Třítisícové městečko Tofte se zapíše do dějin "zelené energetiky" jako první místo, kde elektrárnu na principu osmózy spustili. Norští vědci ze společnosti Statkraft věří, že budoucí potenciál podobných elektráren na světě je výroba až 1 700 terawatthodin ročně, napsal server The Norway Post.
Samotná Evropa by potom byla schopna produkovat kolem 180 terawatthodin ročně, tedy asi pět procent své spotřeby.
"V době klimatických změn a vzrůstající potřeby po čisté energii jsme hrdí na ukázku obnovitelného energetického zdroje, který dosud nebyl využit. Za vyjádření podpory jsme také vděční korunní princezně Mette-Marit," zmínil šéf Statkraftu Bard Mikkelsen členku královské rodiny, která na otevření elektrárny dorazila.
Princip fungování elektrárny (fotografii zvětšíte kliknutím)
Jak vlastně osmotické elektrárny pracují? Představte si dvě vodní nádrže, oddělené polopropustnou membránou. Do jedné přitéká slaná mořská voda, do druhé sladká voda blízké řeky, která ústí do moře.
Sladká voda polopropustnou membránou proniká k vodě mořské - pohybu vody zpět brání právě membrána. Tím vody "za membránou" přibývá, až přeteče do přepadu, kterým padá na turbínu. Podobně jako v přehradách.
Princip osmózy pak dokáže vytvořit stejné podmínky, jaké by panovaly ve vodní elektrárně, kde na turbínu dopadá voda z výšky 120 metrů.
OSMÓZAPrincip osmózy prvně zdokumentoval francouzský přírodovědec Henri Dutrochet ve 20. letech 19. století. Fyzikální jev jednosměrného pohybu kapaliny přes polopropustnou membránu nevyžaduje energii, funguje na principu vyrovnávání koncentrací v roztocích. |
Pravda, osmotické elektrárny jsou náročné na prostor - a technické řešení membrán ve velkém rozsahu je pro vědce oříšek.
Ale jsou tu i nezpochybnitelné výhody - produkce elektřiny není závislá na rozmarech počasí, jak tomu je například u solárních nebo větrných elektráren.
Do roku 2015 chce společnost Statkraft postavit elektrárnu, která by osmotickou energií mohla zásobovat deset tisíc norských domácností.
Vhodným místem pro osmotickou elektrárnu jsou ústí řek.
Výroba elektřiny osmózou je zatím drahá, proto se vědci před spuštěním komerčního provozu zaměří na zefektivnění technologie. To má přinést zvýšení výkonu z jednoho na pět wattů na každý čtvereční metr mebrány. Potom bude osmotická elektrárna cenově konkurenceschopná jiným obnovitelným zdrojům.
