Slováci zakázali vstup maďarskému prezidentovi. Ten návštěvu odvolal

  • 1045
Slovenské ministerstvo zahraničí vydalo diplomatickou nótu, která odepřela maďarskému prezidentovi vstup na území státu. László Sólyom se v den výročí okupace Slovenska vojsky Varšavské smlouvy vypravil do Komárna na odhalení sochy zakladatele uherského státu krále Štěpána. Na hranicích ale svoji soukromou návštěvu zrušil.

Slovenský premiér Robert Fico krátce před příjezdem maďarského prezidenta na Slovensko na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že v souvislosti s jeho návštěvou vydalo ministerstvo zahraničí diplomatickou nótu, kterou předalo zástupci maďarského velvyslanectví. Ta zapovídala Lászlu Sólyomovi vstup na území státu.

V centru Komárna, kde měla maďarská hlava státu odhalit sochu zakladatele uherského státu krále Štěpána, už na Sólyoma čekaly asi dvě tisícovky lidí a v pohotovosti byla i policie. Na hraničním mostě ho očekával slovenský policejní prezident Ján Packa, policisté a novináři.

Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009)

Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009)

Maďarská prezidentská kancelář ale v tu samou chvíli vydala prohlášení, že Sólyom svoji soukromou cestu na Slovensko zrušil. Prezident přesto vkročil na hraniční most přes Dunaj a zastavil se až uprostřed, kudy prochází hranice mezi oběma státy.

Slováci prý o návštěvě věděli dva měsíce

Novinářům řekl, že Budapešť bude na slovenskou nótu reagovat na diplomatickém poli v Bruselu. "Přicházíte z komárnské strany mostu. Vidíte, že tam nejsou žádní extremisté a já nepředstavuji žádné bezpečnostní riziko," reagoval prezident na nótu, která mu do půlnoci zakazuje vstup na Slovensko, protože prý představuje bezpečnostní riziko.

Slovensko odepřelo maďarskému prezidentovi Sólyomovi vstup na své území. Policie byla na hranicích v pohotovosti (21. srpna 2009)

Zároveň upozornil, že o jeho návštěvě byla slovenská strana informována už dva měsíce předem. "Hysterie" slovenských politiků podle něj nastala až těsně před plánovanou návštěvou. Podotkl také, že slovenské rozhodnutí je "ve vztahu dvou spojenců bezprecedentní krok, který se nedá vysvětlit".

Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009)Po přečtení stanoviska Sólyom na slovenské území nevkročil, protože prý jako právník nechce porušit mezinárodní právo. Krátce po půl sedmé pak podle serveru SME.sk odešel na maďarskou stranu Dunaje a odjel. V Komárnu mezitím sochu svatého Štěpána odhalili bez něj.

Sólyom by porušil mezinárodní právo

Zákaz vstupu pro maďarskou hlavu státu Slováci podle premiéra nechtěli vymáhat silou. Maďarského prezidenta by jen na hranicích upozornili, že není vítaný a vstupem do země poruší mezinárodní i slovenské právo. "Nerespektování této nóty by znamenalo další záměrnou eskalaci napětí v maďarsko-slovenských vztazích," vysvětlil Robert Fico.

Ficovi vadí především skutečnost, že se při odhalování sochy maďarská hlava státu nechtěla setkat s nejvyššími slovenskými politiky.

Slovenský premiér Robert FicoOd příjezdu se dnes maďarského prezidenta snažil odradit kromě premiéra i prezident Ivan Gašparovič. Oba zopakovali, že prezident 21. srpna není na Slovensku vítán.

Slovní válku, která už několik dní jiskří mezi Bratislavou a Budapeští, dnes ještě přiostřil premiér Robert Fico, který v den výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy navštívil hrob Alexandra Dubčeka. "Toto je provokace nejhrubšího zrna," řekl podle serveru SME.sk o návštěvě maďarské hlavy státu.

Zároveň poznamenal, že ruší celý svůj odpolední program. A důvod? V obou zemích jsou prý v pohotovosti extremisté. Ihned také doplnil, že za případné konflikty bude zodpovědný maďarský prezident. "Je velmi nebezpečné, že přijíždí na výročí invaze," zdůraznil Fico.

Maďarský velvyslanec na koberečku

Návštěvu maďarské hlavy státu se prezident Ivan Gašparovič pokusil odvrátit i přes maďarského velvyslance Antala Heizera. Na poslední chvíli si ho povolal a zopakoval mu, že návštěva prezidenta není vhodná.

Pokud hlava maďarského státu na Slovensko dnes přece jen přijede, bude to mít spíš negativní než pozitivní následky pro vztahy obou zemí, dodal.

"Neznamená to, že by mezi Slovenskem a Maďarskem došlo k přerušení diplomatických styků. Dojde k situaci, kdy budeme muset hledat úplně nové cesty a jiné způsoby, jak spolu dále komunikovat," řekl prezident.

SLOVENŠTÍ POLITICI ZUŘÍ

Maďarský prezident není na Slovensku vítaný

Rovněž ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák nedoporučil maďarskému prezidentovi soukromou návštěvu země. Uvedl, že důvodem není odhalení sochy, ale citlivé datum, které si prezident pro návštěvu vybral. Zároveň upozornil, že podobné problémy vyvolal maďarský prezident při návštěvách v Rumunsku a Srbsku.

Slovenský premiér, předseda parlamentu i prezident ve společném prohlášení už ve středu zdůraznili, že Sólyom není vítaným hostem v den 41. výročí okupace Československa, na které se 21. srpna 1968 podílela i maďarská armáda. - více si přečtěte zde

Ke kritice návštěvy se přidaly i menší koaliční strany LS-HZDS a SNS. Naopak hlavy maďarského státu se zastali politici zastupující zájmy zhruba půlmiliónové maďarské menšiny na Slovensku.

Slovensko odepřelo maďarskému prezidentovi Sólyomovi vstup na své území. V Komárnu na něj přitom čekaly dvě tisícovky lidí (21. srpna 2009)

VZTAHY MEZI SLOVÁKY A MAĎARY

- Tradičně komplikované vztahy mezi oběma státy se zhoršily po vytvoření slovenské vlády v roce 2006, jejíž součástí se stala z nacionalismu obviňovaná Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota se v minulosti nejednou hanlivě vyjádřil proti Maďarsku.

- Nevoli mezi slovenskými politiky pro změnu vyvolalo například založení polovojenské extremistické organizace Maďarská garda.

- Vztahy jsou kritické i kvůli jazykovému zákonu, který vejde v platnost 1. září. Za prohřešky proti slovenštině v úředním styku budou pokuty. Maďaři zákon chápou jako útok na svou menšinu na Slovensku.
                                                                                           autor: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video