On-line rozhovor se točil hlavně kolem čtyř vzácných nosorožců v Keni. Nájin, Fatu, Súdán a Suni v novém prostředí ožili a daří se jim velmi dobře. Tamní ochránci a ošetřovatelé je mají díky vysílačkám neustále pod dohledem.
"Vysílačky jsou umístěny vždy v druhém rohu všech zvířat a pro tento úkon stačí uřezat jen asi 20 centimetrů rohu. Uřezání rohu je hodně diskutovaná věc, ale z pohledu transportu to byla věc nezbytná hlavně kvůli bezpečnosti zvířat v bednách. A není proč smutnit, rohy jsou stejné jako vlasy a nehty a stále dorůstají, takže během pár let je nosorožci budou mít zpět," uvedl Hrubý.
Podle Hrubého udělala zahrada dobrou věc. Celý projekt plánovaly desítky lidí dva roky a zatím to vypadá, že jejich práce měla smysl. I když je v Africe kvůli pytlákům méně bezpečno, zvířata se cítí lépe v přírodní rezervaci než v české zahradě.
"Mají velké šance na přežití. Pytláctví je běžná věc všude na světě a u nás to není výjimka. V Ol Pejetě jsem byl a můžu říct, že celá rezervace je velmi slušně zabezpečena a že nosorožci jsou pod neustálým dohledem a ochranou. Riziko existuje vždy, ale my i celý management Ol Pejety i Kenya wildlife service jsme udělali vše proto, aby byla rizika minimální," ujistil čtenáře zoolog.
Dodal, že náročný převoz nosorožců zdraví zvířat neohrozil.
"Zdraví zvířat bylo vždy na prvním místě a já odmítám názory, že jsme zvířata nějak ohrožovali. Celý tým byl postaven z profesionálů a jak se ukázalo transport byl připraven do nejmenších detailů. A nosorožci by patrně v klidu v zoo nedožili, protože právě od odborníků, kteří kritizují celý projekt by byl vyvíjen největší tlak na to, aby z nich byli vytvořeni pokusní králíci. Z tohoto pohledu jsem rád, že jsou v Africe," tvrdí zoolog.
On-line rozhovorOdpovědi zoologa Jiřího Hrubého čtěte zde. |
Hrubý začal v zoo jako ošetřovatel nosorožců, od roku 2003 vede úsek kopytníků, rok vede také úsek nosorožců. Čtenáře také zajímalo, jak se k práci dostal. "Ta práce vás musí především zajímat. Pak stačí oslovit nějakou zoo a pokud člověk o tu práci opravdu stojí, tak se tam dostane. Kvalitních lidí se zájmem o zvířata ubývá. Práce v zoo ale není jen o hlazení zvířátek, je to tvrdá práce, která potřebuje odhodlání," poznamenal.
Ne vlci, lidé jsou přemnožení
Odborník diskutoval také o sporném odstřelu vlků ve Švédsku. Jsou tam údajně přemnoženi. "Není to spíše člověk, který se tam za těch několik tisíc let přemnožil?" zeptal se zoologa čtenář Radek Šaman. Jiří Hrubý s ním souhlasil. Přemnožené lidstvo podle něj ohrožuje přírodu na celém světě.
"Lidská populace se neustále zvětšuje a tím je vytvářen tlak na prostředí a zvířata. Z toho pramení časté konflikty mezi lidmi a velkými zvířaty. Pro mnoho z nás je nepředstavitelné soužití s velkými predátory, protože to vyžaduje změnu našeho životního stylu," míní Hrubý.
Podle něj Švédi neudělali dobře. "Vlků je opravdu málo a populace evropských šelem stále klesají, ale sami si položte otázku, zda by vám vlci za zahradou nevadili. Je těžké to soudit," uzavřel.
