Když jsme u té královské rady, v Česku už léta fungují monarchisté. Koruna česká si představuje, že by Česko mělo skoncovat s republikou - samozřejmě v referendu. "Samotná změna a případný výběr panovníka by byl otázkou referenda," říká její předseda Václav Srb, který by si dokázal na trůně představit někoho z Habsburků.
Se svérázným přístupem k autorskému právu, kritikou Ochranného svazu autorského a propagací marihuany do Sněmovny zkusí doplout Česká pirátská strana, která zabodovala ve studentských volbách.
O návrat do Sněmovny se po návratu k původnímu názvu SPR-RSČ snaží ve dvou krajích republikáni Miroslava Sládka: Slibují, že dají hasičům, učitelům, policistům a zdravotníkům o 75 % více peněz. Vezmou je vyššími daněmi firmám, které si dovolí zaměstnávat imigranty.
Osm malých stran kandiduje v celé republice
Z menších stran má slušnou pozici Suverenita v čele s Janou Bobošíkovou. Bývalá europoslankyně a neúspěšná kandidátka komunistů na prezidentku má podle Medianu podporu 3 % voličů, více než všechny ostatní malé strany dohromady.
Lisabonská smlouva sice je schválená, ale... "Uděláme vše, aby výjimka vyjednaná prezidentem Klausem a premiérem Fischerem byla promítnuta do našich práv v Evropě. A budeme zastávat české národní zájmy, i kdyby to bylo v rozporu s pravidly Lisabonu smlouvy a dalších dohod. Pravidla - třeba maastrichtská kritéria - nedodržuje téměř nikdo v EU," říká Bobošíková.
Kritičtí k Lisabonu jsou i Svobodní, vedení Petrem Machem. Právě u nich je ale vidět, že ač mají poměrně komplexní pravicový program, chybějí jim strhující osobnost a peníze.
"Nám by bylo cizí vzít si nějakou ikonu a nastrčit či dosadit ji, třeba jako pana Schwarzenberga nebo Johna. I kdybychom někoho známého našli, pořád budeme mít mnohem méně peněz na kampaň.
Takže jdeme do boje tam, kde jsou ostatní slabší, tedy s myšlenkami a programem," říká Mach, který si uvědomuje, že to může být běh na dlouhou trať.
Své voliče naopak má jisté Dělnická strana sociální spravedlnosti. Není pravděpodobné, že by nacionalisté obviňovaní z inspirace hitlerovským Německem pronikli až do Sněmovny, ale pokud dosáhnou na státní příspěvek, budou mít publicitu i peníze na další kampaně.
Na kritice poměrů staví i neúnavný bojovník Petr Cibulka a jeho strana, zkráceně označovaná jako Volte Pravý blok - www.cibulka.net. Už léta k Cibulkovi patří nejdelší název politické strany, do nějž vtělil prakticky celý program, či pojmy jako "rusko-česká kriminální fízlokracie", jimiž bývalý disident častuje politický establishment.
Zatímco pro někoho je Cibulka excentrickým rebelem, jiní v něm vidí "válečného veterána s psychickými zraněními, která si nese z desítek let boje proti nesvobodě a totalitě," jak o něm píše jeden z blogerů iDNES.cz.
Málo lídrů a neochota experimentovat
Menší strany mají ve sněmovních volbách dva hlavní problémy. Prvním je absence výrazných osobností, která by poutala pozornost médií i lidu. "Jejich názory nejsou většinové, jsou kritické. Aby někoho přesvědčili, potřebovali by silnou osobnost, která to dokáže zdůvodnit a dát do kontextu," říká třeba o Svobodných politolog Rudolf Kučera.
Druhou nesnází je pak menší ochota lidí volit neozkoušené strany ve volbách, které považují za nejdůležitější. "Český parlament je voličům bližší než třeba europarlament. Ten lidé ještě pokládají za trochu 'exotickou' instituci, neuvědomují si jeho význam a tak si při hlasování dovolí určitou volnost," vysvětluje Kučera.
I MALÝM STRANÁM JDE O MILIONYAčkoliv pro většinu malých stran zůstane pětiprocentní hranice příliš vzdálená, není její dosažení jediným kritériem úspěchu. Už při zisku 1,5 % politické strany dostanou státní příspěvek ve výši 100 Kč za každý získaný hlas. Osmdesát tisíc hlasů tak může pro stranu znamenat osm milionů korun. Od zisku tří procent výše má strana nárok na příspěvek na činnost (začíná na šesti milionech ročně). Stačí tedy získat 3 % hlasů při účasti 65 % a strana si za čtyřleté volební období přijde na čtyřicet milionů z peněz daňových poplatníků, aniž by se do Sněmovny dostala. Kandidáti mají také právo na pracovní volno v době od registrace k volbám až po den před volbami. Dle zákona plní "úkon v obecném zájmu". Stručně řečeno - není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. |
Některá uskupení kandidují jen v jednom kraji a volby jim poslouží pouze pro zviditelnění. Získat 270 tisíc hlasů (což by při účasti dvou třetin voličů dávalo v měřítku celé republiky 5 % hlasů) třeba v Praze by znamenalo, že Klíčové hnutí, Česká strana národně sociální či Humanistická strana musí v hlavním městě ulovit zhruba 40 % hlasů.
