Malostranská beseda se za pár dnů vrátí kultuře, kromě hudebního a divadelního klubu, tu bude i galerie v prostoru půdy, se kterým se vůbec původně nepočítalo jako s veřejně přístupným. "Celý krov zůstal původní, jen napadené nefunkční části jsme vyměnili," poznamenal Karásek, který se specializuje na rekonstrukce historických budov.
Nové části trámů na renesančním krovu zůstaly v původní nedobarvované podobě, aby byly poznat. Nové trámy jsou z modřínů pokácených na Moravě v roce 2007.
Při rekonstrukci se autorům rekonstrukce odkryly základy budovy, původní prvky pak využili třeba při osazování sedmnáct metrů vysokých věží. "Zůstaly tady nosné stěny, které nesly věže. Postavili jsme vedle nich nové, ocelové, ty teď nesou věže," vysvětlil Karásek.
NÁVRAT VĚŽÍ NA MALOSTRANSKOU BESEDUProhlédněte si fotky i videoreportáž z osazení věží |
Důkladný průzkum se nedal dělat dřív, začal až v okamžiku, kdy se začalo s pracemi. "Našli jsme původní renesanční podlahy, na tom byly vídeňské čtverce z barokní doby. Objevovali jsme malované stropy," vyjmenoval architekt. Původní malby se restaurátoři nesnažili domalovávat, jen zvýrazňovali to, co se dochovalo.
Budova Malostranské besedy v renesanční podobě, jak ji známe dnes, nese i prvky jiných architektonických stylů. "Je to tady jako muzeum architektury," podotkl Karásek. Budova také sloužila k mnoha účelům, od radnice, přes sídlo fiskálního úřadu (předchůzce státního zastupitelství, pozn. red.) po místo setkávání sokolů, jiných spolků i jako divadlo.
Z HISTORIE BESEDY1478 – malostranští konšelé koupili pozemek na severovýchodním rohu rynku od Jana Tovačovského z Cimburka a postavili na něm Malostranskou radnici |