Obří urychlovač chce v úterý simulovat Velký třesk. Kritici se bojí konce světa

  • 976
Vědci v obřím urychlovači nejmenších částic v CERN chystají zatím nevětší experiment. Může přispět k pochopení podmínek při vzniku vesmíru. Kritikové se obávají vzniku černé díry, která pohltí Zemi.

Ve velkém urychlovači nejmenších částic (LHC) má v úterý začít klíčová fáze pokusů. Cílem je v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) vyvolat srážky nejmenších částeček hmoty. Vědci do obřího tubusu vpustí dosud rekordní množství energie a pokusí se tak napodobit podmínky, při kterých se zrodil vesmír.

Velkým třeskem začalo podle současných teorií před 13,7 miliardy let pozorovatelné rozpínání vesmíru. Odpůrci experimentu se obávají vzniku černých děr, které pohltí svět.

Zatím největší experiment v CERN

Dva paprsky částic kolují v prstenci energií 3 500 miliard elektronvoltů (3,5 TeV). To je dosavadní světový rekord. Energie se bude v následujících dnech zvyšovat. "První pokus s kolizemi o síle 7 TeV (3,5 TeV na každý paprsek) je plánován na 30. března," uvedl CERN.

Elektronvolt odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

"Než vyvoláme srážky, může to trvat hodiny nebo dokonce dny," upozornil podle agentury Reuters generální ředitel CERN Rolf Heuer. "Už jenom setkání paprsků je samo o sobě výzva. Je to tak trochu jako vypálit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty srazily," přiblížil obtížnost experimentu technologický ředitel CERN Steve Myers.

Každá ze srážek nejmenších částeček hmoty má vytvořit jakýsi "malý velký třesk" poskytující údaje, které budou v příštích letech analyzovat tisícovky vědců.

Jakmile budou vysokorychlostní srážky spuštěny, měly by podle plánů nepřetržitě pokračovat 18 až 24 měsíců s výjimkou údajně krátké technické odstávky na konci roku.

LHC má umožnit nový pohled na podstatu hmoty a vesmíru. Vědci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, jejíž existence nikdy nebyla prokázána.

Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru a neviditelný zbytek tvoří právě skrytá hmota, zhruba čtvrtina vesmíru, a skrytá energie, 70 procent. "Pokud se nám podaří odhalit skrytou hmotu, naše znalosti budou zahrnovat 30 procent vesmíru, což by znamenalo obrovský pokrok," řekl Heuer.

Zánik Země nebude

Experimenty v LHC vyvolávají od prvního spuštění urychlovače v srpnu 2008 i obavy, někdy až apokalyptických rozměrů. Někteří skeptikové tvrdí, že srážky nejmenších částeček atomu vytvoří černou díru, která pohltí celou Zemi.

Jistá Němka se kvůli tomu dokonce obrátila na německý ústavní soud s požadavkem ukončit účast Německa na experimentech v LHC. Soud stížnost zamítl s poukazem na nedostatek důkazů.

Podstatnou část LHC tvoří 27 kilometrů dlouhý prstencový tubus v hloubce asi 100 metrů pod zemí. Jeho část zasahuje do Francie.