"Já si toho čestného občanství, té pocty, velmi vážím. To jsem věděl už předtím, než jsem sem přišel. Ale po tomto ceremoniálu si toho vážím ještě víc, protože si uvědomuji všechny ty souvislosti i to, s kým se společně stávám čestným občanem," řekl Havel v Bratislavě.
Listinu podepsanou bratislavským primátorem Andrejem Ďurkovským s pečetí slovenské metropole si někdejší prezident Václav Havel převzal v Zrcadlové síni Primaciálního paláce.
Vedle Havla udělili zastupitelé města čestné občanství také kardinálu Jozefu Tomkovi, významnému církevnímu hodnostáři a spisovateli a Maximilianovi Pammerovi, prvnímu rakouskému velvyslanci, který na Slovensku působil. V současné době plní funkci viceprezidenta Rakousko-slovenské společnosti.
Městští zastupitelé osobnosti vybrali před necelým měsícem. Mezi hlavní kritéria výběru patřil přínos a zásluhy v oblasti boje za svobodu, rozvoj demokracie a pomoc při zapojování Slovenska do Evropské unie.
Poslední československý prezident naše východní sousedy navštívil v rámci oslav dvacátého výročí pádu komunismu, při nichž také vystoupil na konferenci s názvem Středoevropské fórum na téma únava z demokracie, která se konala v městském divadle P. O. Hviezdoslava.
Při debatě, kterou moderoval politolog Jacques Rupnik, Václav Havel podotkl, že se čeští politici odcizují společnosti. "Politika se stává něčím podezřelým," řekla někdejší hlava státu.
Podle Havla se to projevuje kupříkladu tím, že "do ní odmítají vstupovat nejkvalitnější lidé, jaké společnost nabízí".
