V dánském Aarhusu byl postaven jeden z prvních domů projektu Velux Model Home 2020, který testuje vizi takzvaného aktivního domu, tedy stavby, jež si sama dokáže řídit spotřebu energie, ale i větrání s ohledem na klimatické podmínky. V budovách, v nichž dnes trávíme 90 % času, se totiž v Evropě spotřebuje 40 % veškeré vyrobené energie.
Jak se v "chytré" novostavbě bydlí, si mohla po dobu jednoho roku vyzkoušet v běžném provozu rodina Simonsenových s dvěma dětmi. Jenže k nim přibylo ještě v době testování třetí. Předpokládané údaje se začaly měnit.
Optimální hospodaření s energií zajišťuje především tzv. dynamická obálka domu
K čemu slouží okna
Dům svou architekturou ladí s okolím. Návrh stavby s obytnou plochou 190 m2 vznikl v ateliéru Aart Architects a odpovídá rodinným domům, které se v Dánsku běžně staví.
Stavba byla navržena jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi oxidu uhličitého. Podle životního stylu svých obyvatel může dokonce vytvářet i energetické přebytky.
Optimální hospodaření s energií zajišťuje především takzvaná dynamická obálka domu. K ní patří hlavně okna. Dům je tak maximálně prosluněný, plocha vertikálních a střešních oken odpovídá 40 procent podlahové plochy (na rozdíl od obvyklých 20 až 25 procent).
Všechny místnosti v domě mají okna orientovaná minimálně na dvě světové strany, aby se mohl využívat veškerý potenciál slunce a čerstvého vzduchu. Tomu napomáhá automatické řízení stínění a větrání napojené na domovní meteorologickou stanici.
Hlavní podíl na nízké spotřebě energie má design budovy, tedy její tvar, orientace vůči světovým stranám, zasazení do terénu a použité materiály. Důležitou část energetického systému představují vlastní zdroje.
Dům je vybaven automatickým řízením stínění a větrání
Energie pro zásobení elektřinou, horkou vodou a vytápění interiérů se získává z fotovoltaických článků, solárních kolektorů a tepelného čerpadla.
V zimních měsících (asi po tři měsíce v roce) se využívá systém řízeného větrání s rekuperací, po zbytek roku postačí větrání přirozené. Asi 50 procent požadavků na vytápění kryjí pasivní tepelné zisky oken.
Dům je maximálně prosluněný, plocha vertikálních a střešních oken odpovídá 40 % podlahové plochy
Rozhoduje i místo na pozemku
Stavba je umístěna v severozápadní části pozemku, aby zahrada měla po celý den dostatek slunce a využilo se zvýšení pozemku na severním okraji. Budova i s garáží a přístavkem působí v krajině naprosto přirozeně.
Hranice mezi interiérem a vnějším prostředím opticky mizí, okna a prosklené dveře na terasu v přízemí totiž sahají až k podlaze. Díky tomu místnosti také působí prostorněji a vzdušněji.
Plocha oken představuje 40 % podlahové plochy na rozdíl od obvyklých 20 až 25 %
Okna sahající až ke stropu zajišťují společně se střešními do všech místností přístup denního světla. Střešní okna Velux mají elektrické ovládání na solární pohon. Elektronický ovládací systém jejich otvíráním, zavíráním a stíněním reguluje vnitřní klima. Lze je samozřejmě otevírat či zavírat i ručně.
Minimum spotřeby energie narušilo miminko
Před začátkem testu se předpokládala natolik nízká spotřeba energie domu, že ji měly pokrýt obnovitelné zdroje instalované v budově. Dům mohl vyrobit dokonce asi o 9,4 % více energie, než sám spotřeboval. Simonsenovým se však během testování narodilo miminko, potřeby pětičlenné rodiny se tak podstatně změnily.
Všechny místnosti v domě mají okna orientovaná minimálně na dvě světové strany
Orientace oken napomáhá nízké spotřebě energie
Přednastavená teplota byla s příchodem malé sestřičky zvýšena ze standardních 20° na 23° C, a to i v noci, kdy se kojenec krmí a přebaluje. Oproti původnímu plánu rodina používá také více sušičku. V zimě se občas místo rekuperace uplatnilo i přirozené větrání. Navíc se více zastiňovala některá okna žaluziemi, tím přišli obyvatelé o část tepla ze slunečních paprsků.
Ukázalo se, že v domě je rozhodující lidský faktor. Přes vyšší energetické požadavky však dům zůstal úsporný a ohleduplný k životnímu prostředí.
"Na začátku jsem si myslel, že návrat do našeho starého domu nebude žádný problém," popisuje své pocity otec rodiny Sverre Simonsen. "Bude se nám stýskat po světle, o výhledu ani nemluvě." dodal za celou rodinu. I proto se rozhodli, že si do svého původního domova nechají nainstalovat několik střešních oken a vpustí tak do svého života víc světla natrvalo.
Dům vyprojektoval ateliér Aart Architects
Model Home 2020Projekt Velux Model Home 2020 bude pokračovat až do roku 2020 výstavbou celkem šesti experimentálních aktivních domů na různých místech Evropy včetně zrekonstruovaného starého domku. "Dům pro život" v dánském Aarhusu je jedním ze dvou, které jsou již v provozu. Všechny stavby budou sloužit k testování vize aktivního domu, to znamená budov nejen šetřících zdroje naší planety, ale především příjemných a zdravých pro své obyvatele. Více zde. První veřejnou budovou postavenou v tomto duchu se stala univerzita v Kodani - Zelený maják (Green Lighthouse), první dánská veřejná budova s neutrálními nulovými emisemi CO2. Zelený maják je ukázkou spolupráce privátního a veřejného sektoru. Za jeho vybudováním stojí několik strategických partnerů. Budova slouží studentům Fakulty přírodních věd Kodaňské univerzity jako studijní oddělení a zázemí pro různé studentské či vědecké spolky a organizace. Dánské Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace celý projekt, který je součástí jeho nové energetické strategie, financovalo. Soukromý sektor zastupovaly společnosti Velux, Velfac a další. Na projektu spolupracovalo i město Kodaň. Zelený maják o ploše 950 m2 navrhli architekti ze studia Christensen and Co Architects A/S ve spolupráci s inženýrskou firmou COWI. Při práci na projektu byl kladen důraz na co nejlepší možnost využití denního světla, přirozené ventilace a automatického vytápění a chlazení. Válcový tvar budovy je výhodný svým nízkým poměrem plochy ochlazovaných obalových konstrukcí vůči vytápěnému objemu. |
