USA nevyřeší problémy světa samy, řekl Obama v OSN

  • 18
Americký prezident Barack Obama přednesl svůj první projev k Valnému shromáždění OSN. Vyzval státy světa, aby se víc angažovaly v řešení globálních problémů - od terorismu přes klimatické změny až k pandemiím. USA nemohou všechny trable vyřešit samy, potřebují pomoc, řekl šéf Bílého domu.

Obama svůj projev začal výčtem toho, o co se Spojené státy pokusily na mezinárodním poli od jeho nástupu do Bílého domu. Obamův tón byl dost pesimistický. Má-li být k sobě světové společenství upřímné, musí si přiznat, že žalostně zklamalo, řekl mimo jiné prezident.

"Extremisté šířící teror v různých oblastech světa. Vleklé konflikty, které se táhnou dál a dál. Genocida a masové zločiny. Čím dál větší počet států s jadernými zbraněmi. Tající ledovce a zdevastované populace. Přetrvávající bída a pandemické choroby," to jsou podle Obamy jen některé z "množství výzev, jež čekají na naše činy".

PROJEV BARACKA OBAMY

Celý projev prezidenta USA (v angličtině) čtěte zde

Obama nastínil před desítkami státníků i řešení. Klíčem je podle něj větší spolupráce mezi národy. "Ti, kdo byli zvyklí kritizovat Ameriku, že jedná sama, nemohou nyní stát stranou a čekat, až Amerika sama vyřeší světové problémy," upozornil šéf Bílého domu. "Je čas, abychom všichni vzali na sebe svůj díl odpovědnosti."

"Nejsou velké a malé státy. Mír musí zajistit všechy státy společně," řekl Obama a poznamenal, že tradiční rozdělení světa na bohatý sever a chudý jih nemá v dnešním světě smysl. Zároveň ale upozornil, že se Spojené státy nikdy nebudou stydět za to, že chrání své zájmy.

Obama varoval Írán a KLDR před jaderným zbrojením

Obama také předestřel čtyři pilíře, na kterých by mělo stát světové uspořádání do budoucna. Státy podle něj nesmí šířit jaderné zbraně, musí podporovat mír, chránit planetu a také vytvořit ekonomiku, která poskytne příležitost všem.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zívá při projevu Baracka Obamy (22. září 2009)

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zívá při projevu Baracka Obamy (22. září 2009)

O jednotlivých bodech pak mluvil podrobněji. Do sálu, kde seděl íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, prohlásil, že svět nesmí dovolit, aby se jaderný materiál objevil v rukou násilníků. Řekl, že je připraven na diplomacii s Íránem i Severní Koreou, ale musí se vzdát jaderného zbrojení.

"Pokud se vlády KLDR a Íránu rozhodnou ignorovat mezinárodní pravidla, pokud tyto země dají přednost vývoji jaderných zbraní před regionální stabilitou a bezpečností, pokud budou ignorovat nebezpečí závodů v jaderném zbrojení ve východní Asii a na Blízkém východě, tak budou skládat účty," varoval Obama Pchjongjang a Teherán.

Ve své řeči se věnoval i klimatickým změnám a řekl, že USA nebudou bránit ochraně klimatu. "Chceme radikálně snížit emise, abychom dosáhli cílů stanovených pro 2020 a 2050," řekl Obama. Narážel tak na rezervovaný postoj předchozí americké administrativy k přijetí Kjótského protokolu.

Obama chce změnit obraz Spojených států v OSN

Obama se podle analytiků snažil využít svého vystoupení před valným shromážděním, aby smazal poslední stopy jednostranného jednání USA za vlády George Bushe a zlepšil vztahy Spojených států s OSN, jejíž důvěryhodnost a razantnost Bush občas zpochybňoval.

Nový přístup šéfa Bílého domu zdůrazňuje i velvyslankyně Washingtonu při OSN Susan Riceová. "Spojené státy zásadně změnily tón a podstatu diplomacie v OSN," řekla.

Lepší přístup k OSN je mimojiné výrazem Obamova pragmatismu. V Radě bezpečnosti OSN, kde chce prosadit tvrdší sankce vůči Teheránu za jeho nevyzpytatelný jaderný program, se totiž neobejde bez podpory stálých členů Ruska a Číny. Moskva a Peking disponují právem veta a přísnějším sankcím nejsou příliš nakloněni.

Světoví lídři ale dnes nevyslechnou jen amerického prezidenta. Na půdě OSN promluví i francouzský prezident Nicolas Sarkozy či šéf Kremlu Dmitrij Medveděv. A také kontroverzní figury jako libyjský vůdce Muammar Kaddáfí či íránský prezident Ahmadínežád.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue