Přestože záznamy z černých skříněk vyšetřovací komise zatím oficiálně nezveřejnila, polská média je měsíc po tragédii začínají kousek po kousku odkrývat. Z informací, které ve čtvrtek otiskl polský deník Gazeta Prawna, vyplývá, že piloti do poslední chvíle netušili, jak nízko stroj letí.
Pád letadla mohly způsobit mobilyJejich signál mohl ovlivnit chod důležitých přístrojů |
Když před sebou spatřili stromy, pokusili se speciál bleskově zvednout. Motory letadla v tu chvíli pracovaly na šedesát procent výkonu. Podle polských médií pilotům scházelo pouhých pět sekund k tomu, aby manévr úspěšně dokončili. Kdyby se jim podařilo stroj zvednout, přistálo by letadlo na břiše a pasažéři mohli přežít.
To se však nestalo. Letadlo zavadilo o stromy, přišlo o třetinu levého křídla a začalo se otáčet kolem vlastní osy. Po dopadu na zem vzplálo a všichni pasažéři v něm zahynuli.
Záznamy z černých skříněk sice zachycují poslední chvíle před tím, než se letadlo jen pár metrů od přistávací plochy smolenského letiště roztříštilo, stále však není jasné, proč se piloti rozhodli v husté mlze vůbec přistávat. To by měla objasnit nahrávka rozhovoru mezi piloty tupolevu a řídící věží, kterou má zatím u sebe ruská vyšetřovací komise.
deset hypotéz o příčině pádu letadlaZavinila ho mlha, obsluha letiště nebo chyba pilota? |
Polská média zatím spekulují o dvou možných důvodech: buď polský úřad pro ochranu vládních činitelů nezajistil náhradní letiště, kde by mohl speciál přistát namísto Smolenska, nad nímž byla hustá mlha, nebo selhala obsluha smolenského letiště, která posádce nahlásila nesprávné údaje o vzdálenosti a výšce letadla.
Vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczynským, jeho ženou a dalšími 94 polskými osobnostmi na palubě se zřítil 10. dubna při přistávacím manévru u ruského Smolenska. Tragédii nikdo na palubě nepřežil. Delegace letěla uctít oběti katyňského masakru, při němž před 70 lety sovětská tajná služba povraždila desetitisíce polských důstojníků a intelektuálů.
