Ruské úřady dosud příčinu neštěstí nesdělily. Podle místopředsedy ruské vlády Sergeje Ivanova jsou však záznamy z černých skříněk letadla nepoškozené. Lze proto předpokládat, že vyšetřovatelé důvod pádu letounu s polskou státní a armádní elitou brzy zjistí.
Ivanov včera pouze potvrdil informace z neděle, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště v Minsku nebo Moskvě. V čase neštěstí byla viditelnost kolem 400 metrů, přičemž podle předpisů musí být pro přistání viditelnost jeden kilometr.
Ruští experti se shodují, že za neštěstí nejspíše může chyba pilotů při opakovaných pokusech o přistání v husté mlze. Ve Smolensku byla v tu dobu velmi špatná viditelnost. Pilot si tak nemusel všimnout, jak blízko je nad zemí.
Rusové udávají výšku letadla jinak
Ředitel letového provozu na osudném letišti Pavel Plusin navíc včera ruskému serveru Life news.ru řekl, že piloti přestali během přistání informovat řídicí věž o své výšce. "Oni nás ze začátku informovali. Ale potom přestali dávat jakékoliv zprávy o své výšce. Nevěděl jsem, jak jsou vysoko," tvrdí Plusin.
Vysvětluje si to tak, že piloti polského vládního Tu-154 neuměli dobře rusky. "Mluvili, ale čísla pro ně byla dost složitá," říká Plusin. Polská média však píší o tom, že kapitán mluvil plynně rusky.
navigátoři varovali letadlo včasČerné skříňky zůstaly nepoškozené |
V čem by tedy mohli piloti selhat? Kapitán stroje Tu-154 mohl například špatně nastavit výškoměry. V Rusku se totiž používá jiný systém udávání výšky letadla než ve zbytku světa (s výjimkou Číny), a pokud si to pilot neuvědomí, může dojít snadno k tragédii.
"Podle ruských standardů se létá na takzvanou referenční výšku prahu dráhy letiště a podle západních standardů se udávají nadmořské výšky. Rozdíl použití těchto dvou postupů může být smrtelný. Kdo si toto neuvědomí, je jednou nohou v hrobě," soudí kapitán dopravního letounu A-320 Karel Mündel. Ten je zároveň šéfem technické komise Českého sdružení dopravních pilotů.
Používali piloti špatné výšky?
"Stroj přilétá na letiště, které leží 400 metrů nad mořem. Pilot si nastaví výškoměr na tlak na hladině moře a klesá na v Rusku udávaných 400 metrů nad letištěm. Následuje pak jediné – letoun se srazí se zemí," vysvětluje Karel Mündel.
Pro tuto teoreticky možnou příčinu nehody hovoří fakt, že letoun při posledním pokusu o přistání zavadil o stromy. "Vzhledem k tomu, že se letadlo dotklo země před dráhou, je vysoce pravděpodobné, že piloti používali špatné výšky," dodává Mündel.
Už v neděli se navíc spekulovalo o tom, že piloti mohli být pod velkým tlakem, aby nedaleko Katyně přistáli. Na palubě totiž seděl kromě prezidenta i šéf generálního štábu a velitel letectva a všichni chtěli stihnout vzpomínkový obřad k 70. výročí zavraždění 22 tisíc Poláků sovětskou armádou.
Letiště ve Smolensku nedisponuje špičkovým navigačním systémem, který umožní přistání za jakéhokoliv počasí. Za katastrofu dopravního letounu nemůže nikdy jen jediná příčina, ale souběh několika chyb.
Může to být špatně nastavený výškoměr v kombinaci se špatnou ruštinou pilotů, zastaralým vybavením letiště a tlakem na okamžité přistání. Nebo něco úplně jiného. Jasno by mělo být v nejbližších dnech.
Co je černá skříňkaJedná se o takzvaný havarijní zapisovač umístěný v každém letounu. Existují vlastně dvě – jedna zaznamenává důležitá technická data letu (FDR) a druhá nahrává posledních 30 minut konverzace v kabině (CVR). V současnosti bývají oba přístroje často sloučené v jednom pouzdře. Mezi důležitá technická data letu patří informace o chodu motorů, výšce, rychlosti, nastavení kormidel a dalších parametrech, které mohou pomoci objasnit příčiny havárie letounu. Vyšetřovatelé tak mohou podrobně zrekonstruovat dráhu letu těsně před havárií. Nahrávky posledních 30 minut konverzace v kabině jsou důležité k tomu, aby vyšetřovatelé věděli, jaké pokyny těsně před havárií dávali piloti a o čem spolu mluvili. Pokud tedy někdo pilotům polského letounu přímo v kabině přikázal, aby i přes nepříznivé počasí přistáli, mělo by to být na záznamu slyšet. Černá skříňka je po určitou danou dobu žáruvzdorná a zcela vodotěsná a z letounu je obvykle automaticky vymrštěna (kvůli ochraně před déletrvajícím žárem nebo možnými explozemi). |
