Až dnes odpoledne napochodují Slováci do bitvy o čtvrtfinále mistrovství světa, jejich trenér složí ruce na prsa a bude všechno sledovat v klidu. Tedy v relativním klidu, protože Weiss u fotbalu (a nejen u něj) nedokáže zůstat nad věcí. Dojímá ho, štve, mučí, naplňuje.
Stejně rozporuplný je i sám Weiss, prchlivý fotbalový léčitel. "Vlado je hrdina, kterému by se měly odpouštět hříchy. Je jako básník, který v sobě nosí nekonečné emoce. Mám rád lidi, kteří se rozpláčou, když je k pláči důvod. A láteří, když cítí křivdu. Nejdřív cítí, pak uvažuje. Je jako Shakespeare. Možná by měl začít psát básně," vyprávěl nedávno slovenský básník Ľubomír Feldek.
Pak si posunul na nos těžké dioptrické brýle, bez nichž jen mžourá, a povídal: "Měli by mu u nás postavit sochu, na mistrovství světa už se nikdy nemusíme podívat. Hele, a víc už bychom chtít neměli. Ze skupiny hned domů a oslavujme."
Málem to tak dopadlo, jen bez těch oslav. Slováci byli na pokraji vyřazení. Museli porazit mistry světa z Itálie, aby se zachránili. A oni to dokázali!
Díky taktickým i psychologickým tahům pětačtyřicetiletého Weisse, nejmladšího kouče šampionátu. "Celou dobu nás přesvědčoval, že přijde naše chvíle. Držel nás nad vodou," řekl brankář Ján Mucha.
Dýchá pro hráče a oni pro něj
Tohle Weiss umí výborně. S outsidery dokáže úžasné věci. Napumpuje do nich sebevědomí a naučí chytrý systém. Získává si hráče tím, že se do jejich myslí dovede vcítit, dýchá pro ně a oni pro něj.
Slzy v očích nejsou přetvářkou. Začalo to v Artmedii Petržalka, kterou senzačně dovedl do Ligy mistrů. V létě 2005 vyprášil v předkole Celtic Glasgow 5:0! Když pak Artmedia ve skupině vyloupila i stadion Porta, Weiss byl na vrcholu.
Pobláznili Slovensko. Kdo je kdo?Vůdce v kabině |
A tehdy se obořil na novináře, jenž položil nevinnou otázku. "Nikdo z nás netušil, jak trpí. Když jsme odlétali z Porta, přišel jsem za ním, abych se zeptal, proč reagoval tak podrážděně. I když se známe dlouho, bál jsem se, že mě nakopne. Místo toho mě chytil okolo ramen a se slzami v očích říká: Peter, otec je v nemocnici, je to vážné. Dal bych všechno, jen ať mi ho tu Bůh nechá," vzpomíná Peter Šurin, reportér z deníku Šport. Zná ho 30 let, hrávali spolu fotbal.
Táta Vladimír, bývalý československý reprezentant, cukrovkový záchvat přežil, ale museli mu amputovat nohu nad kotníkem. Mistrovství světa sleduje doma v Limbachu na úpatí Malých Karpat.
Rodina má na kouče velký vliv. Když mu bylo patnáct, zemřela mu maminka, bylo jí pouhých sedmatřicet. "Smrt maminky je podle mě jednou z příčin, proč se chová nevyrovnaně. Je komplikovaný a zvláštní," tvrdí Šurin.
"Cit, který ti dává máma, se nedá nahradit. Její smrt mi připomíná, že rodinu nesmím nikdy opustit," říkal Weiss před dvěma lety. Byl zábavný, vstřícný, vtipný, originální. V sídle slovenského svazu si sedl ke kávě a vyprávěl.
O tom, jak obdivuje Rosického a Nedvěda. O synovi Vladovi, který ho naštval sérií tetování. O trenéru Brücknerovi, který mu dával rady při angažmá v Drnovicích:
"Byl úžasný psycholog. Uměl hráče připravit na zápas, aniž zvýšil hlas. Mně říkal Srajčičko. Jednou v přípravě povídá: Hele, Srajčičko, co tady běháš? To nepotřebuješ. Neblbni, vem si míč a běhej si podle sebe. Dokázal hráče přečíst. Chtěl bych se to naučit."
Stejně jako Brückner lpí "šéf Vlado" na disciplíně, sleduje herní trendy, vymýšlí standardní situace...
Jeho mužstva hrají chytře a účelně. Má přirozenou autoritu. Už jako šikovný záložník na hřišti viděl o krok dál než ostatní, zahrál si ve Spartě nebo na mistrovství světa 1990. Kdyby měl průbojnější povahu a nesrážela ho zranění, dotáhl to určitě ještě dál.
Podobný je Brücknerovi i v nevyzpytatelnosti. Někdy je příjemný a vtipný, někdy otrávený, jindy arogantní a neslušný. Brückner by však po zpackaném zápase s Paraguayí nikdy nepřiznal, že se netrefil sestavy. Weiss to udělal.
Jak mu radí miliardář Kmotrík?
Před lety řekl: "Pracuju na sobě, chtěl bych to změnit, ale v mém věku už se všechno otočit nedá." Jeho blízcí tvrdí: má obrovské porozumění, ale občas ostatní až nesmyslně seřve. Má stovky známých, ale málo kamarádů. Lidem spíš nevěří, ale ctí podání ruky.
"Ve fotbale zažil nebe i peklo, umí předat zkušenosti. Kluci ho poslouchají, pamatují si, že byl pan Fotbalista," říká bývalý reprezentační lékař Pavel Malovič. "Kdysi Vlado mohl přestoupit do Dynama Kyjev ke slavnému kouči Lobanovskému, ale přetrhal si kolenní vazy. Osud mu to teď vrací při trénování."
Když ho v roce 1996 vyhodili z Košic a byl tři měsíce nezaměstnaný, dal mu šanci miliardář Ivan Kmotrík v tehdy druholigové Artmedii. Weiss přemítal, že se ztratí do Rakouska, ale Kmotrík ho přesvědčil.
To spojení funguje dodnes, až se mezi fanoušky šušká, že vlivný podnikatel a majitel Slovanu Bratislava diktuje, kdo by měl hrát v reprezentační sestavě.
Tahle dvojice by se jednou mohla zase spojit. Weiss je workoholik, potřebuje, aby ho fotbal pohlcoval. Reprezentace je přitom spíš manažerská práce. "Klidně bych vedl národní tým a klub zároveň," říkal Weiss před rokem, kdy nebylo jisté, že Slovensko postoupí z kvalifikace. Postoupilo i proto, že porazilo Česko.
Nejdřív slzy, hned pak naštvání
Na šampionátu se Slováci z počátečního deliria vyškrábali do dnešního osmifinále proti Nizozemcům. Prchlivý Weiss reagoval po svém: po vítězství nad Italy nejdřív se slzami v očích obcházel jednoho hráče po druhém, na oficiální tiskovce v angličtině vzkazoval manželce Martě, jak ji miluje, a pak znovu vyjel na reportéry. Weiss se chová jako velký boss.
Potrpí si na bonton: hráči by měli k zápasům nastupovat oholení a nesmějí odejít po jídle od stolu dřív než on. Sluchátka v uších? Nemyslitelné. Nesluší se ho kritizovat, nejen hráči by ho měli poslouchat na slovo.
"Když Zéland v prvním zápase vyrovnal třicet vteřin před koncem, bylo to jako dostat facku v sedm ráno. Nebylo snadné dostat tým zpátky do euforie," řekl Weiss den po triumfu nad Italy.
Myslíte, že bude slovenská pohádka pokračovat? "To jste vy novináři. Víc k tomu říkat nebudu."
Jak jste tedy tým nabudil? "Díky vaší pomoci."
Kritika posloužila jako motivace? "Vaše a moje filozofie se v žádném okamžiku nesetkávají."
Měl jste tedy kritické články jako motivaci pro hráče? "Ne, nenávist plodí jen další nenávist. Já nevracím údery pod pás."
Vy jste to cítil jako údery pod pás? "Určitě!" A velký šéf dál mluvil už jen anglicky a rusky.
