Souboj ligových nováčků na hřišti Bohemians 1905 vyhráli hosté 1:0. "Nemůžu ani mluvit, jak jsem řval radostí," řekl Švancara.
Jak hodnotíte svůj výkon po téměř dvouměsíční pauze?
Vynikající... Ne, plno věcí jsem ještě mohl víc řešit po svém, ale je důležité, aby kluci viděli, že jsem zápas odmakal. A to snad platilo. Odehrál jsem lepší zápasy, ale na to se v úterý nikdo ptát nebude. Hlavní jsou ty tři body. Proti Kladnu se příští týden chceme odvděčit našim fanouškům za přízeň, kterou nám stále zachovávají. Bude to jeden ze zápasů podzimu, pokud potvrdíme tuto výhru, posuneme se v tabulce o kus výš.
Říkáte, že sám se sebou jste úplně spokojený nebyl. Čím to?
Nevím, jestli se omlouvat, ale i takové zápasy se někdy hrají. Možná jste ode mě čekali kouzla a čáry, ale ono to tak pokaždé nejde. Je potřeba se podřídit týmu, na tu jednu akci si počkat, a to se i stalo. I když to nebyla nějaká obrovská kulišárna.
Co jste to při rohovém kopu, po kterém Kordula vstřelil gól, vymyslel?
Já se zkoušel u praporku zašít už v prvním poločase, ale to si mě všimli. Využil jsem toho, že jsem šel pozdravit rozcvičujícího se Luďka Zelenku, mrkl jsem do vápna a nikdo se mnou nešel. Nadi Urbánkové (spoluhráč Aleš Urbánek) jsem řekl, ať mi to posune, nacentroval jsem na Němčického, který to krásně posunul, a Kordula zaplaťpánbů jedinou naši obrovskou šanci v zápase proměnil.
Na hřiště jste se vrátil po trestu za faul loktem na hráče střížkovských Bohemians. Tentokrát po kontaktu s vámi zůstal krvavý šrám obránci Jindřiškovi. Co se tam stalo?
Hoši, byl jsem z toho úplně hotový, už jsem to zas viděl černě. Zaplaťpánbů rozhodčí i Pepa Jindřišek řekli, že to chápou, že to byl nechtěný kontakt. Za to jsem rád, Pepa tím ukázal, jak velký je to hráč. Hlavně doufám, že bude v pořádku. Je vidět, že je Bohemka a Bohemka. Ale v první chvíli, když jsem ho viděl ležet, jsem nevěděl, co se děje. Myslel jsem, že on nějak blbě stoupl.
Fanoušci soupeře však nevěděli, co se přesně stalo. Jak jste snášel jejich nelibost, kterou vám pak dávali celý zápas pocítit?
Já jsem emotivní hráč a myslím, že lidé jsou za takové typy rádi. A že si na mě potřebují zakřičet? To beru. "Švancaro, ty jsi hovado," k tomu zkrátka patří. Ne, že by mi to vadilo, jsem naopak spíš nadšený, když je pravá fotbalová atmosféra, i třeba proti mně. Dokud po mně nehází třeba piva, je to v pořádku.
