José Barroso obhájil funkci šéfa Evropské komise

  • 2
Portugalec José Barroso povede Evropskou komisi dalších pět let. Ve funkci ho potvrdili poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku. I když ho nominovaly všechny členské státy, nebylo jeho vítězství úplně jisté. Proti současnému šéfovi Komise stáli hlavně socialisté.

"Považuji to za nesmírnou čest a velmi mě to dojímá," řekl po svém znovuzvolení Barroso s tím, že chce spolupracovat se všem politickými seskupeními, které usilují o "jednotnou Evropu".

Třiapadesátiletý portugalský expremiér stojí v čele Evropské komise od roku 2004, kdy pro něj hlasovalo 413 europoslanců. S jeho nominací do dalšího období ale nesouhlasila hlavně druhá nejsilnější frakce socialistů. - o sporech před volbou šéfa Komise čtěte zde

Ve Štrasburku se počítalo, že získá přes polovinu hlasů od přítomných poslanců, aby měl ale silný mandát, potřeboval získat absolutní většinu. Tedy nejméně 369 hlasů z celkových 736. To se mu nakonec povedlo. Volit nakonec přišlo 718 poslanců, z nich 382 hlasovalo pro Barrosa, 219 bylo proti. Dalších 117 se hlasování zdrželo.

VIDEO: BARROSO V ROCE 1976:

Buržoazní školství štve proti sobě dělníky a studenty!

Čeští europoslanci zvolení staronového předsedy víceméně přivítali."Jako zástupce země stejně velké, jako je Česká republika, dokázal hájit i stanoviska menších států, například během českého předsednictví byl velice korektní a vstřícný k českým postojům," uvedla kupříkladu lidovecká poslankyně Zuzana Roithová.

Barroso, jenž proslul jako pružný politik schopný vyjít se všemi, slibuje udělat maximum pro konec ekonomické recese. Právě kvůli ní je ale terčem mnohých kritiků, kteří jeho týmu zprvu vyčítali pomalou reakci na krizi. Mnozí mu podle televize BBC zazlívají také prosazování svobodného trhu, který k současné finanční krizi přispěl.

Priority? Zabezpeční dodávek energie v Evropě

Portugalec si do příštího volebního období dává za cíl boj za udržení nízkých úrokových sazeb, za větší transparentnost bankovního sektoru a snížení nezaměstnanosti. K prioritám řadí zabezpečení dodávek energie v Evropě, mimo jiné vybudováním plynovodu Nabucco či boj s protekcionismem.

Výtkám v minulém období čelil také kvůli neschopnosti prosadit reformní smlouvu. Barroso se už krátce po nástupu potýkal s problémy, když na jaře 2005 Francouzi a Nizozemci pohřbili evropskou ústavu. Ratifikaci Lisabonské smlouvy mají stále v rukou Irové, kteří o ní rozhodnou v říjnovém referendu, a také s podpisem váhající prezident Václav Klaus.

Tyto komplikace stěžují Barrosovi i snahu sestavit novou Evropskou komisi, neví totiž s kolika komisaři má počítat. Pokud by v nejbližší době vstoupila v platnost lisabonská smlouva, bude mít svého komisaře každý členský stát. Alespoň příštích pět let.

Když ale Irové v referendu řeknou ne, bude se Evropská unie dál řídit smlouvou z Nice, a ta od letošního roku počítá s redukcí komisařů. Podle některých evropských diplomatů by o svého eurokomisaře mohlo přijít i Česko.

Naopak spokojen mohl být José Barroso loni v prosinci, kdy se podařilo schválit klimaticko-energetický balíček, který označil za jednu ze svých osobních priorit. Uspěl také v dalším bodu, pomoci rozvojovým zemím. EK loni vyčlenila na potravinovou pomoc nejchudším oblastem světa 160 milionů eur. Což je vůbec nejvyšší částka, jakou EU na potravinovou pomoc poslala.

Barrosova politická kariéra

- Do politiky vstoupil už za studií na lisabonské právnické fakultě, když se jako příznivec radikální levice účastnil karafiátové revoluce.

- V sedmdesátých letech vedl několik marxisticko-leninských studentských hnutí a obdivoval maoistickou ideologii
- V osmdesátých letech začal pracovat na ministerstvu vnitra a dříve než se stal ministrem zahraničí (1992-1995), vynikl jako vynikající diplomat, když ve funkci tajemníka tehdejšího ministra zahraničí přispěl k podpisu mírové dohody v Angole.
- Na konci devadesátých let se stal předsedou Sociálně demokratické strany (PSD) a v roce 2002 usedl do premiérského křesla. Dlouho v něm ale nesetrval, v roce 2004 totiž přijal nominaci Evropské rady na předsedu Evropské komise.        

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue