Bismarck, Yamato, Rodney, California, Missouri... Největší bojové lodě všech dob si zaválčily na zatopeném lomu Barbora u Teplic. Až 100 kilogramů těžké a tři metry dlouhé přesné makety bitevních a letadlových lodí vypustili modeláři na rybník do bývalého zatopeného lomu ve dvě odpoledne. Tou dobou už se na břehu tísnilo tisíce lidí.
Organizační štáb šedesáti lidí přivezl na Teplicko na 40 modelů lodí a 35 letadel. Příprava na bitvu probíhala 3-4 měsíce dopředu a samotné modely začali organizátoři navážet na břeh už v pět hodin ráno. Příprava bitevníků, z nichž některé střílí, kouří a spouští sirénu, trvá asi týden. Od ranního kuropění před bitvou už se zkouší vysílačky, povely a domlouvá se strategie.
Dostat na vodu tři metry dlouhou a 110 kilogramů vážící loď musí tři statní chlapíci. V jejích útrobách se totiž kromě změti drátů, přijímače, serv a odpalovacích zařízení nachází dost těžký zdroj velice připomínající autobaterii. Postavit takového obra trvá 2-3 roky. Základ je prý hotov za 1,5 roku, pak se ale loď musí vybavit.
Následují vyvažovací testy a nakonec se dodělávají drobné detaily, jako jsou například panáčci na palubě. Náklady na materiál a vybavení se podle modelářů pohybuje kolem 200-250 tisíc korun a nespočet hodin práce i několika lidí.
Kromě toho na vodě plují ostrovy upevněné na pontonech. Do těch je namontovaná pyrotechnika, která po čas bitvy vydává kouřové a zvukové efekty. Připravili dokonce jaderný výbuch.
Nemyslete si ale, že diváci viděli opravdové salvy a ničení nepřítele. Lodě pluly za zvuků hudby a děl kolem ostrovů, vydávaly zvuky střelby z perkusních děl, sirén a kouř, nad nimi neustále kroužily modely dobových letadel Spitfire, Mustang, P-39 Lightning nebo Messerschmitt. Do boje zasáhly samozřejmě i ponorky.
Specialitou měla být ponorka URZL, za druhé světové války měla být odplatou za bombardování německých měst spojenci. Byl to vlastně kontejner, ve kterém byla umístěna střela V-2. Tu měla k východnímu pobřeží Spojených států dopravit jiná ponorka.
Zadní část kontejneru se měla zatopit, tím by se silo dostalo do vertikální polohy a střela měla vystřelit na některé americké město. Protože se plány nedochovaly, modeláři ze Žiliny si udělali ponorku svoji a chtěli ji představit divákům i s funkční raketou. Bohužel, při předvádění střela selhala.
Do bojů byla připravena i funkční maketa potápějící se lodi. Tentokrát se experiment podařil, loď se skutečně potopila. A vzrušené zahučení v davu vyvolalo nechtěné dosednutí útočícího letadla na vodní plochu, když mu došly baterie.
bitva o midwayBitva u Midway byla rozhodující námořní bitvou druhé světové války. Proběhla od 3. do 7. června 1942. Japonským cílem "Operace MI" bylo obsadit atol Midway a vylákat americké námořnictvo k "rozhodující bitvě". Díky zpravodajské službě se Američané dozvěděli o místě příštího japonského útoku a do oblasti vyslali jediné tři operační letadlové lodě, které v té době v Tichomoří měli. Ráno 4. června vyslaly japonské letadlové lodě první vlnu letadel k útoku na Midway. Japonský svaz byl zpozorován a po sedmé hodině ranní poprvé napaden torpédovými bombardéry z Midway. Útoky pozemních a později i palubních letounů na japonský svaz probíhaly neustále (i když neúspěšně) až do 10:25, kdy zaútočily střemhlavé bombardéry z letadlových lodí USS Yorktown a USS Enterprise. Tři japonské letadlové lodě byly vyřazeny a později potopeny doprovodnými plavidly. Poslední letadlová loď Hirjú poté vyslala celkem dvě útočné vlny, které těžce poškodily Yorktown. Hirjú byla těžce poškozena večer téhož dne dalším americkým náletem a následujícího dne doražena vlastním torpédoborcem. Japonci se rozhodli ustoupit. Dne 6. června přišli ještě Japonci o těžký křižník Mikuma a jeho sesterská loď Mogami byla těžce poškozena. Téhož dne ještě ponorka I-168 torpédovala poškozený Yorktown a asistující torpédoborec USS Hammann. Torpédoborec se potopil okamžitě a Yorktown šel ke dnu v ranních hodinách 7. června. Spojené státy dosáhly rozhodujícího vítězství. |
