Občas ho zastaví lidé na ulici a trefu z padesáti metrů mu škodolibě připomenou. Zkušeného gólmana ovšem daleko víc trápí stav operovaného kolena.
"Konec s Kladnem nebyl ideální, ale takový je život. Dlouho jsem chytal bez zdravotních problémů. Teď bohužel přišly, musím se s tím srovnat. Doufám, že se dám do zimy do kupy a od přípravy budu stoprocentně fit," přeje si Drobisz.
Tým mu osudovou branku z dálky nevyčítal. Odborníci vedli diskuze, zda to vlastně vůbec byla gólmanova chyba. "Tam nebylo o čem diskutovat. To je selhání hlavy. Podle mě by to chytil každý gólman okresního přeboru. Gól padl na vrub Drobisze bez ohledu na to, jak to hráč kopl," domnívá se sportovní ředitel Sigmy Jiří Kubíček.
Jiný názor měl trenér Olomouce Zdeněk Psotka: "Drobisz byl v útočném postavení. V ten daný moment to už asi chytit nemohl, ale gólman potřebuje štěstí a to Peťa momentálně nemá."
Mimochodem Kubíček i Psotka jsou bývalí brankáři. Drobisz se musel se smolným momentem vyrovnat, spoluhráči ho však podrželi. "Oni se moc o tom přede mnou nebavili. Za hlavu jsem to nehodil, protože jsem od té doby absolvoval jen pár tréninků. Je to pryč, stalo se," říká Drobisz.
Přesto se setkává s negativními reakcemi. "Sem tam mě osloví lidé, kterým jsem udělal radost tím, že jsem z branky vypadl. Beru to s nadhledem," tvrdí. "Já ani tým jsme tehdy nebyli v optimální formě."
Prohlédněte si gól, který Petru Drobiszovi nadělal tolik problémů...
Šanci v brance dostal Tomáš Lovásik, Drobisz se měl o ztracenou pozici jedničky prát na tréninku. Jenže se zranil. "Zkusil jsem si dát čtrnáct dní pauzu. Chodil jsem do lázní ve Slatinicích, aby se koleno uklidnilo. Pak jsem začal trénovat a koleno znovu nateklo. Asi je chirurgický zákrok nutný," přemítá. Ten mu provede ortoped Ditmar.
Drobiszovi se dostává do kolena voda a obává se chronických problémů. "V létě jsem byl vytahovat meniskus, ale po dvou měsících se mi koleno neustále naplňovalo vodou. Ze začátku to šlo, teď je to horší a horší," krčí rameny. "Sám doktor neví, co s kolenem může být. Podívá se mi do něj, propláchne ho a pak uvidíme, co a jak."
Derby s Brnem si Drobisz jako divák nenechal ujít. Spoluhráči mu vítězstvím 5:0 udělali radost, stejně jako jistý výkon Lovásika. Ostřílení brankáři nemají rivalský vztah. "Tomášovi přeji to nejlepší. Doufám, že se mužstvo chytlo a do podzimu situaci vylepšíme. Od jara snad budu schopný pomoct i já," doufá.
Drobisz neřeší, jestli se po uzdravení vrátí jako první brankář. Z role náhradníka by tragédii nedělal. "Hlavně se musím dát zdravotně do kupy a absolvovat celou přípravu. Kdo pak bude chytat, se uvidí až podle momentální formy," předpokládá. "Na šanci Tomáš čekal dlouho a chytil ji za pačesy. Nebude lehké se vrátit do branky, ale u mě je prvořadé zdraví. Pokud budu zdravý, jsem schopný záda Lovasovi klidně krýt."
Drobisz se těší na den, kdy po dvě stě padesáté sedmé zase navlékne rukavice v první lize a ukáže pochybovačům kvalitní zákroky. Jen tak začne gól z půlky dostávat z paměti. "Potřebuji se uzdravit, abych zase mohl stoprocentně trénovat. A když Lovas bude lepší, bude chytat," opakuje.
