Nosálové cvičí třikrát týdně
Má-li jeden z nich nějaký problém, projeví se to ve stejný den u všech. Jsou mezi sebou neustále v kontaktu jemným pískáním a každá změna nálady jednoho zvířete se hned odrazí v chování celé skupiny. "Pokud by mláděti, které leze na lano, uklouzla packa a ono spadlo, bude se mě od té chvíle bát celá skupina, protože ono je bude okamžitě zvukově varovat," uvádí příklad František Šusta, který nosály v pražské zoo trénuje.
Navíc jsou nosálové šelmy, takže jsou například oproti lemurům o něco rychlejší, dravější a mohou citelněji kousnout. Zato vztahová hierarchie u nosálů zvláštní roli nehraje, i když se mění. Na jaře a v létě, kdy jsou ve skupině malá mláďata, je samice mnohem agresivnější vůči dospělému samci a on se raději drží stranou. Během podzimu zase vládne on.
"Letos to ovšem neplatí, protože teď jsou ve výběhu jen loňská mláďata a jejich otec už je starý a slabý a drží se stranou," popisuje momentální situaci trenér nosálů Šusta. "Tady se diplomacií jako u lemurů tolik nezabýváme, je to moc rychlé; během cvičení se jen snažíme každého dostatečně zaměstnat," dodává.
První podobu cvičení s nosály v pražské zoo vytvořili v létě 2008 čistě jako zajímavou ukázku pro školní výpravy. O rok později už měl jejich trénink i chovatelský efekt. "To jsem přímo dostal za úkol naučit tři měsíce stará mláďata v co nejkratší době vstoupit samostatně do bedny, nechat se tam zavřít a odnést z výběhu nebo sedět v klidu na rukavici," popisuje vývoj cvičení s nosály jejich trenér.
Tyto získané dovednosti mláďatům zůstaly až do dospělosti, proto je také dodnes v představení nosálů můžete vidět. Po celý srpen cvičí třikrát týdně: ve středu, v sobotu a v neděli vždy od 11 hodin. Mimo sezónu také cvičí zhruba třikrát týdně, ale už to bývá spíše pro školní výpravy nebo v rámci tréninku.
Cvičení s nosály samozřejmě umožňuje být zvířatům co nejblíže, takže se případně dají vypozorovat zdravotní problémy jednotlivých zvířat. "I když u nosálů na toto pozorování stačí i krmení, protože opravdu reagují celá skupina jako jeden muž, když se něco stane byť jednomu zvířeti," doplňuje Šusta.
Chovatelsky je tedy trénink nosálů zajímavý především pro možnost odchycení mláďat, kontroly zblízka nebo přímo prohmatání. "Bude-li třeba, můžu konkrétním zvířatům dávkovat z ruky léky, protože budu přesně vědět, kolik jsem komu dal," uvádí trenér jeden z důvodů, proč se v zoologických zahradách se zvířaty cvičí.
