Zní to trochu jako paradox, budovat pobočku instituce pro námořní výzkum v zemi, jejíž největší vodní plochou je přehrada Lipno. Ale je to skutečně tak. Styčná kancelář amerického Úřadu pro námořní výzkum (ONR) se otevřela v Praze.
"Praha má ideální polohu pro spolupráci s vědci a výzkumníky z České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy, navíc disponuje množstvím schopných vědců a akademických a vědeckých institucí," vysvětluje kapitán David Maynard z globální sekce úřadu.
Tato sekce v současnosti disponuje pobočkami ve Washingtonu, Tokiu, Singapuru a Chile. Pražská pobočka bude první takovou kanceláří úřadu ve vnitrozemské zemi. Američané si od ní slibují, že odtud budou mít zároveň blíže k vědcům z ostatních zemí střední a východní Evropy.
Pentagon totiž vidí mezery, které má v mezinárodní spolupráci. Globální sekce se proto v posledním desetiletí zaměřila na rozšiřování spolupráce prostřednictvím kanceláří ve světě. Rozmísťuje je tak, aby vědci z ONR "získali globální perspektivu a zohlednili kulturní hlediska při posuzování vědeckého a technologického výzkumu v zahraničí".
"Kancelář je taková ambasáda námořního výzkumu. Její pracovníci zjišťují, jaká zajímavá témata vědci zkoumají, a snaží se ta témata exportovat do Ameriky. Střední Evropa má historický potenciál vědy a výzkumu, ONR se proto rozhodla, že si založí maličkou pobočku v Praze," vysvětlil Michal Pěchouček z ČVUT, který je s projektem dobře obeznámen.
Zdroj: Americké velvyslanectví v České republice
Je pravdou, že některé výdobytky spolupráce, například poznatky v námořní meteorologii a oceánské akustice, zřejmě Češi příliš nevyužijí. Ale dobré kontakty a výzkum třeba v oblasti senzorů či materiálů se můžou hodit i jim. Americké námořnictvo rovněž zajímá problematika síťové bezpečnosti a ochrany před hackery.
Čech vyvíjel zaměřovač, který za války chránil námořníky
Úřad spolupracuje s Českem už od roku 1999, vzpomínky na vědecko-vojenskou spolupráci s Čechy ale jdou dále do historie (úřad sám vznikl v roce 1946).
Za druhé světové války na massachusettské technice MIT stavěli radarem řízený protiletadlový zaměřovač Mk. 56 pro válečné lodi. Ruku k dílu, které zachránilo životy tisíců amerických námořníků, přiložil Antonín Svoboda, který později jako první Čech v historii obdržel prestižní vyznamenání Naval Ordnance Development.
Poněkud paradoxní přitom je, že se otevření úřadu odehraje na americké ambasádě, kde už více než rok schází velvyslanec - administrativa Baracka Obamy ho dosud nejmenovala. Dala tím najevo, že Česko pro USA není tak důležité jako za George W. Bushe, který zde chtěl vybudovat radar protiraketové obrany. Absenci velvyslance označila za "nešťastnou" i někdejší americká ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightová. (více o slovech Albrightové čtěte zde)
ÚŘAD PRO NÁMOŘNÍ VÝZKUMÚřad pro námořní výzkum, který spadá pod Námořnictvo USA, tvoří vědecké a technologické zázemí námořnictva a námořní pěchoty. ONR stojí na špičce vědeckého a technologického výzkumu díky síti poboček v 50 amerických státech a 70 zemích, 1 035 vzdělávacím centrům a 914 průmyslovým partnerům. Úřad má přibližně 1 400 uniformovaných, interních a externích zaměstnanců. Globální sekce umožňuje Úřadu pro námořní výzkum komunikovat s technologickou komunitou na celém světě. Pracují pro ni vědci a inženýři, kteří prostřednictvím vzájemně prospěšných vztahů s kolegy z celého světa využívají vědu a technologie ke zlepšování potenciálu Námořnictva USA a Námořní pěchoty USA. Zdroj: oficiální zpráva o ONR na webu ambasády Spojených států |
