Prezident české Inženýrské akademie Petr Zuna ji dokonce navrhoval jako jednu z pěti "českých perel" v kategorii objevy a vynálezy. Síťovka zůstala nakonec jen těsně pod čarou, ale profesor Zuna si i tak myslí, že jde o "perlu", která v minulém století ovlivnila způsob nakupování na celém světě.
Manažerovi Expa Jiřímu F. Potužníkovi přišlo líto tašku ze světové výstavy vyřadit. Navrhl proto podnikateli Zdeňku Červinkovi, který je majitelem patentu na výrobu české síťovky, zda by do ní mohli návštěvníci českého pavilonu v Šanghaji alespoň ukládat nakoupené dárky. A Červinka obratem dodal na Expo 10 tisíc tašek.
Ještě předtím si Potužník kvalitu síťovky pro jistotu důkladně vyzkoušel. Červinka se mu zaručil, že malá síťovka bez poškození unese dvousetkilovou zátěž, a Potužník mu nevěřil.
"Požádal jsem naši produkční Terezu Rychnovskou – samozřejmě, že neváží dva metráky – aby si do tašky stoupla, zvedl jsem ji a obě to bez úhony přežily," popisuje svérázný test Potužník.
Síťovka z tašek a "petek"
Postupně se vracející síťovka, která stále více konkuruje igelitkám, je vyrobena z recyklovaných PET lahví a igelitových tašek. Na rozdíl od nich však vydrží nesrovnatelně větší zátěž. Mezi horké kandidáty na pět "českých perel" ji profesor Zuna doporučoval i proto, že jde o ekologický výrobek.
Rovněž Potužník hovoří o nedoceněném geniálním vynálezu. Síťovku navrhl český podnikatel Vavřín Krčil (1895–1968) a rozšířila se po celém světě. "Igelitek mají lidé už plné zuby. Takže věřím, že české síťovky v Šanghaji zaujmou. Číňané totiž praktické věci milují. Síťovka si je určitě získá," domnívá se Potužník.
Zdeněk Červinka je mimochodem vyrábí v Číně a v dohledné době chce spustit výrobu také v Česku. "Poptávka po nich je ohromná. Expandujeme do Kanady, Austrálie, Švýcarska, Polska, Ruska či na Slovensko," dodává podnikatel. (více o návratu síťovek čtěte zde)
Síťovku chtějí i na Sibiři
K nejnovějším objednávkám patří ta ze Sibiře na půl milionu síťovek měsíčně. Rusové jim dávají přednost zejména proto, že se v mrazech netrhají jako igelitky. Nakupují do nich zejména ovoce, zeleninu a ryby.
Když Vavřín Krčil přišel se síťovkami, lidé si je rychle oblíbili kvůli skladnosti, lehkosti a nízké ceně. Podnikateli však v roce 1926 chyběly peníze na získání mezinárodního patentu. Ač je pak vyvážel do celé Evropy, nápad si už nepojistil.
Patent pro sebe zablokoval až Zdeněk Červinka. Populární síťovky ustoupily v devadesátých letech minulého století igelitkám, které kupující dostávají zpravidla zdarma. Jen v Česku se v prodejnách Albert a Hypernova ročně rozdá 60 milionů igelitek.
Pokud tedy lodní šroub, kontaktní čočky, léky proti AIDS, mikrovlnka či tryskový stav patří na Expo v Šanghaji k pěti "českým perlám" mezi objevy a vynálezy, pak je síťovka neoficiálně tou šestou. "Moc mě její úspěch těší, dědeček Vavřín by měl z návratu svého vynálezu určitě radost," říká jeho vnuk Roman Krčil.
EXPO 2010Česko na světové výstavě Na Světovou výstavu EXPO 2010 v Šanghaji se přihlásilo 189 zemí. Akce se koná pravidelně od roku 1851. Státy na ní prezentují své umění i průmyslové výrobky. Hlavním tématem přehlídky, která začne 1. května 2010, bude Lepší město – lepší život.  
Vizualizace českého pavilonu pro Světovou výstavu EXPO 2010 v Šanghaji Česká výprava láká na projekt Plody civilizace. Ten je součástí pavilonu, jehož fasády bude zdobit mapa pražského Starého Města vymodelovaná z hokejových puků. Více o doprovodném programu ZDE. Jedním z nejlákavějších exponátů, které Češi s sebou přibalí, bude zlatá slza Federica Díaze. Ta by měla odjet na mezinárodní výstavu již ve středu (více o projektu ZDE). 
Zlatá slza Federika Díaze (na snímku) vzniká ve speciálním stroji |
