Leden patří k nejstudenějším měsícům roku, přesto nás sníh a velký mráz opět překvapují. Proč se lidé chovají v poslední době tak nepřirozeně při změnách počasí?
Jako lidstvo jsme si zřejmě zafixovali, že o počasí už všechno víme, že ho umíme předpovědět. Jenže počasí se chová jinak, než by se podle většiny lidí chovat mělo.
Takže se počasí chová nepřirozeně?
Kdepak. Chová se přirozeně, ve střední Evropě nikdy nebylo nijak zvlášť stabilní. Málokdy jsme měli třicet dní stabilní počasí, vždy se rychle měnilo. A mění. Jenže technika postoupila do určitého vrcholu a člověk si myslí, že technicky se tomu počasí nemusí poddávat.
Ve svých textech nehovoříte o poddávání se, ale o přizpůsobení se. Proč ale chce dělat moderní člověk všechno pořád stejně bez ohledu na to, zda je venku 30 stupňů plus, nebo 30 stupňů minus?
Protože se stále méně na počasí ohlížíme. Pak jsme překvapeni, že stojí dálnice D1 či nelétají letadla, jakmile napadne deset centimetrů sněhu. Málo lidí u toho přemýšlí, že tak velké plochy se nedají očistit za čtvrt hodiny. Zapnete počítač, funguje. Sednete do auta, nastartujete a jedete. Ale před deseti lety, když jsem sedl do favorita, to neplatilo. Zvykli jsme si, že technika překoná i přírodu. Jenže ta si dělá, co chce, a ovlivňuje nás.
Vyhraje ten souboj vždy příroda?
Mediálně se to jeví jako souboj, ale člověk se musí přizpůsobit přírodě. Nebo se nepřizpůsobíte a pak stojíte v koloně na dálnici či půl dne čekáte na letišti. Je to naše volba.
Počasí, přestože je postihují extrémy, se tedy chová dál stejně či podobně. Jenže život lidí se změnil – nechceme na nic čekat, chceme vše hned vyřídit, rychle někde být. Bez ohledu na to, co se děje venku. V tom je ten souboj.
Je to přesně tak. Manželka mi před několika dny vyčítala, že jsme vydali výstrahu kvůli sněžení, ale já sedal do auta a odjížděl. Typické chování. Přizpůsobit se počasí, i když já to doporučuji, je těžké. Nemůžete některé věci odložit. Tak to zkoušíme. A pak se divíme.
Už v Sovětském svazu se říkalo, že "poručí větru, dešti". Když jsem byl v srpnu 2008 na olympiádě v Pekingu, snažili se rozhánět mraky, aby jim nepršelo na zahájení her. Lze změnit počasí na přání?
I někteří meteorologové si myslí, že to jde. Běžně se to dělá v zemích Středomoří. Střílí se tam chemikálie do bouřkové oblačnosti, aby se vypršela dříve, než vzniknou kroupy. Ovlivňuje se tím proces oblačnosti, aby kroupy nepoškodily zemědělce. Problém je, že nikdo neví, jak by to dopadlo bez těch chemikálií. Neexistuje srovnání.
Zkouší se to i u nás?
Ne, není důvod. Je lepší to nechat přirozenému vývoji. Nějaké pokusy se kdysi prováděly na Slovensku. Ale není to tak dávno, že právě v Pekingu, o kterém jste hovořil, dělali podobný zásah, ale najednou jim pak nasněžilo. Sváděli to právě na to, že "ovlivnění" počasí se nepovedlo. Je to však těžko ověřitelné.
Nemohou mít zásahy lidí do chodu počasí nebezpečné důsledky?V některých případech ano. Vysychání Aralského jezera je podle odborníků způsobováno tím, že se tam otočily některé toky kvůli zavlažování jiných oblastí. Dodnes si s tím daný region neporadil. Člověk by měl být mimořádně opatrný při ovlivňování přírodních procesů.
A jakou roli hrají při momentu překvapení a výkyvech počasí média?
Velkou. Někdy kladnou, protože na mnohé upozorní. Jindy zápornou, protože přehánějí a vyvolávají určité napětí. Důvod ale nevidím v samotných médiích, spíš v lidech, kteří předpovědi a informace o počasí špatně filtrují a špatně chápou.
Jenže na všechny lidi se hrnou předpovědi ze všech stran. Je to ještě vůbec služba veřejnosti? Není to už jenom čirý byznys?
Snad nečekáte, že odpovím jinak, než že to je služba. Jsme příspěvková organizace, musíme poskytovat za peníze daňových poplatníků služby. Máte však pravdu – tlačí se to do byznysu. My se tomu snažíme odolávat, ale dlouhodobě podle mě úplně neodoláme.
Moment, jak to přesně myslíte?
Peníze, které je nutné věnovat do samotného měření a zpracování dat, málokdo vidí. Všichni vidí jen tu předpověď počasí, která se dá velice dobře zpeněžit. Jenže na tom vyděláte dobře, pokud neplatíte pozorování a zpracování. Ta naše služba se nemůže celkově financovat sama. Sedmdesát procent peněz dostáváme jako příspěvek a zbytek si musíme najít jinde. Třeba prodáváním předpovědi počasí. I do MF DNES.
Nenutí vás to v rámci prodeje občas si data nějak "upravit"?Proboha! To nejde! Státní služba to udělat nemůže. Jsme experti, ne podomní prodejci.
A může si někdo data přizpůsobit?
To už je jiná věc. Může. Srovnejte si například výšku sněhu, kterou uvádějí provozovatelé zimních středisek u nás i v zahraničí, s tím, jakou výšku sněhu ze svých stanic udáváme my. Existují v tom rozdíly. A není to jen kvůli zasněžování umělým sněhem. Oni potřebují nalákat lidi na lyžování.
Technický a technologický pokrok velmi poznamenal měření, pak se z toho sestavují předpovědi o počasí. Velmi rychle se vše objeví na webu. Nevyvolává u lidí stres kvůli počasí i lepšící se technické možnosti?
Technické vymoženosti nám zjednodušují situaci, máme více údajů. Na druhé straně to situaci komplikuje. Informace zpracovává v konečné fázi člověk a ten by je měl předat v takové podobě, aby jim každý porozuměl a mohl se podle nich zařídit. Jinak ale s informacemi zacházejí hasiči, silničáři či zemědělci. Umějí s tím lépe pracovat. My je v tom proškolujeme.
Skoro každý ví, že předpověď není popis skutečného stavu. Proč se tedy pořád předpovědi počasí vnímají jako nějaká danost?Nevím. Možná je to i naše chyba, že to málo zdůrazňujeme. Předpověď nikdy není stoprocentní. Ale pokud něco plánujete na druhý den, tak doporučuji se na ni podívat a podle toho uzpůsobit plány. Že to pak může být jinak? Prostě počasí. Minulý týden jsme vydali několik varování pro řidiče kvůli možným problémům na silnicích. Díval jsem se na data a je dobře, že nás skutečně vyslyšeli. Varování zabrala, nehod nebylo tolik ani při extrémních podmínkách. Fungovalo to.
Jak jsme říkali, technika je na ohromném postupu. Berete v úvahu při předpovědích počasí staré pranostiky? Předci měli někdy dobře odpozorováno, co se bude dít.
Ne. Je to zajímavé, ale předpověď se z toho sestavit nedá.
Když hovoříme o extrémním počasí, jaké to mívá následky na chod ekonomiky? Mohou být vážné?
Současná situace například zpomaluje dopravu, daleko více stojí údržba silnic. Důsledky mohou jít do milionů, stamilionů a možná ještě výše. Pokud někdo dobře vyhodnotí a sleduje naše předpovědi, tak podle nich může alespoň částečně eliminovat možné finanční ztráty.
Dejte mi konkrétní příklad.
Vzpomeňte si na orkán Kyrill z ledna 2007. Na základě naší předpovědi si ČEZ a organizace distribuující elektřinu stáhly před ničivou bouří své techniky do servisních středisek. Vyplatilo se to, tyto podniky byly dopředu připraveny na extrémní stav, který skutečně nastal.
Měla by však ekonomická aktivita člověka odpovídat ročnímu období?
Měli by se v tom lidé přizpůsobit. A nemluvím o rybářích, včelařích či zemědělcích, kde je to jasné. Najděte mi lidskou činnost, která není ovlivněna alespoň trochu počasím. Taková v podstatě není.
Jenže my se tváříme, že nás nic nezastaví, neohlížíme se na vnější vlivy.
Tváříme, ale ve skutečnosti to vliv má. Když je leden, tak u nás většinou trvá cestování i přeprava zboží déle. V tom lze najít i ekonomické dopady. Jen si někdy namlouváme, že to tak není.
Sledujete vlivy počasí a klimatu na člověka léta. Co je podle vás horší a má větší důsledky na ekonomiku: extrémní zima, či extrémní vedro?
Ještě před čtvrtstoletím bych řekl, že zima kvůli zvýšené náročnosti na energie. Jenže člověk se zmodernizoval, má v létě klimatizace a rozdíl mezi špičkovými odběry v létě a zimě už není tak výrazný.
Počasí souvisí i s klimatem. Vy tvrdíte, že poslední roky nás postihla módní mediální hra s názvem "za vším hledej klimatickou změnu". Jsou však z dlouhodobého hlediska za více extrémními výkyvy počasí u nás i klimatické změny?
Dlouhodobě ano. Klimatická změna se u nás projevuje právě extrémním počasím. Jen se podívejte na častěji se opakující povodně za posledních deset let.
Všechno ale už přece bylo i v minulosti – povodně, silné mrazy a zimy, hodně sněhu, vichřice. Jen si toho více dnes všímáme.
Více si dnes toho všímáme, více se to objevuje v médiích. Jsem ale citlivý na větu – to tady nikdy nebylo. Není to pravda. Většina lidí si ani nepamatuje, že loni v lednu bylo minus dvacet. Ale že se nacházíme v době extrémnějších výkyvů počasí vlivem trvalejších změn, je pravda také. My hodnotíme situaci podle měření a stavu za posledních 30 i více let u nás.
Za 100 let se na našem území zvýšila průměrná teplota o 0,74 stupně a v Evropě o 1,2 stupně. Vy říkáte, že tyto hodnoty jsou nezanedbatelné. V čem mají na nás vliv? Vždyť 0,74 za sto let není tak mnoho.
Změna o 0,74 je v dlouhodobém průměru skutečně hodně. Změnilo se tím rozložení srážek v průběhu roku, což má velký vliv na půdu a rostlinstvo. Změnily se tím u nás například podmínky pro zemědělství. Mění se tím životní cyklus a výskyt některých drobných organismů. Třeba klíšťat. Zvýšenou teplotou se prodloužila jejich aktivita a dostala se do vyšších nadmořských výšek.
Ve vynikajícím Atlasu podnebí, na kterém jste se také podílel a který mapuje situaci u nás od roku 1961, se píše například o vysychající jižní Moravě, Žatecku i části Polabí. Je to také důsledek vyšších průměrných teplot?
Ano, to je to rozložení srážek. Před několika lety jsem četl, že budeme jednou u nás pěstovat mandarinky. To asi ne. Naopak budeme mít tady problémy s povrchovou vodou, s naplňováním zásob pitné vody. Občané i stát se budou muset tomu přizpůsobit a udělat závažná opatření, jak to vyřešit. Odborníci se tomu už věnují.
Může mít v Česku zvýšená průměrná teplota i pozitivní dopady?Ale ano. Hydrologové změřili a ověřili, že se zvýšila teplota povrchových toků v Česku. Má to pozitivní efekt na turismus, pokud jde o přehrady. Má to však negativní efekt pro použití povrchové vody pro chlazení v průmyslu. Každý se na to může dívat jinak. Proto nedělám kategorické soudy. Ty bohužel slyšíme pořád častěji z nejrůznějších stran.
Narážíte tím na neuvěřitelnou mediální a politickou bouři kolem řešení klimatických změn ve světě?
Probíhající klimatická změna má složku přirozenou, ale i tu, která vzniká činností člověka. Já odmítám ten současný cirkus kolem této věci, ale jako klimatolog vím, že nemůžeme nad tím mávnout rukou.
Například informaci, jak si vláda Mikronésie stěžuje na vypouštění emisí naší Elektrárnou Prunéřov, jste označil za úplný nesmysl.
Ohánět se klimatickou změnou a u toho si vyhlédnout jeden velký zdroj emisí na druhé straně zeměkoule je nesmysl. Proč nemluví o znečišťovatelích v Číně? Ty mají blíže. A v Mikronésii také jezdí auta a ovlivňují klima.
Jak byste postupoval vy při řešení důsledků klimatických změn?Opatrně, dlouhodobě a se znalostí věci.
Tím říkáte, že většina lidí, kteří o tom hovoří, jsou v tomto neznalí?
Většina. Kolik je podle vás klimatologů v České republice?
Několik milionů...
Ááááá... Teď jste mě dostal. V tom je ten problém. Měli by se k tomu vyjadřovat a posuzovat nejrůznější opatření lidi, kteří tomu skutečně rozumějí, mají k tomu všechny informace a jsou schopní si je dát dohromady. Jenže politici používají informace velmi zjednodušeně.
Vy se nimráte léta v počasí, jaké máte vlastně nejraději?
Kupodivu to nestabilní. Bouřky, sníh, déšť. Děje se něco, čemu rozumím. Beru foťák a vyrážím na lov.
