Jiřímu Paroubkovi se podařilo změnit rozložení sil v Poslanecké sněmovně a nyní fakticky určuje, kterým směrem se česká politika bude ubírat. | foto: Stanislav Zbyněk, ČTK

ČSSD diktovala směr politiky: zbořila vládu i volby, překopala rozpočet

  • 1650
Jiří Paroubek si právem může připadat jako politik, který v roce 2009 určoval, jakým směrem se bude česká politika ubírat. Dokázal svrhnout Topolánkovu vládu, překvapil obratem, když ČSSD vycouvala z dohody o předčasných volbách, a Fischerově vládě změnil proti její vůli rozpočet tak, že naboural úsporný balíček ministra financí.

Na konci roku je Paroubek vládcem Poslanecké sněmovny. Nesedí ve vládě, ale podařilo se mu na podzim vytvořit hlasovací většinu s komunisty a odpadlíky od zelených. Občas se přidají i lidovci, a tak dokáže prosadit řadu svých záměrů.

Naposledy se to ukázalo při hlasování o státním rozpočtu na příští rok, když levice dokázala přesměrovat zhruba 12 miliard korun na platy státních zaměstnanců, na pomoc zemědělcům a na sociální služby. A fakticky tak přepsala úsporné plány kabinetu, o které politici na podzim urputně bojovali. - čtěte Rozpočet prošel: vyhrála ČSSD, učitelé, zemědělci a sociální ústavy

"Hledat ad hoc většinu v Poslanecké sněmovně je úplně legitimní. To že to ODS nedokáže takticky zvládat, to je její problém," odmítá Paroubek, že se v parlamentu vytvořilo pevné předvolební spojenectví levice s lidovci, díky němuž může ČSSD do voleb ve Sněmovně vést z jejího pohledu efektivní volební kampaň.

Vojtěch Filip (KSČM) a Jiří Paroubek (ČSSD) v Poslanecké sněmovně. (15. září 2009)

Paroubek, jehož strana momentálně kraluje preferencím – CVVM ji přisuzuje 34 procent, konkurenční STEM 28,7 procenta – má letos na kontě dva "zářezy", jimiž zaskočil soupeře.

Nejprve, když na svou stranu získal dvě poslankyně vyloučené od zelených, Olgu Zubovou a Věru Jakubkovou. Ty mu ještě s přispěním Vlastimila Tlustého a Jana Schwippela, tedy dvou poslanců zvolených za ODS, ale zároveň odpůrců Mirka Topolánka, pomohly na jaře svrhnout vládu. A to právě v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii. - čtěte Vláda padla. Pohřbili ji Tlustý, Schwippel, Jakubková a Zubová

seriál Strany v roce 2009

Podruhé Paroubek překvapil, když shodil ze stolu dohodu politických stran, jak se dostanou k předčasným volbám ještě na podzim, když první pokus o ně zastavil Ústavní soud. "Myslím, že je 99procentní jistota, že Ústavní soud nerozhodne stejným způsobem," říkal ještě 12. září po jednání širšího vedení ČSSD.

Za tři dny bylo ale všechno jinak. "Problém je, že Ústavní soud může rozhodnout opět politicky," zdůvodňoval šéf ČSSD prudkou změnu názoru své strany. – čtěte ČSSD otočila, volby chce až v červnu

Sociální demokraté pak postupně přicházeli s dalšími důvody, proč nechtěli riskovat, že Ústavní soud znovu volby zruší, ale o jednom nemluvili.

Klíčem k pochopení jejich obratu může být to, že se v parlamentu změnilo rozložení sil a Paroubkovi se může jevit jako výhodné, že nechá vládu Jana Fischera udělat některé nepopulární věci, do nichž by se mu moc nechtělo. A ještě se ČSSD vůči některým z nich může vymezovat.

Létající vejce zasypala předvolební kampaň

Na některé věci v letošním roce by naopak Paroubek jistě rád co nejrychleji zapomněl. V paměti ještě dlouho zůstane vaječná smršť, kterou ho jeho odpůrci počastovali před Evropskými volbami. Začalo to nenápadně, jedním hozeným vejcem a rajčetem v Kolíně a vyvrcholilo naházením stovek vajec na politiky ČSSD v Praze. – čtěte Vaječná smršť v centru Prahy

Jiří Paroubek zasažený vejci na mítinku ČSSD v Praze na Andělu (27. května 2009)

Sociální demokraté pak prohráli v eurovolbách s ODS a Paroubek musel odvracet silný útok uvnitř ČSSD na jeho velkého spojence, středočeského hejtmana Davida Ratha. Zprostředkovaně šlo nejspíš o pokus oslabit i Paroubka. Rath totiž stejně jako on považuje za lepší variantu vlády po volbách menšinový kabinet ČSSD než možnou spolupráci s občanskými demokraty.

"Určitě menšinovou vládu. Koalice s ODS je jen krajním, havarijním řešením, kdyby všechna ostatní selhala," odvětil Paroubek v rozhovoru pro iDNES.cz, která u těchto možností je mu bližší. – čtěte rozhovor s Paroubkem

Ratha, který se musel trochu stáhnout a slíbit, že se nebude vyjadřovat k jiným věcem, než k těm, které souvisejí s prací hejtmana nebo se zdravotnictvím, Paroubek uhájil i hrozbou stranickým kolegům, že on sám by u toho "nemusel být".

Stejně tak udržel Zubovou, kterou ČSSD posadila na svou pražskou kandidátku. Udělal to zjevně kvůli tomu, že za ní stál bohatý sponzor Jaromír Soukup, majitel agentury Médea, která umisťuje reklamu do médií.

Strana měla problémy s hledáním žen

Proti nasazení Zubové protestoval přitom i jinak k Paroubkovi loajální první místopředseda Bohuslav Sobotka. "Přeběhlictví pokládám za podvod na voličích. Myslím, že ČSSD nemá podobné nominace zapotřebí," řekl MF DNES Sobotka – čtěte Navzdory protestům zůstali Zubová a Rath na kandidátce ČSSD

A mezi věci, které se sociální demokracii letos nepovedly, musí Paroubek počítat i to, jak zkrachovaly jeho pokusy najít ženu, kterou by byli straníci ochotni zvolit do vedení sociální demokracie. Přestože má strana stanovenou kvótu pro jejich povinné zastoupení.

Z kandidátky pro volby také vycouvala herečka Kateřina Brožová, kterou tam původně prosadili Paroubkovi lidé přes nesouhlas části politiků z ústecké organizace strany.

Mítink ČSSD na náměstí Svobody v Brně (1. června 2009). Herečka Kateřina Brožová

Zatím není jisté, jak velkou komplikací pro sociální demokracii bude, že se do politiky rozhodl naplno vrátit bývalý premiér Miloš Zeman. Toho jeho přátelé přemluvili, aby se postavil do čela nové Strany práv občanů. Pomáhají ji vytvořit ministři jeho bývalé vlády  z doby opoziční smlouvy (Eduard Zeman, Fencl, Grégr, Schling). – čtěte Zeman: Kromě mě moc dinosaurů v mé nové straně nebude

Nové straně se ale dosud nepodařilo ulovit žádnou opravdu důležitou personu, ani žádného z poslanců ČSSD. A dokud tohle Zeman nezvládne, může být Paroubek zřejmě v klidu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video