Dovolte osobní vzpomínku, která mi proběhla hlavou, když po třetí písni večera Plán dostával Kryštof od zástupců vydavatelství EMI Zlatou desku za prodej posledního alba Jeviště. Jedním z předávajících byl Libor Lisý, před nějakými deseti lety zakladatel sublabelu EMI Escape, na němž pak Kryštof vydal roku 2001 debutové album.
Tehdy jsem se ho ptal na plány nové značky a řekl mi: "Objevili jsme takovou kapelu ze Severní Moravy, nikdo ji nezná, protože je už několik let zavřená ve zkušebně, vůbec nekoncertuje, ale hrozně na sobě dře. Myslím, že by z toho mohlo něco být."
Když jsem se teď rozhlédl po nadšené narvané hale, musel jsem mu dát za pravdu. A potvrdit, že kdyby nic jiného, Kryštof si svůj úspěch opravdu odpracoval. To se cení.
Předehru obstaral populární písničkář Xindl X se třemi doprovodnými muzikanty. Jeho blok trpěl snad všemi myslitelnými protivenstvími postu předkapely, od špatného zvuku a světel, až po "ztracení se" muzikantů na velkém pódiu, na jaké nejsou - zatím? - zvyklí.
Po předkapele a pauze už se ozvalo sáhodlouhé klavírní intro úvodní a zároveň titulní písničky aktuálního alba Jeviště. Členové Kryštofa obsadili pódium, opona se roztáhla a mohutný světelný park přivedl halu k prvnímu orgastickému výkřiku. Takovému, jaké se pak zopakovaly nesčetněkrát.
Koncert, potažmo celé turné, je jednak podporou nového alba a uvedením jeho materiálu před publikem, jednak oslavou patnácti let existence kapely. Tomu odpovídal setlist, v němž nechyběl žádný klasický hit Kryštofa a který oživily zatím neoposlouchané písně. Svým soundem, podepřeným elektronikou, posilují výraz kapely o další zajímavé polohy, byť to základní, metoda Krajčova rukopisu se všemi pro i proti, zůstává stejné. (Účelem této koncertní recenze ale není rukopis pitvat.)
Pro diváky si režijně připravil Kryštof řadu oživení. Nejen ta na profesionální halové úrovni víceméně očekávaná, jako byla hra světelných efektů a laserů, ale i prvky vyloženě scénické a "choreografické". Husí pochody dechařů po pódiu (respektive v tomto případě divadelnicky řečeno jevišti), jejich rozmístění po ochozech haly při úvodu písně Fantomska, projekce z historie kapely při jejím prvním velkém hitu Lolita a počítačové hry při písni DigiHrách, speciální "sparťansko-baníkovská" scénka ve skladbě Ostravska balada nebo Krajčův přesun do středu plochy na jeden ze čtyř přídavků Rubikon, to všechno k zábavnosti show přispělo.
Přesto se nelze zbavit podvědomého pocitu, že Kryštof si je svou popularitou natolik jistý, že mu vlastně "o nic nejde". Při nákladech, které byly do koncertu bezpochyby investovány, i při vědomí dlouhého a pečlivého zkoušení, ba i při pohledu na davy fanynek, které Krajčovi doslova visely na rtech, se vkrádal dojem jakési zvláštní "samozřejmosti", přílišné sázky na jistotu. Zvlášť když má člověk v čerstvé paměti třeba brněnský, daleko "méně odlidštěný" koncert Anety Langerové ze začátku tohoto týdne.
Samozřejmě, sportovní hala není klub a iks-násobný počet publika nikdy nemůže vytvořit intimní atmosféru (zvlášť při tak hitových sadách, jako byla ta, která v hale vyšroubovala bezmála davové šílenství: Malý princ, Ženy, Tak nějak málo tančím a Obchodník s deštěm). Přes tento zcela zřejmý kontext cosi v druhu energie, kterou Kryštof předával, chybělo. Dlužno však dodat, že drtivé většině publika zjevně nechybělo nic. A reakce publika, které kapelu živí, je v popu alfou a omegou.
Kryštof: t-music Kryštof Tour 2010
předkapela Xindl X
Praha, Tesla Arena, 19. února 2010
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
