Vkusný pop existuje. Najdete ho na nové desce Mekyho Žbirky

Už po pár prvních minutách poslechu desky Empatia je jasno: Miro Žbirka "to" stále má. Sice trvalo čtyři roky, než nové album napsal a natočil, ale o to větší radost a klid z jeho písniček jde. Ta titulní, která desku otevírá, je z počátku nenápadná, ale tak atmosférická, že vám její tři a půl minuty a vtahující akustický zvuk dokáže zmírnit tepovou frekvenci.

Ukázky

Více ukázek z alba Empatia najdete
v audiogalerii.

Hned na úvod tu také zafunguje spojení hlasů Žbirky a mladé zpěvačky Magdaleny Šalamounové, které předznamenal povedený první singl Tento song.

Její dětsky nevinný výraz ve spojení s jeho zkušeností funguje podmanivě a nabádá nejen k poslechu, ale abyste se do následujících písniček vážně vcítili. Dodává jim na pestrosti.

Jako britské kytarovky

Co je důležité – z desky je slyšet, že Žbirka ani po téměř třiceti letech od svého debutu neustrnul. Obklopil se mladými českými hudebníky, dal jim dostatek prostoru a s přirozenou lehkostí se mu Empatii podařilo nahrát tak, že nepůsobí jen jako nějaký retro ostrůvek, vzpomínka na krásnou minulost.

Produkce jeho baskytaristy Aleše Zenkla je přesná a účelná a třeba ve skladbě Jesenný deň plný dymu, aniž by kopíroval, dostal kapelu výrazu britské kytarovky blíž, než je většina tuzemských skupin, která se o něco takového snaží. Žbirka přitom nijak netlačí na pilu, je stále oním československým džentlmenem, co hraje nevtíravý, melodický, a přesto chytlavý kytarový pop. A to s přirozeností v našem éteru příliš nevídanou.

Naštěstí se neopakuje

Zřetelné je to zejména v autorských písničkách, kterých je na albu naštěstí většina, a jež si Žbirka napsal takříkajíc do pusy. Ve srovnání s nimi působí třeba Záhadná od Jána Lehotského z Modusu přece jen poněkud zastydle.

I zařazení předělávky letitého hitu I Need You od britských Kinks je sice hezké vzdání pocty, ale kdyby zůstalo u hraní na koncertech, úplně by to stačilo. Syrovosti a energie originálu Žbirkova verze nedosahuje, což asi ani nebyl záměr, jenže zároveň písničku se svými hudebníky nedokázal ani nikam posunout. Její přítomnost na celkově velice vyrovnaném albu je tak přece jen trochu samoúčelná.

Snad jen, že vedle ní ještě víc vynikne, že Žbirka je ve svých šestapadesáti stále šikovným autorem, který má svůj rukopis, ale naštěstí nikoli nezdolnou potřebu opakovat se.

Konečně, jsou to opravdu jen detaily, které poslech Empatie nijak zásadně nekazí a nejspíš vás ani nepřimějí k přeskakování písniček. Atmosféra, kterou se Žbirkovi podařilo na tuhle desku dostat, vás zanechá v náladě, ve které by vám něco takového přišlo prostě nesmírně pošetilé.

MIRO ŽBIRKA - Empatia
CD, 45:44, 329 korun.
Hodnocení MF DNES: 80 %