Tři osobní vagony ze čtyř převrácené na bok, uvěznění pasažéři v nich, hlasitý nářek. Tak vypadala situace, když na místo dorazilo první hasičské auto. Velitel zásahu okamžitě požádal o posily ze širokého okolí. Do pětadvaceti minut bylo na místě jednadvacet hasičských jednotek, zhruba šestnáct sanitek a armádní vrtulník letecké záchranky.
Maskéři se na zraněných skutečně vyřádili. Od rána jim dělali krvavá zranění, některým z břicha koukala umělá střeva, jiným z nohou a rukou trčely zlomené kosti. Zranění byla jako skutečná.
"Dostat se do vagonů, zjistit, jak na tom zranění jsou, dostat je ven. Když dorazí první auta, může se zdát, že se nic neděje. Velitel zásahu musí odhadnout rozsah události a podle toho se na místo vysílají další jednotky," vysvětluje na místě šéf plzeňských hasičů Pavel Musil.
Zatímco první skupiny hasičů pronikají do vagonů a odvádějí ven cestující, kteří mohou sami chodit, na místo dojíždějí další hasičská auta a sanitky. Policisté uzavírají celou oblast.
Další hasiči s velkými rozbruskami se snaží vyřezat díry do střech vagonů ležících na bocích. Záchranáři mají situaci ztíženou, protože rychlíkové vozy leží právě na té straně, kde je ulička pro vchod do jednotlivých kupé.
Mrtvé nechávají hasiči na místech, živé postupně dostávají ven na nosítkách. Všechny zraněné hasiči odnášejí na určené místo, kde lékaři rozdělují pacienty podle vážnosti poranění. Nejtěžší případy okamžitě transportuje záchranářský vrtulník.
Také nemocnice fungovaly "naostro"
I když jde jen o cvičení, "zraněné" figuranty sanitky a vrtulník odvážejí skutečně do nemocnic v Plzni a v Rokycanech. "Řidiči sanitních vozidel říkali, že ostatní motoristé byli ohleduplní. Cesta do rokycanské nemocnice byla podle nich dokonale zajištěna, řidiči na rušných plzeňských komunikacích byli ohleduplní, nikde nebyl žádný problém," konstatovala Lenka Ptáčková ze záchranné služby Plzeňského kraje.
Například ve Fakultní nemocnici v Plzni lékaři od nahlášení srážky vlaků najeli na takzvaný traumatologický plán, kdy odkládali operace, u kterých to bylo možné, a začali se věnovat raněným.
"V takovém režimu jsme v reálu ještě nikdy pracovat nemuseli. Lidé na chodbách se divili, že lékaři mají na sobě barevné vestičky s čísly. Je to praktické, protože každý tým má na starosti jednoho z pacientů. Zranění z vlakového neštěstí končili až těsně před operačními sály," popsala situaci v největší plzeňské nemocnici její mluvčí Renata Jenšíková.
V této nemocnici zřídili také speciální pracoviště, kde příbuzným poskytovali informace o zraněných, v pohotovosti byli i psychologové, dokonce povolali kaplana.
Zatímco policisté dávali dohromady seznamy nezraněných lidí, kteří ve vlaku jeli, k havarovaným vagonům postupně přijížděli policejní experti, soudní lékař i státní zástupce. Nad hlavami jim kroužil vrtulník, ze kterého posádka sledovala, jestli některý z cestujících v šoku neutekl od místa tragédie a nebloudí po okolí.
