Na zasedání řecké vlády to oznámil premiér Jorgos Papandreu. Premiér také prohlásil, že Řecku hrozila katastrofa a hlavní starostí vlády bylo odvrátit státní bankrot, který by dopadl i na ostatní evropské země. To však nepůjde, pokud Řekové nebudou ochotni k "velkým obětem", upozornil Papandreu.
"Je to bezprecedentní balík podpory výměnou za bezpříkladné úsilí řeckého lidu," řekl premiér. Řecká vláda jednala s misí MMF a zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky od poloviny minulého týdne.
Pomoc by vedle MMF měly poskytnout členské země eurozóny včetně například Slovenska. Ministři financí zemí eura se dnes v 16 hodin sejdou k projednání dohody na mimořádném zasedání v Bruselu.
Pro EU je to první sanace členské země eurozóny ostatními, což smlouvy o unii výslovně nedovolují. Evropští politici však říkají, že nic jiného nezbývá, protože jinak by se projekt jednotné evropské měny rozpadl.
Doufají, že dohoda zastaví šíření řecké dluhové krize na další slabé a zadlužené ekonomiky eurozóny, jako Portugalsko a Španělsko.
Řecko nyní oznámí další bolestné škrty a jiná úsporná opatření, jimiž bude moci snížit vysoký rozpočtový deficit a začít snižovat i státní dluh, který přesahuje roční výkon domácí ekonomiky. Papandreu uvedl, že opatření se dotkne platů a důchodů státních zaměstnanců, nikoli však soukromého sektoru. Vláda rovněž hodlá zvýšit spotřební daně a učinit hluboké škrty v rozpočtech na obranu a zdravotnictví.
Řekové však přestávají být ochotni smířit se s dalším utahováním opasků a podle průzkumu z tohoto týdne 51 procent z nich vyjádřilo ochotu protestovat proti novým úsporám na ulicích. Řecké odbory plánují na středu uspořádat proti škrtům generální stávku a sobotní prvomájové demonstrace přinesly násilné střety protivládních demonstrantů s policií (Demonstranti zaútočili v řecké Soluni na obchody, policie použila slzný plyn).
Do finanční krize se Řecko dostalo kvůli svým obrovským dluhům. Státní dluh dosahuje 300 miliard eur, což znamená 680 tisíc korun na jednoho obyvatele. Řecký rozpočtový deficit loni dosáhl 12,7 procenta hrubého domácího produktu. To je asi dvakrát tolik, než dříve uvádělo, a více než čtyřnásobek toho, co povolují pravidla Evropské unie. Atény slibují, že letos deficit srazí na 8,7 procenta HDP a do roku 2012 pod unijní limit tři procenta.
Vývoj kolem řecké krize v roce 201014. ledna - Ve snaze uklidnit finanční trhy oznámila řecká vláda cíl snížit rozpočtový schodek země na 2,8 procenta HDP do roku 2012. 3. února - Evropská komise schválila řecký plán na snížení rozpočtového schodku. Zároveň zahájila vyšetřování Atén kvůli zfalšovaným makroekonomickým statistikám. 9. února - Řecká vláda navrhla reformu důchodového a daňového systému a představila plán na snížení mezd ve veřejném sektoru. 11. února - Situací Řecka se zabýval mimořádný summit EU; účastníci vyjádřili Aténám podporu, žádný konkrétní návrh pomoci ale nenabídli. 12. února - Mezinárodní měnový fond (MMF) nabídl Řecku pomoc při snižování zadlužení. 24. února - Řecko zasáhla generální stávka proti úsporným plánům vlády. 3. března - Řecká vláda přijala další úsporná opatření, která mají přinést státnímu rozpočtu 4,8 miliardy eur. 11. dubna - Země eurozóny se dohodly na konkrétních podmínkách, za kterých v případě nutnosti Řecku půjčí. Spolu s úvěry od MMF by měly Atény získat 40 až 45 miliard eur. 22. dubna - Statistický úřad Eurostat oznámil, že v roce 2009 dosáhl deficit řeckého státního rozpočtu 13,6 procenta HDP, tedy víc, než se očekávalo. Ratingová agentura Moody's následně Řecku snížila rating. 23. dubna - Řecko požádalo o aktivaci mezinárodní pomoci, na které se dohodlo s ostatními členy eurozóny a MMF. 27. dubna - Agentura Standard & Poor's snížila Řecku rating o tři stupně do spekulativního pásma. 2. května - Řecký premiér Jorgos Papandreu oznámil, že se Řecko dohodlo s orgány EU a MMF na historicky bezprecedentní finanční pomoci výměnou za další hluboká úsporná opatření. zdroj: ČTK |
