VIDEO: Podívejte se, jak vypadá zátěžový test

Nejdřív vážení, měření a vstupní rozhovor s trenérem, pak třicet minut, které otestují organismus skutečně z gruntu a vyvrcholí maximálním výkonem. Není divu, že se při tom náš redaktor Marek pořádně zapotil. Stěžovat si ale nemůže. Rozhodl se v červenci absolvovat nejextrémnější evropský bikový závod Salzkammergut, takže musí něco vydržet. A zátěžový test je pro přípravu nenahraditelným pomocníkem.

"Základem efektivní spolupráce trenéra a sportovce je znalost obou stran o aktuálním fyzickém stavu," vysvětluje Markův trenér a hlavní garant celého projektu Vojta Beran z Alltraining.cz. Jen tak totiž může trenér sestavit individuální tréninkový plán a efektivně se již od začátku zaměřit na odstranění slabin sportovce s využitím aktuálních tréninkových zón udávané v tepech (srdeční puls) a wattech (našlapaný výkon na testovacím ergometru).

Právě tyto veličiny lze při řízeném výkonu využít tak, aby se efektivně spalovaly nadbytečné kilogramy, zvyšovala se tělesná kondice či se cyklista jen udržoval v dobrém sportovním naladění, aniž by přepnul síly.

Laktátová křivka je vodítkem

Test, který Marek absolvoval, zahrnoval několik stupňů v délce tři až čtyři minuty. Na konci každého stupně mu Vojta Beran odebral kapku krve z ušního lalůčku či prstu k analýze laktátu, přístroje pak zaznamenávaly tepovou frekvenci a dosažený výkon.

A cíl? Stanovení fyzických a oběhových hodnot (aerobní a anaerobní práh), posouzení vytrvalostní výkonnosti prakticky v celém jejím spektru a stanovení tréninkových zón.

přečtěte si Jak se připravit na nejextrémnější bikový závod v Evropě

Laktátová křivka slouží k přesnému sledování tréninkového zlepšení. Dokáže odhalit jak tréninkové pokroky, tak i případné chyby v tréninkovém procesu. S ohledem na výsledky testu lze podat konkrétní doporučení pro další trénink.

I na test se je nutné připravit

Na test by se měl sportovec dostavit v dobré zdravotní kondici, bez známek nachlazení, teplot, kašle atd. Den před testem by se měl obejít bez tréninku (případně zařadíme jen velmi volný trénink).

Asi dvě hodiny před testem nejíme, jako poslední jídlo volíme něco lehčího, neměli bychom pít kávu, silný čaj nebo jiné stimulanty (pokud je nekonzumujeme s železnou pravidelností před každým tréninkem).

Jak Marka hodnotí trenér Vojta Beran

Aerobní výkonnost je na slabší úrovni, i když od minulého testu došlo k výraznému posunu celkové fyzické kondice, což je důkaz toho, že trénink jde správným směrem. Problém je ve slabších vytrvalostních dispozicích (dlouhodobá výkonnost), nadváze, slabších silových dispozicích. Aby měl Marek šanci uspět, musíme zlepšit celkově vše.

Ale půjde to!

Zaměříme se na rozvoj vytrvalostních schopností, které budou pilířem stabilní výkonnosti, trénink bude zejména aerobního charakteru (dlouhodobá činnost mírné až střední intenzity, třikrát týdně).

Neopomeneme ani rozvoj anaerobního prahu, který je aktuálním měřítkem fyzické kondice a výrazně posouvá a zlepšuje momentální kondici sportovce (jednou týdně).

TRÉNINKOVÁ PORADNA: Ptejte se na vše ohledně tréninku

Co se v organismu při testu laktátové křivky děje?

Laktátová křivka zachycuje závislost hladiny laktátu (koncentrace kyseliny mléčné, generovaná sportovním zatížením) na tepové frekvenci, případně výkonu a rychlosti. Platí přitom, že čím větší zátěž, tím vyšší tvorba kyseliny mléčné.

Při mírné zátěži organismus hradí organismus energii aerobní cestou (za přístupu kyslíku), jako palivo mu slouží glykogen a významnou měrou se podílí tuky.

Na hranici tolerance metabolismu tuků stojí aerobní práh, který určuje vitalitu a výkonnost vašeho organismu za jeho ekonomického fungování. Dále se zatížení stupňuje, organismus začíná produkovat více kyseliny mléčné a začíná spotřebovávat více energie z metabolismu cukrů.

Při dalším zatěžování tělo pracuje již bez přístupu kyslíku a dochází k velké spotřebě energie. Pro vytrvalostní výkon je třeba připravit organismus na to, aby fungoval při maximálním výkonu co nejekonomičtěji, a anaerobní práh posunout co nejblíže osobnímu maximu, aby při výkonu až do nejintenzivnějšího zatížení tělo ušetřilo co nejvíce energie.

Jednou nestačí

Abychom získali optimální obraz o výkonnosti sportovce, měl by absolvovat minimálně tři až čtyři vyšetření do roka. Na první je čas na počátku přípravného období (říjen – listopad), druhé se bude konat v jeho průběhu (únor – březen), třetí během sezóny (květen – červen) a čtvrté na jejím konci (září - říjen). Druh zátěžového testu volíme podle toho, jaké fyziologické změny chceme sledovat.

"Vhodnou skladbou zátěžových testů dostane každý sportovec aktuální obraz o své momentální výkonnosti, který ho bude při aplikaci v dalším tréninku posouvat stále dál. Naměřených hodnot může využívat jak k cílené redukci hmotnosti, tak k rozvoji fyzické kondice," vysvětluje Vojta Beran. 

Jinými slovy, trenér sportovci stanoví program šitý přímo na míru, který povede k tomu, aby jeho organismus pracoval při vysokém výkonu co nejekonomičtěji, za co největší úspory energie.

MAREK V ČÍSLECH: jak v testu dopadl

Průběh testu: 110W, 150W, 190W, 230W, 270W, (maximální dosažitelný výkon z testu činí 390W)

Funkční parametry: 194 cm; 105,9 kg; 36 let; 27,6 procent tuku
Max: 185 TF v testu; max. La 5, 7 mmol/l při 161 TF

Submax (AEP, ANP):
AEP (hodnota aerobního prahu, která určuje ekonomickou funkci organismu, do této hodnoty se efektivně spalují tuky): 145 TF; 220,0 W; 2,0W/kg; 2 mmol/l
ANP (hodnota anaerobního prahu, která určuje fyzickou připravenost organismu, je výchozí hranicí pro cílený rozvoj výkonnosti): 156 TF; 252,3 W; 2,3W/kg; 4 mmol/l

Autor článku Vojtěch Beran je profesionálním trenérem cyklistiky, autorem tréninkového projektu Alltraining.cz, absolventem Fakulty tělovýchovy a sportu UK (držitelem nejvyšší trenérské licence – cyklistika), dlouholetým vrcholovým závodníkem Dukly Praha.

Trenérské úspěchy:
Trenér Jiřího Boušky (aktuálně mistr světa 2009 v dráhové cyklistice, dvojnásobný medailista z Paralympiády 2008 -1x 2. místo, 1x 3. místo, 2x vicemistr světa 2007, 3x mistr světa 2006, aktuální mistr ČR 2009), Katariny Uhlarikové (mistryně SR 2009 v MTB), Daniela Tremla (mistr Evropy v silniční cyklistice 2009 - Masters), Vojtěcha Stránského (3. na mistrovství světa v orientačním závodě MTB 2009, junior) a řady předních amatérských a vrcholových cyklistů.

Článek vznikl ve spolupráci se serverem Alltraining.cz, který nabízí moderní tréninkové a dietologické vedení on-line. Poskytuje internetový tréninkový plán šitý na tělo, na Alltraining.cz si můžete též zdarma vést vlastní tréninkový deník, který můžete konzultovat s osobním trenérem.

Partnerem tréninkového projektu je firma Bretton, dovozce kol Trek a Gary Fisher