Klaus nepodepsal originál Lisabonu, ruční papír teď pojede do Říma

Kdo by hledal podpis Václava Klause pod originálem Lisabonské smlouvy, neuspěje. Český prezident včera v tichosti podepsal jen takzvaný ratifikační instrument. Což je v podstatě potvrzení o tom, že Česko souhlasí s "tlustou bichlí" měnící Evropskou unii. Arch ručního papíru teď poputuje do Říma.

Podpis prezidenta Václava Klause

Originál Lisabonské smlouvy podepsali 13. listopadu 2007 tehdejší premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v portugalské metropoli.

Byla to taková show v přímém televizním přenosu, kolem "tlusté bichle" zvané Lisabonská smlouva defilovaly hlavy všech 27 států Unie, rozesmátí Topolánek se Schwarzenbergem si pak plácli jako hokejisté, když dají gól. A Topolánkův podpis je dokonce vyrytý na kameni u tamního kostela sv. Jeronýma.

Lisabonská smlouva dnes

Lisabonská smlouva v praxi: co se změní pro Česko

Chat s Jiřím Oberfalzerem, který si stěžoval u Ústavního soudu

Klaus ukončil zmatenou anabázi, vítá ratifikaci Lisabonu evropský tisk

Včera, 3. listopadu 2009, podepisoval Klaus "nenáviděný" dokument úplně jinak. V černé kravatě, bez fanfár, bez kamer a fotografů, kdesi hluboko v komnatách Pražského hradu.

Se svými poradci, Ladislavem Jaklem a Petrem Hájkem, si pak nejspíš neplácali rukama ani nepřipíjeli. A pokud ano, tak jedině na žal, zapít hořkost. - čtěte Boj pokračuje, zní tajemně z Hradu

A teď to odvézt do Říma

Na čem se tedy skvěje podpis Václava Klause? Prezident podepsal takzvaný ratifikační instrument. Což je jakési stvrzení, že Česko definitivně schválilo smlouvy měnící Unii.

1957

V tomto roce se tu podepsaly smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství a také Evropské společenství pro atomovou energii. Z nich později vznikla dnešní Evropská unie.

"Je to, tuším, list z ručního papíru. Je v něm věta o tom, že veškeré ratifikační procesy v zemi jsou splněny, a podpisy premiéra a prezidenta," řekl MF DNES ministr zahraničí Jan Kohout.

Grafickou podobu listu si sama určí každá země, zatímco formulace vět jsou přesně dány vídeňskou úmluvou o mezinárodních smlouvách. Předseda vlády Jan Fischer svůj "autogram" připojil vzápětí po prezidentovi a z hlediska práva tím za dokument přebral odpovědnost.

České ministerstvo zahraničí teď musí spis dopravit do Říma, kde je depozitář Evropské unie. Tedy byly v roce 1957 položeny základy Unie.

"Buď tento, nebo příští týden tam s dokumentem někoho pošleme, nejspíše náměstka," říká ministr Kohout.

Platit bude od prosince

"Pak musí českou ratifikaci ještě formálně schválit ministři zahraničí nebo premiéři ostatních států EU a česká ratifikační listina musí být uložena. Teprve poté Lisabonská smlouva začne platit," vysvětlil mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka.

V římském depozitáři už leží originál Lisabonské smlouvy a také 26 ratifikačních instrumentů od zbylých členských států Unie. Nedávno sem dorazil ten z Polska, který v říjnu podepsal prezident Lech Kaczynski. A úředníci teď čekají už jen na ten úplně poslední – z Česka.

"Platí pravidlo, že jakmile dorazí poslední ratifikační instrument, depozitář tuto skutečnost oznámí do Bruselu. A první den následujícího měsíce začne smlouva platit," říká ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.

Pokud tedy Češi dopraví ratifikační instrument s dlouho očekávaným Klausovým podpisem do Říma ještě v listopadu, "Lisabon" měnící fungování Unie může začít platit od 1. prosince. To je ostatně i záměrem vlády a švédského předsednictví. - čtěte Lisabon začne platit 1. prosince, vzkázali Švédové

V Bruselu tedy už mohou přemýšlet, kdo obsadí nové posty "prezidenta EU" a "unijního ministra zahraničí". Švédské předsednictví už kvůli tomu chce svolat co nejdříve summit. Jeho téma je zřejmé – tvrdý boj o nové eurofunkce.