Některé aerolinky budou peníze vracet, i když nemusejí. Například ČSA. Ilustrační foto. | foto: ČSA

Aerolinky nemusejí kvůli popelu vyplácet kompenzaci za zrušený let

  • 27
Zastavení letecké dopravy postihne tisíce Čechů. Kompenzace, neboli odškodnění za neuskutečněný let, které se obvykle při zrušení letu vyplácejí, se lidé tentokrát nedočkají. Mají ale jistý náhradní let nebo vrácení peněz za letenku.

Evropská legislativa výbuch sopky považuje za takzvaný "zásah vyšší moci". Jde o událost, kterou dopravci nemohou ovlivnit nebo předvídat, proto nejsou ani povinni klienty odškodnit. Dopravci jsou naopak povinni přesunout klientům let na co nejbližší vhodný termín nebo vrátit peníze za letenku.

Kompenzace se pohybují v rozmezí od 250 do 600 eur a odvíjí se od délky letu.

Podle Tomáše Večla z Evropského spotřebitelského centra mají cestující naopak právo na informace, občerstvení, stravu a v krajním případě i na ubytování. "Dále mají možnost výběru mezi refundací (náhradou) ceny letenky při zrušení letu nebo přesměrováním do jejich cílové destinace, pokud je to možné," vysvětlil Večl.

Smůlu však mají cestující, jejichž dopravce má ve všeobecných podmínkách informaci, že v případě vyšší moci mu nevzniká vůči klientovi žádný další závazek. V takovém případě nejsou aerolinky povinny klientovi náhradní let zajistit. "Zákon v takovém případě neporušují," řekl iDNES.cz šéf Asociace cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Kompenzace

Kompenzací se myslí dodatečné odškodnění za neuskutečněný let. Vyplácí se, pokud za stornovaný let mohou aerolinky. Naproti tomu refundací se myslí vrácení výloh za letenku. Tato povinnost v případě živelných pohrom nezaniká. Druhou otázkou, která však klienty nezajímá, je, zda jsou letecké společnosti proti těmto okolnostem pojištěny.

To dnes na vlastní kůži zažil redaktor MF DNES Jakub Pokorný při cestě z dovolené v Římě. "Dnes jsem měl letět zpátky do Prahy. Na letišti v Římě mi ale asistentka Wizz Airu řekla, že se musím dostat na vlastní náklady zpět a že nemám nárok na žádnou náhradu. Byl jsem dost naštvaný," popsal Pokorný.

Problémy řeší až tisíc Čechů

Kolaps letecké dopravy postihl asi tisícovku Čechů, kteří se chystají odletět na dovolenou. Podle Vlčka by lidé měli situaci řešit předně se svým leteckým dopravcem, v případě problémů se mohou obrátit na Úřad civilního letectví nebo na pracovníky ESC.

Vážnější komplikace mohou nastat při stornování zahraničního ubytování. Na to se žádná legislativa nevztahuje a hotely tak lidem mohou účtovat storno poplatek za zrušení ubytování a na změnu termínu přistoupit nemusejí.

Ochromené aerolinky zkomplikovaly také příjezd turistů do Česka. U tuzemských hoteliérů by ale podle Tomia Okamury z Asociace cestovních kanceláří a agentur problémy s náhradními termíny nastat neměly. "Hotely jsou málo vytíženy a je mezi nimi obrovská konkurence," řekl iDNES.cz Okamura.

V Evropě je částečně nebo úplně mimo provoz řada důležitých letišť. Analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský odhaduje, že omezení či úplné zrušení letů přijde evropské letecké společnosti na stovky milionů eur. Dlouhodobý dopad, jako například po útocích 11. září 2001, po němž se lidé báli létat, by to ale na firmy mít nemělo.

Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu odhaduje, že popel připraví světové aerolinky denně o 200 milionů dolarů, tedy zhuba 3,7 miliardy korun. "K poklesu příjmů se ještě připočtou další ztráty za přesměrování letů, zajištění péče o cestující a platby za odstavení letadel na letištích," uvedla asociace. 

Popel dopadl na burzy

Popel z islandské sopky dopadl - obrazně řečeno - také na burzy. Akcie velkých evropských aerolinek ztratily řádově procenta ze své hodnoty. British Airways hodinu po začátku obchodování ztrácely jedno procento, Lufthansa 1,5 procenta a Air France-KLM 1,8 procenta. Kvůli popelu se zavřela řada letišť v Německu, Francii a Polsku. V Británii jsou dnes na zemi téměř všechna letadla. Úřad pro evropský vzdušný prostor (Eurocontrol) předpokládá, že se dnes neuskuteční 17 tisíc letů v Evropě.

Řada lidí se rozhodla nečekat, až se letecká doprava znovu rozhýbe, a hledá náhradní způsob dopravy. Z toho mohou nečekaně profitovat především dopravci na železnici. Podle agentury AP jsou vlakové spoje napříč Evropou nacpané k prasknutí.

Zvýšený zájem o cestu vlakem už zaznamenaly i České dráhy. Na pražském Hlavním nádraží je mnohem větší zájem o mezinárodní spojení.

"České dráhy operativně zajišťují posílení odpoledních mezistátních vlaků z Prahy do Drážďan až o dva vozy. Více vozů tak budou mít vlaky EC 172 Vindobona ve směru Drážďany – Berlín – Hamburk a EC 170 Hungaria ve směru Drážďany – Berlín. V Drážďanech je možné přestoupit na rychlovlaky ICE ve směru Frankfurt nad Mohanem," uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Posíleny budou také spoje z Prahy do Vídně.

"Podle odhadu našich pracovníků je v tuto chvíli zájem o mezistátní jízdenky o desítky procent vyšší, proti obvyklému stavu v současném čase," dodal Šťáhlavský. Dráhy proto prodlužují otevírací doby na pokladnách.

, , ,