Prezident Václav Klaus s odpůrci Lisabonské smlouvy | foto: Michal Sváček, MAFRA

Klaus vládě nic garantovat nebude, podpis Lisabonu neslíbí, říká Jakl

  • 5011
Spekulace kolem Klausova podpisu pod Lisabonskou smlouvou pokračují. Zatímco prezident se nevyjadřuje, Britové vědí své. List The Times vsadil na zprávu "z druhé ruky", že Klaus nepodepíše. Hradní tajemník Jakl si přisadil: prezident nemůže slíbit, že si nebude klást další podmínky, jak žádá Fischerovu vláda. Čeká na verdikt Ústavního soudu. Ten se bude senátorskou stížností k Lisabonu zabývat 27. října.

"Výměna slibu za garance, to není dobrý obchod," reagoval pro Rádio Česko na pondělní podmínku vlády tajemník prezidenta Ladislav Jakl.

Prezident Václav Klaus zatím od vlády nedostal záruky, že se schvalování Lisabonské smlouvy bude vyvíjet tak, jak požaduje. Proto ani on nemůže vládě nic garantovat, soudí Jakl.

Vídeň proti

Rakousko se dnes postavilo proti doplnění dodatků k Lisabonu, které Klaus požaduje. Rakouský kancléř Werner Faymann řekl, že pokud by se smlouva měnila, byla by nutná nová ratifikace ve všech zemích EU. Ministr zahraničí Michael Spindelegger označil dodatky za nemyslitelné. Jednostranné vysvětlivky či poznámky jsou prý "jiná otázka".

"Dostal pouze ujištění dobré vůle, že se tímto směrem bude vyjednávat. Dostal také několik námětů, jakými cestami by bylo možné jít a jak dosáhnout záruk. Zatím ale žádná nemá podobu skutečné, reálné právní záruky," řekl tajemník.

Prezident žádá pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU, která může podle jeho slov ohrozit majetkové vztahy a právní jistotu v zemi. Podle něj má výjimka zabránit zpochybňování Benešových dekretů a případným majetkovým nárokům sudetských Němců.

Prezident se podle Jakla nespokojí s vágní deklarací. "Deklarace politických orgánů nebude českému občanu, kterému jde o střechu nad hlavou, někde u soudu nic platná," dodal Jakl s tím, že českým občanům je potřeba poskytnout jasné garance a právně vymahatelné záruky, že jejich vlastnické a právní jistoty nebudou po přijetí Lisabonské smlouvy dotčeny.

V pondělí se Klausovou podmínkou zabývala vláda. Je ochotna s Unií o výjimce pro Česko vyjednávat, po prezidentovi chce ale záruky, že si už žádnou další podmínku nevymíní a smlouvu po kladném rozhodnutí soudců podepíše. Česko je poslední zemí, která Lisabon neratifikovala.

Lisabon nepodepíšu, řekl prý Klaus příznivcům

Prestižní britský list The Times dnes napsal, že Klaus Lisabonskou smlouvu nepodepíše. "Když byl při nedělní procházce požádán, aby smlouvu nepodepsal, Klaus odpověděl: 'Nebojte se, neudělám to'," napsal deník The Times.

"Nezlobte se, nebudu to komentovat," řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Radim Ochvat na žádost o vyjádření ke Klausově citaci v konzervativním britském listu.

Šéf Senátu Přemysl Sobotka, který byl v neděli s Václavem Klausem na Velké pardubické, na dotaz ČTK popřel, že by prezident řekl, že svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu nepřipojí. "Nepodepisujte, pane prezidente," citoval Sobotka jednoho z diváků. Klaus prý odvětil: "To řekněte panu předsedovi Senátu." Sobotka je zastáncem dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy.

Pražský korespondent David Charter pak ale podle listu Právo přiznal, že Klausův výrok ohledně Lisabonské smlouvy byl "z druhé ruky".

Soudcům stačí na studium smlouvy 27 dnů

Veřejné jednání Ústavního soudu o návrhu senátorů na přezkoumání souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem bude 27. října, oznámil dnes generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Termín se už podle něj nezmění ani po případném doplnění senátorského návrhu. Senátoři přitom dnes avizovali, že do konce týdne chtějí svoji stížnost ještě doplnit. - čtěte více o doplnění smlouvy

"Ústavní soud se rozhodl, že je to naléhavé," odpověděl Langášek na dotaz iDNES.cz, proč soud s vynesením verdiktu tolik spěchá a zda soudcům skutečně stačí pouhých 27 dní na přezkoumání několikasetstránkového dokumentu.

Stížnost totiž Ústavní soud dostal 29. září. Senátoři navíc po soudcích chtěli, aby se zabývali smlouvou jako celkem, nejen konkrétními ustanoveními jako při prvním podání před rokem. 

Ve skutečnosti stihnou soudci nález připravit ještě za kratší dobu, protože do konce tohoto týdne má soud dostat vyjádření jednotlivých účastníků řízení. V tom případě bude Pavel Rychetský čistému projednávání smlouvy věnovat pouhých osm dnů. "Počítáte špatně. Musíte započítat ještě sedm měsíců, které soud věnoval Lisabonské smlouvě v loňském roce," podotkl Langášek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue