10:00 Přece jen mě trochu překvapí, že sehnat vstupenku není žádný problém. Když si do internetového vyhledávače zadám "vstupenky na Madonnu", navede mě jen v Praze na desítky prodejních míst. Vyrážím do obchodního domu na náměstí Republiky. U pultu nikdo není. "Lístků je dost, ale už jsou jen ty na stání za 995 korun," říká prodavačka. Za tři minuty mám jeden v ruce. Jdu na Madonnu.
11:50 Pořadatelé před polednem v okolních ulicích teprve rozmisťují zábrany pro pozdější směrování davů k jediným dvěma vchodům do koncertního areálu. A krátce po dvanácté také přehradí páskou sjezd z brněnské dálnice na Šeberov, protože pár aut s pražskou poznávací značkou zákazové značky ignorovalo a beztrestně tudy z dálnice sjelo. Nikdo je nepokutoval, policie tu není.
12:00 Asi tři stovky fanoušků porazily zábrany a hrnou se do areálu. Nechali na zemi i tašky a začali utíkat dovnitř, aby ulovili ta nejlepší místa. Dostanou se však jen do meziprostoru s občerstvením a toaletami.
14:30 Už v metru je znát, že přibylo cestujících. Ti šťastnější, kteří mají lístky blíž k pódiu, vystupují už na Chodově. Ostatní o stanici dál. U stánku kňourá malá Adélka a škemrá o malinovku. Rodičům se moc nechce, limonáda tu stojí 50 korun, stejně jako půllitr piva. Kuřecí či vepřový steak je za stovku.
16:15 Původní informace, že pořadatelé začnou pouštět do areálu už po 16. hodině, se nepotvrdila. Čekáme další hodinu, ale i po páté odpoledne jsou brány zavřené. Později dostávám SMS od kolegy, že zvuková zkouška, během níž si Madonna vyzkoušela pódium, se protáhla.
17:30 "Otevřete to!" lomcují čtyři teenageři branou. Přešlapovat venku nikoho nebaví. První dívka kolabuje, záchranáři se za ní vrhají do davu.
18:02 Konečně se naše brána otevírá. Spěchám s davem, když se koridor zúží, dostanu se do mlýnice. Dívce vedle mě spadne svetr, ale nemá šanci se pro něj vrátit, lidé by ji ušlapali. Prohledají mi tašku, nemám v ní PET lahev ani sprej. Kdo je má, musí je vyhodit. Turniket nechce přečíst moji vstupenku, musí přijít technik. Oddychnu si, je pravá.
18:30 Konečně jsem v areálu. Jeví se obrovský. Dělí se na tři půlkruhy, nejmenší a nejdražší je u pódia, levnější veprostřed a ten největší úplně vzadu. Šplhám do kopce naproti pódiu, je vyhřátý sluncem a je odtud i nejlepší výhled na celý areál. Před sedmou není zaplněný ani ze čtvrtiny, ačkoli fanoušci proudí ze dvou stran. Lidé se uvelebují na trávě, atmosféra připomíná spíš folkový festival než koncert světové popstar.
19:20 Píše kolegyně, že už hodinu a půl stojí ve frontě u vchodu. Turnikety nezvládají nápor lidí. Ti, kdo ještě čekají venku, už slyší hudbu a začínají se zlobit na pořadatele.
19:30 Madonniny hity znějí nepřetržitě, ale jen z desek. V pravidelných kruzích nad námi krouží vrtulník. Dovnitř stále proudí davy, ale jako by se v areálu ztrácely, stále je poloprázdný. Lidé z nudy jedí a pijí. Začíná hrát dýdžej a je jasné, že lidé v panelácích za pódiem budou mít koncert až v ložnici.
19:45 "Tancuj, tancuj!" povzbuzuje Radka Chalupová manžela. Slunce zapadá, vzduchem voní marihuana. Stále více lidí se dává do tance. Zóna pod pódiem je plná k prasknutí. Tribuny jsou však stále poloprázdné. "Podívejte, kolik lidí ještě vchází. To nezačne dřív než za hodinu," sází se s kamarády asi dvacetiletý mladík. Zřejmě má pravdu, kolegové z redakce mi hlásí, že koncert má začít před devátou.
20:30 Růžová M po obou stranách pódia se rozsvítila. Publikum zve Madonnu na pódium obrovským potleskem.
21:05 Madonna konečně na pódiu! Přijela v křesle ve tvaru M. Celý areál svítí mobilními telefony, je to úchvatný pohled.
