Zatím přístroje nezaznamenaly žádný pohyb půdy, podloží je stabilní," řekl Polák.
Příčina propadu není známa. Případ vyšetřuje báňský úřad a skončit svou práci chce zhruba do dvou měsíců. Město už dostalo od Metrostavu zprávu o tom, co se v tunelu vlastně stalo. Ale zatím ji odmítlo zveřejnit.
Podle informací MF DNES je jednou z vyšetřovacích verzí sesuvu půdy nedokonalý projekt.
"Já bych tam viděl ten nedostatečně detailní projekt, to by pak šlo na ´triko´ asi Satře, která jej dělala, ale uvidíme, jak dopadne vyšetřování," řekl MF DNES zdroj, který si nepřál zveřejnit jméno.
Pokud by se to potvrdilo, znamená to, že se projekt tunelu Blanka pravděpodobně nezabýval detailně podložím, ve kterém dělníci tunel razí. Vyjádření společnosti Satra se včera MF DNES nepodařilo získat, ředitel ani nikdo z vedení nebyl k zastižení.
Druhou příčinou, o které vyšetřovatelé mluví, je špatný postup stavební firmy Metrostav. O tom, že je v okolí Hradu nestabilní podloží, se však vědělo již od března, k sesuvu přesto došlo.
Metrostav jakoukoliv vlastní vinu popírá. Nedalo se to čekat, příčinu neznáme, všechny nás to překvapilo, když hrozí nebezpečí, skála ´varuje´, vysílá signály, že něco není v pořádku," prohlásil mluvčí Metrostavu František Polák
Podle šéfa katedry geologie ČVUT Jiřího Bartáka se na sesuvu podílela také historie, přesněji stavba bastionu Pražského hradu. "Jsem přesvědčen, že tunel se propadl i kvůli dělníkům, kteří stavěli bastiony kolem Pražského hradu," sdělil Barták.
Ten se podílí na geologickém monitoringu stavby tunelu a usuzuje i podle suti, která pochází ze sedmnáctého století, kdy se barokní hradby na sever od Hradu stavěly.
