Ruský premiér Putin u dolu Raspadskaja. (11. května 2010)

Ruský premiér Putin u dolu Raspadskaja. (11. května 2010) | foto: AP

Putin přijel obhlédnout důl na Sibiři, počet obětí výbuchu přesáhl padesát

  • 0
Jedním z horníků, kteří přežili výbuch v dole na Sibiři, byl Alexej Perminov. Svůj dýchací přístroj půjčil kolegovi a sám skončil v nemocnici s otravou uhelným plynem. Počet jeho kolegů, kteří na místě zahynuli, ale stále roste, podle posledních údajů zemřelo 52 lidí. Průběh záchranných prací přijel zkontrolovat i premiér Putin.

Ruská média plní tři dny po neštěstí emotivní svědectví horníků, kteří přežili. V noci na 9. května do dolu nastoupila "sváteční" směna, která měla podle listu Izvestija dostat dvojnásobný příplatek, tedy přibližně o 500 rublů (asi 330 korun) více než obvykle.

Sergej Timofějev si po prvním výbuchu metanu naložil na záda kamaráda se zlomenou nohou a nesl ho dva kilometry v dýmu, kde nebylo vidět ani na dosah ruky. Na povrchu se však ukázalo, že skoro všichni z tuctu zraněných, které jejich kolegové vynesli, mezitím zahynuli.

V dole Raspadskaja pokračují záchranné práce, pod zemí jsou stále desítky horníků. (11. května 2010)

"Už nebylo co dýchat, nohy neposlouchaly, ale dostala mě z toho udice," svěřil se další z horníků, Alexandr Maximov, že ho z šachty vyvedla myšlenka na nové rybářské náčiní, které ještě nevyzkoušel.

Podle horníků první výbuch přibližně ve 22:55 SELČ spálil kyslík v šachtě, která se po druhé explozi o čtyři hodiny později přeměnila v ohnivou pec. Zachránili se jen ti, kdo dokázali po první explozi vyjít na povrch. Mezitím dispečerky na zemi slyšely jen sténání a stále silnější nářek zraněných.

Záchranáři stále pohřešují 38 lidí. Do nemocnic bylo přepraveno přes 80 zraněných, stav osmi z nich je vážný a jednoho kritický. Dalších šest těžce zraněných bylo letecky dopraveno do Moskvy.

Ruský premiér Putin u dolu Raspadskaja. (11. května 2010)

Putin nařídil detailní vyšetřování

Místo neštěstí v úterý navštívil ruský premiér Vladimir Putin, který se v místních nemocnicích nejprve setkal se zraněnými horníky, a pak pozůstalé po obětech ujistil, že nejsou v neštěstí osamoceni. "Nařizuji provést co nejpodrobnější vyšetřování okolností havárie a kroků konkrétních odpovědných osob," řekl premiér na poradě o likvidaci následků havárie.

Nařídil také připravit systémová opatření v celém důlním průmyslu k odvrácení podobných tragédií v budoucnu. Podle guvernátora Kemerovské oblasti Amana Tulejeva je totiž událost pohromou pro celou ruskou ekonomiku. Šachta dodává plnou pětinu veškerého uhlí pro ruské hutnictví a závisí na ní produkce hutí v Lipecku, Magnitogorsku a Nižním Tagilu.

Obnovení plné těžební kapacity dolu Raspadskaja potrvá řadu let a vyžádá si velké finanční prostředky, doplnil guvernátora ředitel Raspadské uhelné společnosti Gennadij Kozovoj. Délka uhelných chodeb podle něj přesahuje 310 kilometrů.

Vedení společnosti během posledních pěti let investovalo do zvýšení bezpečnosti práce jednu miliardu dolarů, v přepočtu přes 20 miliard korun. I z tohoto důvodu byla Raspadskaja považována za jednu z nejbezpečnějších šachet v zemi.

Šachta Raspadskaja

Otevřena byla v roce 1973, ročně se tu těží osm až devět milionů tun koksovatelného uhlí. Zdejší zásoby uhlí se odhadují na 451 milionů tun.

Zatím největší neštěstí se na dole odehrálo v říjnu 1982, kdy výbuch metanu zabil 22 havířů. Po současném neštěstí se z 52 obětí zatím podařilo identifikovat zhruba 40 - polovina z nich jsou havíři a polovina záchranáři.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video