Bojovník za svobodu a demokracii Ivan Medek zemřel 6. ledna na nemoci a na stáří, jak uvedla jeho manželka Helena. Bylo mu 84 let. Vychoval tři děti, měl sedm vnoučat a šest pravnoučat.
Lidé, kteří chtěli dát Medkovi poslední sbohem, prostory chrámu zcela zaplnili. Katafalk s rakví obklopily květinové dary členů rodiny, prezidenta Václava Klause a jeho choti Livie i Klausova předchůdce na Hradě Václava Havla. Věnce poslaly také Rádio Svobodná Evropa či Praha 3, jejímž byl Medek čestným občanem, Nadace Charty 77 či Česká filharmonie.
Mezi smutečními hosty usedli také senátoři Jiří Dienstbier a Petr Pithart, předseda ODS Mirek Topolánek či kancléř prezidenta Václava Klause Jiří Weigl. V bazilice byli i někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček, bývalý šéf Havlovy kanceláře Ivo Mathé, bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo někdejší zpravodajka Svobodné Evropy Lída Rakušanová.
ZEMŘEL IVAN MEDEKOdešel novinář, kritik hudby i režimu a Havlův kancléř |
Zádušní mši vedl biskup Václav Malý, který poslední léta Medka duchovně doprovázel. Naposledy se s ním setkal na Silvestra, kdy ho i zaopatřil.
"Byl to člověk střízlivý, nezištný a prokázal obrovskou trpělivost. Byl to opravdu chlap, který neměl potřebu prosazovat se a vítězit, který byl hluboce přesvědčen o pravdě, kterou poznal," řekl v pietním projevu biskup Malý. Upozornil, že Medek dovedl překonávat strach, který měl, a přetvořit ho v něco pozitivního. "Nežil z jistoty postavení a zajištění - musel během svého života po vnějších zásazích opustit dvanáctkrát místo, kde momentálně pracoval," dodal Malý.
Jiří Dienstbier, Jan Ruml a Karel Schwarzenberg při poslední rozloučení s Ivanem Medkem, které proběhlo v bazilice svaté Markéty na pražském Břevnově. (14. ledna 2010)
Během obřadu zazněla na přání zesnulého stará duchovní píseň Soudce všeho světa, bože.
Ivan mi uložil, abych vás pozvala do hospody
Pak se pozůstalí odebrali na smuteční hostinu. "Uložil mi, abych vás všechny pozvala do hospody. Proto se všichni sejdeme v Tereziánském sále kláštera, kde je teplo, něco k pití a můžeme se tam vzájemně potěšit," řekla vdova Helena Medková. "Ivan říkal, abychom se trochu poveselili," dodala.
"Na Ivana Medka budu vzpomínat jako na čestného a zásadového člověka, který byl přitom velmi skromný a měl smysl pro humor," řekl první český prezident Václav Havel.
Ivan Medek chtěl být původně historikem, věnoval se hudbě, působil jako hudební publicista, kritik a organizátor. Životní peripetie jej zavedly leckam - od mytí nádobí v hospodě až po funkci prezidentova kancléře. Po válce spoluzakládal a vedl Český komorní orchestr a pracoval i jako koncertní jednatel mimo jiné v České filharmonii.
Medek patřil mezi signatáře Charty 77. V srpnu 1978 byl ale po nátlaku StB přinucen emigrovat do Vídně. Ještě v listopadu 1989 četl jako redaktor Hlasu Ameriky do éteru spolu s kolegy jména signatářů manifestu Několik vět a v roce 1990 už byl v Praze k dispozici Václavu Havlovi, v jehož těsné blízkosti strávil na Pražském hradě šest let.
Za svoji práci i postoje získal Ivan Medek mimo jiné Řád T. G. Masaryka III. třídy (1991), medaili Za zásluhy (1999), čestnou plaketu předsedy vlády ČR (2008) a loni v únoru novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.