"Nový trestní zákoník zachoval jen to, když si člověk nepříčetnost způsobí opilostí, nikoli už jiným způsobem. Tedy třeba právě tím, že přestane užívat léky," kritizuje změnu primář Jiří Švarc z pražské bohnické léčebny.
Podle něj se může stát, že násilník sice bude za svou nepříčetnost moci, ale soud ho osvobodí a předepíše mu ochrannou léčbu. Ovšem tu, kterou dotyčný nedodržoval.
Shodou okolností tento týden opustí výchovný ústav devatenáctiletý mladík, který před šesti lety zabil třináctiletou spolužačku v Kmetiněvsi. Skončí mu ochranná výchova. Protože čin spáchal jako dítě, nikdo mu nemůže nařídit vůbec nic, ani další ochrannou léčbu.
"Pustíme ho pravděpodobně v pátek. Bude mu devatenáct a jeho ochranná léčba skončí," potvrdil Patrik Matoušů, ředitel výchovného ústavu v Praze 9, kde Robin zatím zůstává. Přemístili ho sem loni z ústavu v Boleticích, aby si mohl dodělat učiliště.
Léky může klidně vysadit
Vedení ústavu nemá jinou možnost, protože mladík spáchal vraždu jako nezletilý a byl odsouzen k ochranné výchově. Jiný trest neměl. Soud mohl podle zákona pouze prodloužit ochrannou léčbu o rok po dosažení plnoletosti. Což se stalo, avšak tento rok nyní uplynul. Součástí léčby bylo i užívání léků, které měly tlumit sklon mladého devianta k sadistickému chování a sexuálnímu násilí.
Narušení vraziO vraždách, které spáchají lidé s duševními poruchami, se opět hodně mluví od minulého týdne. O víkendu totiž jeden pacient psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice zabil jiného nemocného. Lékaři zřejmě neměli šanci činu zabránit, odehrál se příliš rychle. Útočník nebyl na izolaci, ale to je postup, který se v nemocnicích stejně nepoužívá. Pacienti se krátkodobě omezují pouze v případě, že se chovají agresivně či jinak nezvladatelně – mohou mít třeba záchvaty mánie. Agresivně se obvykle chovají lidé s psychózami, které mohou doprovázet třeba schizofrenii, lidé s demencí nebo psychopati. Zvláštní poruchou jsou sexuální deviace. |
"Teď ale může klidně do televize říct, že už je neužívá, a nikdo mu to nemůže jakkoli vytknout či nařídit," konstatoval Jiří Švarc, primář oddělení ochranné léčby z psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích.
Mladík dosud léky bral, to však neznamená, že se změnilo jeho sadistické sexuální založení. Medikamenty je nutné užívat neustále, aby tlumily násilnické sklony. Lékaři se shodují ještě v tom, že u Robina nejde o pedofilii, oběť si tehdy vybral proto, že byla přibližně stejně stará jako on.
V Kmetiněvsi, odkud zavražděná dívka pocházela, jsou zděšení. Chlapec bydlel ve vedlejším Hospozíně, a proto se místní bojí, že se tu opět objeví. Rodiče už sice nemá, ale nedaleko bydlí jeho babička s dědou. - více o náladě v Kmetiněvsi čtěte zde
"Jak vůbec může být takový člověk na svobodě?" ptá se starosta Kmetiněvsi Luděk Kvapil. Doufá, že mladík bude mít strach se v obcích objevit. "Nikdo neví, jak po těch šesti letech vypadá. Nikdo neví, jestli si třeba nezmění jméno, neusadí se tu, bude se tu pohybovat mezi námi," popisuje starosta obavy.
Ochranná léčba na dva roky
Netají se tím, že má strach, aby vrah svůj čin nezopakoval. "Člověk s tuberkulózou je zavřený a musí se léčit. Nebo ten Slovák, co zavraždil chlapce v Havlíčkově Brodě – ten dostal doživotí. A tenhle?" říká rozhořčeně Kvapil. Za správné by považoval, aby jej vedení ústavu, odkud mladíka propustí, alespoň upozornilo na to, že už je venku. To však ústavy běžně nedělají.
Kdyby vrah nezabíjel jako čtrnáctiletý, ale jako dospělý, mohl skončit v normálním vězení a pak by ochranná léčba na trest navazovala. Ale ani v takových případech netrvá věčně. Odborná péče o podobné lidi se navíc nově komplikuje kvůli novému trestnímu zákoníku, platnému od ledna. Podle psychiatrů vnáší do situace zmatek.
"Zavádí ochrannou léčbu maximálně na dva roky s tím, že pak je možné ji vždy znovu o dva roky prodloužit. Pokud o to lékaři včas požádají soud," popsal psychiatr Švarc s tím, že zákoník bohužel nepočítá s žádným přechodným obdobím.
"Znamená to, že bych teoreticky musel všechny lidi v ochranné léčbě propustit, protože jsme nepoprosili soud o její prodloužení," říká Švarc. V dobřanské léčebně na Plzeňsku se toho báli natolik, že raději ještě mezi vánočními svátky lékaři rychle napsali žádosti a soud je schválil. Jinak by mohlo teoreticky hrozit třeba to, že pacient zažaluje ústav za to, že ho za svými zdmi drží neprávem, ačkoli lékaři jsou přesvědčeni, že je nebezpečný.
