To, co jsme převedli, je neomluvitelné, uznali brněnští fotbalisté

Zaplaťpánbůh za tu mlhu, mohli si v sobotu říkat fanoušci fotbalistů 1. FC Brno. Hustý bílý závoj totiž aspoň částečně přikryl katastrofu, kterou jejich tým předvedl. Domácí kolaps 0:3 s Českými Budějovicemi, v tu chvíli posledním mužstvem ligy, patří bez diskusí k největším trapasům dlouhé historie brněnského fotbalu.

"Tohle jsme nečekali ani v nejhorším snu. Je neomluvitelné, co jsme předvedli. Lidé, co nám nadávali a pískali na nás, na to měli plné právo," soukal ze sebe zdrcený záložník Richard Dostálek.

Brno tápe už delší dobu, ale až teď jeho hráči poznali, jak vypadá úplné dno. Protože níž než v sobotu už snad ani padnout nejde. "Nic z toho, co jsme si řekli, v našem výkonu nebylo.

Hráči absolutně nedodržovali posty. Působili jsme na tým, že do zápasu musí dát všechno, tedy morálku i charakter, ale nebylo tam nic. Nemám pro to vysvětlení," říkal nechápavě trenér Miroslav Beránek.

Jen pro dokreslení brněnské tragédie: Budějovice přijely jako poslední i aktuálně nejhorší tým ligy, přesto na hřišti jasně kralovaly. Domácí se zmohli na jedinou střelu na bránu, která přišla v 91. minutě. Nebyla jiná možnost než dát všem brněnským hráčům v hodnocení nejhorší známku 5.

"Nejsme v takové pohodě, abychom mohli diktovat tempo hry. Chtěli jsme začít aktivně, ale viděli jste, že se nám to nepodařilo. Na začátku sezony jsme se nadřeli na čtyři střely, z nichž jsme dali dva góly.

Teď se dřeme na to, abychom měli střelu jednu," truchlil Dostálek. "Je to bída, takhle to dál nejde." Brňané z posledních jedenácti zápasů vyhráli jediný a od sestupové pozice je dělí už jen šest bodů. Ve spojení s jejich sobotním výkonem to znamená stav nejvyššího ohrožení.

Například před prvním gólem umožnili domácí Budějovicím kopat čtyři rohy, před penaltou na 0:2 se zase nechali úplně rozebrat.

"Budějovice nám ukázaly, jak musíme začít hrát. Před jejich góly jsme situace řešili příliš fotbalově a profesorsky, zatímco oni chodili do balonů ve skluzu a ve dvou hráčích, díky čemuž je vybojovali. I my jsme samozřejmě chtěli hrát důrazně, ale nepředvedli jsme to," přiznal Dostálek.

Trousil: Nemyslel jsem, že je to tak špatné

Když v týdnu hlásil, že po více než osmi měsících konečně nastoupí do ligového utkání, čišelo z brněnského kapitána Jana Trousila odhodlání.

Po dlouhé době bez fotbalu, kdy si dával dohromady zlomenou zánártní kůstku, chtěl ukázat, že hrát pořád umí. A vyburcovat spoluhráče k vítězství, na jehož chuť už si snad ani nepamatují. Jenže porážka 0:3 od posledního týmu tabulky ho rychle dostala do současné brněnské reality. "To, co jsme proti Budějovicím předvedli, je obrovská ostuda," povídal rozhořčeně Trousil.

Návrat po zranění jste si asi představoval jinak, že?
Náš výkon proti Budějovicím neměl s fotbalem nic společného. Prakticky jsme neohrozili bránu, poprvé a naposledy jsme vystřelili až někdy ke konci zápasu a přitom jsme dostali tři góly. To je pro náš tým obrovská ostuda. Jenže to není jeden zápas, my se trápíme delší dobu. Tohle bylo spíš takové vyústění všeho.

Co jste říkal na hru bývalého brněnského hráče Pavla Mezlíka?
Předvedl životní výkon. Co se znám s Davidem Horejšem, tak ten vždycky říkal, že měl formu na tréninku, ale v zápasech ji neprodával. Bohužel pro nás to dokázal proti Brnu. Prakticky nás porazil Mezlík a zabezpečená hra Budějovic.

Ale s tím byste si měli poradit, nebo ne?
Nejsme v rozpoložení, abychom takové zápasy zvládali. To, že jsme prohráli s Bohemkou i s Budějovicemi, o něčem vypovídá. Z těch zápasů jsme měli mít šest bodů, ale my jsme z nich nevybojovali nic. To je na pováženou.

Celý podzim jste brněnské trápení sledoval z tribuny. Jaké to je zažít ho na vlastní kůži na hřišti?
Nemyslel jsem si, že to bude až tak špatné. Věřil jsem, že Budějovice přehrajeme, ale realita je bohužel jiná. Neměli jsme na to. Každý si musí sáhnout do svědomí, jaké měl nebo neměl odhodlání.

Před zápasem jste působil bojovným dojmem. Nejste po něm znechucený?
Nemůžu mluvit o znechucení. Do zápasu jsem šel s tím, že chci klukům pomoct, ale jediné, co mi z toho vyšlo, je to, že se s tou nohou nedá hrát.

Po poločase jste musel vystřídat. Co se stalo?
Dostal jsem na zraněnou nohu obstřik, ale cítil jsem v kopačce tak velký tlak, že jsem měl co dělat, abych vůbec dohrál aspoň první poločas. Když jsem o přestávce sundal kopačku, už jsem se do ní nemohl znovu dostat. Zaplať pánbůh mě to aspoň nebolí zespodu, jen mě tlačí šroub. Už jsme se s doktorem bavili, že ho v pondělí vyndáme.

Takže poslední podzimní zápas proti Slavii se vás už zase týkat nebude?
V pondělí půjdu na operaci, při které mi šroub vyndají, takže už se toho nezúčastním. Kluci budou muset zápas na Slavii nějak důstojně zvládnout, i když to po těch posledních utkáních bude hodně těžké. Ale musí to nějakým způsobem důstojně dohrát. A potom jen pánbůh ví, co se bude dít v zimě.

Za gól se divákům omlouvám, vzkázal Mezlík

Stál u reklamní tabule a povídal si s novináři. Spoluhráči, kteří kolem něj procházeli do kabiny, radostně pokřikovali jeho jméno. To aby na něj snad žurnalisté při hodnocení utkání nezapomněli. Jenže to v sobotu v případě Pavla Mezlíka ani nešlo.

Blonďatého budějovického hráče, který v zápase v Brně nastoupil na postu útočníka, nemohl nikdo přehlédnout. První branku svého týmu vstřelil sám, druhou zařídil. A poklonu mu vysekl i domácí kapitán Jan Trousil.

"Předvedl u nás životní výkon. Prakticky nás porazil Mezlík a jistá hra Budějovic," řekl brněnský stoper, jenž Mezlíka zažil, ještě když nastupoval v červeném dresu Brna.

I když budějovický hráč není žádný mluvka, ohromná radost byla znát i na něm. "Na ten zápas jsem se strašně těšil, teď jsem marodil, vůbec jsem netrénoval a jsem rád, že jsem hrál, a za to, jak to dopadlo." Svůj první ligový gól v sezoně a zrovna do sítě bývalého zaměstnavatele jako satisfakci nebral. Spíš naopak.

"Nechtěl jsem Brnu nic dokazovat, já mám ten klub strašně rád. Vždyť jsem tady fotbalově vyrostl," líčil Mezlík, jehož zahřál potlesk brněnského publika, když střídal. "Byl to krásný pocit. Těší mě, jak se nám v Brně zadařilo, ale omlouvám se jeho fanouškům, že zrovna proti nim," povídal hráč, který doufá, že mu gól kromě čárky do střeleckých statistik vynese i stálé místo v základní sestavě Českých Budějovic.

Beránek neutíká, rozhodne se o něm za týden

Jaká budoucnost čeká trenéra Miroslava Beránka? Bude i nadále spojena s Brnem? Odpověď padne až po příštím víkendu.

"Otázku trenéra budeme řešit po podzimní části," vzkázal přes tiskového mluvčího majitel klubu Roman Pros.

Brňané tak ještě odehrají utkání na Slavii, než se dozvědí, kdo je povede v jarní části. Beránek se složit funkci nechystá. "Já z boje neutíkám, i když z posledního výkonu jsem strašně zklamaný. Ale záleží na vedení, jak se rozhodne," pravil 52letý kouč.

Ten byl po sobotním domácím výprasku 0:3 s Českými Budějovicemi skleslejší než kdy jindy. "Podali jsme vůbec nejslabší výkon pod mým vedením. A myslím, že to byl vůbec nejslabší domácí výkon týmu, který jsem kdy vedl. Nemám pro to vysvětlení," soukal ze sebe zdrcený Beránek, který se svým mužstvem za posledních jedenáct zápasů oslavil jediné vítězství a spadl s ním na 12. místo v lize.

Přesto neztratil odhodlání pokračovat ve své práci. "Sílu mám, ale o té to není. Je to o tom, jak se prezentujeme na hřišti. Jsem soudný člověk a po takovém výkonu je jasné, že procentuální šance mého odvolání se zvyšuje," uvědomuje si Beránek. "To, co jsme předvedli proti Budějovicím a vůbec v poslední době, je málo." Dá se vůbec se současným brněnským mužstvem něco dělat? "Vždycky jsou nějaké možnosti.

Bude zimní přestávka a tým potřebuje hodně okysličit. Je třeba ho kvalitně doplnit," nastínil Beránek.

Otázka je, jestli to stále bude úkol pro něj.