Českou výjimku z Lisabonské smlouvy schválil ve čtvrtek summit EU. Podobně jako v Polsku a Británii zde nebude Listina základních práv EU platit. - více o summitu čtěte zde
To se ale nelíbí nejsilnější opoziční straně, která chtěla pouze záruku, že nemohou být prolomeny Benešovy dekrety. "Na jedné straně oceňujeme, že se vláda České republiky snažila tento požadavek vyřešit, ovšem zvolila nepříliš šťastnou cestu," prohlásil šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.
Dokument: vyjednaná česká výjimkaJak zní upravený text Listiny základních práv EU |
Vláda podle něj ale místo prosazení pouhé výjimky, pokud jde o možnost retroaktivity Charty základních práv EU na oblast majetkových práv, přistoupila na "jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace".
Tím podle Paroubka výrazně ochudila české občany o různé výhody, které Charta obsahuje. Češi se například nebudou moci odvolávat k Evropskému soudnímu dvoru.
Podle právníka a tajemníka ústavní komise Senátu Jana Kysely se ale Češi na soud obracet mohou. "Jelikož však není úplně zřejmé, k čemu vlastně Listina základních práv slouží, nemusí to v praxi znamenat nic mimořádného," řekl iDNES.cz.
Vláda neselhala, halasil rozhořčený Fischer
Premiér Jan Fischer se proti Paroubkově kritice ostře ohradil. Pokud bychom šli do jednání s tím, že výjimku omezíme jen na Benešovy dekrety, pak bychom Lisabonskou smlouvu pohřbili, vzkázal Fischer.
"Vláda neselhala," ohradil se velmi zvučným hlasem Fischer. Bylo na něm patrné zklamání či rozhořčení z vyjádření sociálních demokratů. Podle premiéra Paroubek a spol. dobře věděli, s čím česká delegace do Bruselu jela, žádnou výtku však od nich neslyšel. Jediní, kdo se na něj v této věci obrátili, byli odboráři. - o reakcích odborářů a dalších českých politiků na vyjednanou výjimku čtěte více zde
ČSSD prostřednictvím ministra zahraničí o svých výhradách vládu včas informovala, tvrdí však Paroubek. Ten naopak ocenil slovenského premiéra Roberta Fica, že otázku dekretů řešil "rozumným a dostatečným" způsobem.
Ať se Klaus k Lisabonu zaváže krvíCo píše světový tisk o české výjimce k Lisabonu |
Podle Paroubka navíc hrozí, že pokud platnost výjimky nastane až s přistoupením Chorvatska, žaloby sudetských Němců, kterým měla výjimka zabránit, mohou proběhnout.
"Pokud tady hrozí něco jako prolomení Benešových dekretů, tak samozřejmě může hrozit teoreticky v tom období dvou tří let, kdy dojde k ratifikaci v celé Evropské unii," řekl Paroubek. Osobně si ale myslí, že nic takového nakonec nenastane.
"Spojení výhrady s přístupovou smlouvou s Chorvatskem zvyšuje šanci na přijetí výjimky, ledaže by se přijetí Chorvatska v členských státech stalo kontroverzním," myslí si právník Kysela.
"Při samostatné ratifikaci změny ´britsko-polského´ protokolu by mohlo, paradoxně, dojít k problémům v České republice, protože se nezdá, že výjimka z Listiny základních práv byla přáním vlády či komor Parlamentu. Takže by vlastně nemusela projít českým parlamentem," dodal také.
Právníci: Výjimka občany neznevýhodňuje
Podle Jiřího Zemánka z pražské právnické fakulty je výjimka z Listiny z právního hlediska nadbytečná, protože jen opakuje to, co už Listina obsahuje. Text výjimky vlastně jen zpřesňuje interpretaci listiny, míní odborník.
"Obsah výjimek pro Polsko a Velkou Británii podle protokolu číslo sedm k Lisabonské smlouvě je pouhým interpretačním porozuměním Listiny základních práv opakujícím, co už sama stanoví," uvedl Zemánek.
"Listina je dokument, který má být měřítkem činností EU a pro členské státy bude relevantní pouze tam, kde budou jednat v mezích působnosti unie. Výjimka pak tuto skutečnost jen opakuje, byť jinými, mnohem výstižnějšími slovy. Nepřináší tedy nic navíc, ale také nic nebere," řekl ČTK právník z brněnské Masarykovy univerzity David Sehnálek.
Z pohledu právníkaCo si o výjimce pro Česko myslí Jan Kysela Nekoupilo Česko zajíce v pytli, když se spokojilo s výjimkou, která je součástí dokumentu, který dosud nebyl ratifikován (protože bude součástí až smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU) a není jistota, že ve všech zemích nakonec ratifikován bude? Pakliže by to byla opravdu politická reprezentace Česká republika (především vláda), který by o výjimku stála, stala by se od počátku součástí příslušného protokolu, takže ratifikací Lisabonské smlouvy všemi členskými státy a jejím vstupem v platnost by byla účinná i výjimka. Jelikož se však postupovalo zcela nestandardně, tedy požadavky na podobu smluvního textu nezazněly během jeho sjednávání, nýbrž až během ratifikačního procesu, kdy se stabilizovaný text pouze přijímá, nebo nepřijímá, nelze se takovému výsledku divit. Mohou se na Listinu odvolávat například sudetští Němci a zavalit evropský soud žalobami, když výjimka bude platit až v době přistoupení Chorvatska, tedy za dva tři roky? Fyzické osoby nemají k Evropskému soudnímu dvoru snadný přístup, k jejich při se Soud vyslovuje v zásadě jen skrze řízení o tzv. předběžné otázce, kterou ovšem pokládají soudy členských států. V zásadě by to tedy musel být český soud, jemuž by byla podána žaloba, který by položil Evropskému soudnímu dvoru otázku, je-li v konkrétním řízení střet mezi českým a evropským právem. Jak hodnotíte fakt, že se Charta základních práv nebude na Česko vztahovat? Co to pro české občany bude znamenat a jakých případů by se to týkalo? Pokud čtu navrženou změnu protokolu správně, není pravda, že se Listina základních práv nebude na Českou republiku vztahovat (to samé Velká Británie a Polsko). Zdůrazňuje se jen, že Listinu základních práv je třeba interpretovat prismatem národních právních řádů příslušných států, tedy že v zásadě stanovuje to, co už máme. |