OHROŽENÉ VOLBY ON-LINEDění kolem předčasných voleb minutu po minutě |
"Rozhodnutí Ústavního soudu nás všechny zaskočilo," připomněl prezident Václav Klaus po schůzce.
Na Hrad svolal na jedenáctou hodinu předsedy Mirka Topolánka, Jiřího Paroubka, Vojtěcha Filipa, Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišku a Cyrila Svobodu a také šéfy Sněmovny a Senátu Miloslava Vlčka a Přemysla Sobotku.
Klaus označil setkání za plodné. "Nesmiřujeme se s myšlenkou, že předčasné volby zmizí a my budeme čekat, co se vyvine bez naší aktivity," řekl. "Všichni se budeme snažit hledat cestu k tomu, aby volby proběhly v původním termínu nebo nejbližším možném termínu." Je to podle něj dominující názor účastníků schůzky.
Podle Klause se politici dohodli na vytvoření expertní skupiny, která "urychleně, v rámci hodin, dnů" připraví novelu ústavy. Členové komise už byli jmenováni. "Termín je 'okamžitě'," dodal prezident.
Blogeři komentují rozhodnutí soudu |
Prezident také uvedl, že mezi ústavními činiteli převažuje názor, že Ústavní soud nesmí odložit výkon rozhodnutí, je-li to v rozporu s veřejným zájmem.
"Jsme přesvědčeni, že v této rozbouřené politické a ekonomické situaci jsou volby v daném termínu důležitým veřejným zájmem," řekl prezident s tím, že v tomto smyslu ústavní činitelé připraví společné prohlášení.
Soud sice včera "jen" odložil definitivní posouzení stížnosti, ale zřejmě tím fakticky zrušil plán volit 9. a 10. října. Definitivní rozhodnutí si totiž vyžádá čas a členka soudu Eliška Wagnerová řekla, že volby v původním termínu stihnout nelze. Ústavní soud o Melčákově stížností jedná znovu. - čtěte Soud znovu projednává stížnost na volby
Napilno budou mít dnes i na ministerstvu vnitra, respektive v Ústřední volební komisi. Ministr Martin Pecina prohlásil, že nákladné přípravy na volby musí pokračovat do definitivního rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud projedná zákon o zkrácení volebního období veřejně 10. září.
S čím šli politici na HradPolitici měli původně několik variant, jak se k předčasným volbám nyní dobrat. K senátnímu návrhu zákona o rozpuštění Sněmovny má ODS připravené doplnění, že Sněmovna by se sama rozpustila, pokud by pro příslušný návrh hlasovaly tři pětiny poslanců. "Je to rozhodnutí, které vylučuje reakci Ústavního soudu a my ho tady budeme prosazovat," poznamenal Topolánek. ČSSD přišla na Hrad s přáním, aby se volby konaly v původně stanoveném termínu 9. a 10. října. Shodně s ODS socialisté navrhují, aby Sněmovna dostala senátní návrh 8. září. Podpis prezidenta a publikaci ve sbírce zákonů by podle sociální demokracie šlo stihnout do 25. září, volby by se tak mohly konat v původním termínu 9. a 10. října. Myšlenku experti ČSSD podle dobře informovaného zdroje z Lidového domu konzultovali s šesti ústavními právníky, podle nichž jde o zcela legitimní a nerozbitnou variantu řešení. K takovému rozhodnutí mají ČSSD a ODS v parlamentu dostatek hlasů, pro trvalou změnu ústavy se navíc vyslovuje i KSČM. Melčákův právník Jan Kalvoda (bývalý ministr spravedlnosti) ale upozornil, že případná změna ústavy může skončit u Ústavního soudu. Kalvoda MF DNES řekl, že si dovede představit tři cesty, kterými se budou chtít politici ubírat: vyhlásit volby na jiný blízký termín, narychlo trvale změnit ústavu (tedy plán ODS a ČSSD) či třikrát rychle za sebou odehrát navržení vlády a vyslovení nedůvěry. "To by taky bylo hodno ústavní stížnosti," komentoval ale podobnou variantu právník. - rozhovor s Janem Kalvodou čtěte zde |