Už tušíte, co budete dělat?
Aktuálně se tím nezabývám. Dotahuji mandát a dva měsíce se nebudu zabývat ničím jiným. Co se budoucnosti týče, vycházím z toho, že Evropská unie je nejvýznamnější projekt v dějinách. A protože jsem spojen se svou zemí, chci, aby Česká republika našla místo v rámci tohoto projektu. Hledám tedy pro sebe místo, které mi umožní propojit českou a evropskou politiku, nejlépe v sociální oblasti.
To nevypadá, že míříte do Senátu za jižní Čechy, kam vás posílají kolegové z ČSSD...
To se uvidí. Jiná věc je, že mi už asi před rokem a půl psali kolegové z jižních Čech, jestli, až budu volný, bych byl ochotný za ně kandidovat. Toho si vážím, protože to není spojeno s žádným kalkulem.
Evropa je dobrý projektOn-line rozhovor čtenářů s Vladimírem Špidlou |
A vrátit se do vysoké politiky za ČSSD?
O tom jsem s nikým nemluvil.
Co je to tedy za místo, které bude propojovat Česko a Unii v sociální oblasti?
Existuje spousta různých nadací, Evropská sociální strana... Těch míst je hodně. Všechna naše zaměstnání ale musí schvalovat komise, která kontroluje, jestli se komisař nedostane do střetu zájmů. Nemůžu se například stát náměstkem Microsoftu, i kdybych chtěl.
Kolik stál Špidla– Mzda eurokomisaře je půl milionu korun. Vladimír Špidla tedy stál evropské daňové poplatníky jen na platu 30 milionů korun. – K tomu komisaři dostávají měsíčně 15 procent svého platu jako příspěvek na bydlení (tedy asi 75 tisíc korun) a 15 tisíc korun na reprezentaci. – Ani to však není všechno. Jako každý eurokomisař dostane Špidla na rozloučenou jeden plat navíc a po dobu následujících tří let pak bude moci čerpat odchodné v řádu stovek tisíc měsíčně. Až dovrší 65 let věku, začne mu Evropská komise posílat doživotní penzi ve výši kolem 106 tisíc korun měsíčně. |
Ty peníze dostáváte za to, že nemůžete prakticky nic dělat. Komisaři získají znalost, která je mimořádně významná, a komise se snaží vytvořit podmínky, aby je nic nenutilo k tomu tuto znalost zneužít. Chtějí zajistit, aby svou odbornost používali ve prospěch veřejného blaha.
Máte pocit, že jste byl úspěšný komisař?
Dám vám příklad: když jsem začínal, vypadalo to, že je sociální politika na ústupu, a nyní šéf komise José Barroso ve svém projevu uznal, že je sociální politika klíčová. Druhá věc: když jsem nastupoval, tři země umožňovaly volný pohyb pracovních sil, teď jsou jen dvě země, které ho nemají. A to se taky nestalo samo, to taky nespadlo z nebe. To byly desítky jednání všude možně.
Kde přímo vaše přesvědčování zapůsobilo?
No všude! Kromě Irska, Británie a Švédska jsme přesvědčili Belgičany, Lucemburčany, Francouze, Dány... Vystoupili jsme s argumenty, které nedokázali rozbít.
S Českem jste musel kvůli sociální politice taky válčit.
To bylo jiné. Vedli jsme spor ohledně antidiskriminačního zákona a pak další, provozní spory.
Vás vysílala země, jejíž vláda byla v minulých letech spíš liberální.
Ale to je naopak, je velmi neliberální. Neexistuje liberalismus bez regulace. Liberalismus je koncipován na principu vlády práva a rovnosti příležitostí.
Rovnost a volnost jdou přece často proti sobě.
To není pravda. Francouzská revoluce hlásala: rovnost, volnost, bratrství. Když někdo vyčítal české vládě, že chce zavést liberalismus 19. století, tak jí ještě fandil. Ona se chtěla vrátit před francouzskou revoluci, kdy peníze z člověka dělaly aristokrata.
Z vás se stal v Bruselu revolucionář?
Ne, chci jen, aby se debata vedla přesně. Liberalismus, ať chceme nebo ne, patří do levého proudu myšlení.
Jako komisař nesmíte v Bruselu zastupovat zájmy své země.
Ano, v Lucemburku přísaháte: "Budu zastávat evropský zájem a nic než evropský zájem, nebudu přijímat instrukce od národní vlády."
A to všichni dodržují?
Neznám žádného komisaře, který by to porušil. Nikdy jsem se nesetkal v komisi s tím, že by někdo hájil něco jako národní zájem.
Zdá se, že jsou všichni féroví chlapíci.
V podstatě jsou hodně féroví, protože férovost je součást toho, jak se prosadíte nahoru. Když vás podezírají, že jste křivák, nikdo vás nepustí nahoru.
Když jsme viděli, jak se vybíral nový komisař, tak se nezdálo, že to je nějaký souboj o to, kdo je čestnější.
Ale toho nevygenerovala evropská struktura.
Co si myslíte o nominaci Štefana Füleho?
Na to vám můžu říct jedině to, že každé rozhodování je komplexní. Jako když jste na pustém ostrově, máte tam palmy a trosky a snažíte se z toho postavit loď.
A ta loď je Füle?
Ne. Pro mě je rozhodující, že vláda rozhodla a udělala odpovídající politické konzultace.
Jako komisař jste hodně cestoval mimo Unii, například do Číny. Bylo to k něčemu?
Ano, pomáhali jsme v Číně zavádět sociální pojištění. Evropa je v tom nejlepší, takže jsme jim poskytovali expertní znalosti.
Jak se vám jednalo s čínskými komunistickými pohlaváry?
Velmi dobře. Člověk má strašné množství předsudků, pak zjistí, že čtyři pětiny jsou neoprávněné. Jednal jsem s Číňany a Japonci a zjistil, že čínské chování je bližší evropskému, než jsem si myslel. Podařilo se mi tam, myslím, vytvořit atmosféru opravdové spolupráce.
Nepřišlo vám problematické pomáhat totalitnímu režimu?
To je, jako byste zakládala onkologickou jednotku v Šanghaji, to taky pomáháte přímo lidem, s režimem to nesouvisí. Zavedení důchodového pojištění neoslabí lidská práva.
Ale pomůže etablovat systém...
Onkologická jednotka také pomáhá etablovat systém. Tak ho kvůli tomu nezavedu?
