"Pan Masúd Mohammadí, odhodlaný stoupenec islámské revoluce, zemřel mučednickou smrtí po teroristickém útoku sil odpůrců revoluce a globální arogance," uvedla státní televize IRIB.
Termínem "globální arogance" jsou obvykle označovány západní země. Později televize citovala ministerstvo zahraničí, kde přímo obvinila ze zapojení do útoku Izrael a USA. "'Během úvodního vyšetřování se ukazují známky teroristické akce sionistického režimu, Ameriky a jejích skrytých agentů," uvedla televize z prohlášení mluvčího ministerstva zahraničí. USA i Izrael obvinění odmítly.
Útok na univerzitního profesora (na snímku) mohl souviset i s napětím, které nyní panuje v zemi na akademické půdě. Univerzity v Íránu se staly centrem střetů mezi příznivci proreformní opozice a stoupenci vlády po červnových prezidentských volbách, v nichž podle opozice obhájil svůj post Mahmúd Ahmadínežád jen s pomocí volebních podvodů. Proreformní studenti se stali hlavní silou protestů.
Nebylo však zcela jasné, jaká byla politická orientace zavražděného
profesora. Zatímco prokuratura jej označila za loajálního a věrného režimu, na jedné z opozičních webových stránek se podle agentury DPA objevilo tvrzení, že fyzik byl stoupencem opozičního vůdce Míra Hosejna Músávího.
Írán nyní prochází obdobím nejvážnějších nepokojů od vítězství islámské revoluce v roce 1979. Při srážkách opozičních sil s bezpečnostními silami bylo 27. prosince, v den šíitského svátku ašúra, zabito osm lidí.
Souvisí vražda s jaderným programem?
Teheránský prokurátor Džafarí Dolatabádí později řekl, že Mohammadí byl "specialistou v oblasti jaderné energie". Zatím není jasné, zda se Mohammadí podílel na íránském jaderném programu, v němž vidí Západ vážnou bezpečnostní hrozbu. Odmítá totiž íránskou verzi, že jde jen o mírové využití jaderné energie.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová v pondělí uvedla, že Spojené státy chtějí uvalit sankce na příslušníky íránské vládnoucí elity, aby přinutily Teherán ustoupit od jeho jaderného programu.
