Izraelci obsadili u pásma Gazy další loď s aktivisty. Tentokrát bez násilí

Další aktivisté se pokusili po moři prolomit blokádu pásma Gazy. Plula s nimi i nositelka Nobelovy ceny za mír Mairead Maguireová. Izraelští vojáci loď obklíčili a po několikahodinových výzvách nad ní převzali kontrolu. Vše se obešlo bez násilí. Při pondělním zásahu na lodě plující do Gazy zemřelo devět aktivistů.

Loď má najatou kyperská organizace Free Gaza a původně měla být součástí flotily, na níž Izraelci zaútočili v pondělí a kde pluli i tři Češi. Při násilných střetech tehdy zemřelo devět aktivistů. Rachel Corrie ale zdržely v přístavu technické obtíže a do pásma Gazy proto vyplula se zpožděním (více o pondělním zásahu čtěte zde).

BLOKÁDA GAZY

V roce 2007 se vlády v pásmu Gaza zmocnil radikální Hamas, usilující o zničení Izraele. Izrael odpověděl blokádou, jejímž hlavním účelem je zamezení dodávek zbraní do Gazy. Izraelská rozvědka zjistila, že s běžnými dodávkami byly občas do Gazy pašovány zbraně nebo materiál pro domáckou výrobu raket, kterými Hamas ostřeluje izraelské území. Izrael podle svých slov pouští každý týden do Gazy 15 tisíc tun humanitární pomoci. Podle OSN je to však pouze čtvrtina potřebné pomoci pro 1,5 milionu Palestinců v pásmu. V Gaze jsou závislé na humanitární pomoci čtyři pětiny obyvatelstva.

Pět irských a šest malajských propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i irská nositelka Nobelovy ceny za mír Mairead Maguireová, už předem upozorňovalo, jsou odhodláni prolomit izraelskou námořní blokádu pásma. Zároveň hlásili, že při eventuálním zadržení nebudou klást Izraelcům žádný odpor.

Okamžitě se ale vojákům židovského státu nevzdali. Izraelci se připojili k plavidlu asi pět desítek kilometrů od pobřeží Gazy a vyzvali loď Rachel Corrie, aby plula do přístavu Ašdod.

Aktivisté to odmítli a dále směřovali k palestinskému pásu území. Vojáci pak své výzvy opakovali ještě několik hodin. Pak na loď vstoupili. Na rozdíl od pondělního zásahu, se tentokrát vše obešlo bez násilí. "Podle našich informací tam nebylo násilí ani střelba," řekl mluvčí palestinského uvítacího výboru, který loď čekal na pobřeží Gazy, Amdžád Šava.

Po převzetí kontroly nad plavidlem zamířily lodě podle Tel Avivu do Ašdodu. Izraelci tvrdí, že osazenstvo lodi v přístavu vyslechnou, náklad zkontrolují a pak po zemi pošlou do Gazy.

Loď Rachel Corrie se jmenuje po americké studentce, kterou přejel izraelský buldozer v roce 2003, když protestovala proti demolicím domů v pásmu Gazy. Plavidlo do pásma veze několik tun humanitární pomoci, včetně kolečkových křesel, lékařských pomůcek a cement, uvedla televize BBC na svém webu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil nenásilné zadržení lodi s aktivisty. "Dnes jsme viděli rozdíl mezi lodí pacifistů, s nimiž se názorově rozcházíme, ale respektujeme jejich právo na odlišný postoj, a plavidlem nenávisti zorganizovaným tureckými extremisty, adepty terorismu," uvedl ve svém prohlášení.

Izrael podle něj postupoval v obou případech stejně a i nadále si vyhrazuje právo na sebeobranu. "Nedovolíme, aby byl v Gaze vytvořen íránský přístav," zdůraznil.

Otázky a odpovědi o útoku u gazy

Co bylo cílem aktivistů?

Aktivisté chtěli dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, na které Izrael v roce 2007 uvalil blokádu. Na lodích bylo 10 tisíc tun humanitárního materiálu, aktivisté zároveň chtěli upozornit na nelegálnost blokády z pohledu mezinárodního práva. Izrael tvrdí, že šlo o čistě propagandistickou akci, aktivistům před zásahem nabídl převzetí nákladu a jeho dopravu do Gazy. Židovský stát chtěl náklad zkontrolovat, aby se ujistil, že neobsahuje zbraně a materiál pro jejich výrobu.

Kdo flotilu organizoval?

Skupina nazvaná Free Gaza, která zastřešuje různé skupiny z celého světa, a turecká skupina IHH (Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc), která je podle Izraele napojená na Hamas a je členem organizace Union of the Good, která podporuje sebevražedné atentáty. Naopak Turecko tvrdí, že IHH je řádná charitativní organizace.

Porušil Izrael mezinárodní právo?

Incident se stal zhruba 20 kilometrů od teritoriálních vod Gazy. Podle Charty OSN je útok na plavidlo v mezinárodních vodách možný pouze tehdy, pokud panuje podezření, že jsou na lodi zbraně. Jinak je třeba vyžádat si pro vstup na palubu povolení země, jejíž vlajkou je loď označena. Charta povoluje vstup na plavidlo, které se snaží prolomit námořní blokádu. V takovém případě může být použita přiměřená a odpovídající síla. O tom, zda Izraelci použili přiměřené síly, by mělo v tomto případě rozhodnout vyšetřování OSN nebo Turecka.

Jaká byla mezinárodní reakce?

Řada států, jejichž občané byli na palubě přepadených lodí, izraelskou akci odsoudila, vlády několika zemí si předvolaly izraelské diplomaty. Bezpečnostní rada OSN požaduje řádné a nestranné vyšetření incidentu. Nejbližší spojenec Izraele, Spojené státy, zásah nekritizovaly a naopak tvrdě lobbovaly, aby rezoluci OSN otupily hrany.