"První krůček vyšel, ale to hlavní teprve přijde," řekl nový reprezentační trenér Ivan Hašek po přípravném vítězství 3:1 nad Belgií.To hlavní přijde už za tři týdny.
Jaký vzkaz jste před kvalifikací poslali na Slovensko?
Nic bych nepřeceňoval. Věřím, že budeme v Bratislavě silní a že nám budou lidi fandit. Věřte mi, že na Slovensku nikdo nevypustí jediný metr. Co metr, nikdo nevypustí jediný centimetr. Tohle mužstvo sílu má a hráči to ví.
Ale do utkání s Belgií vstoupili špatně. Proč?
Byli trochu v křeči, svazovala je zodpovědnost, bylo to takové syrové, nervózní. Neměli jsme nacvičenou souhru, spoustu přihrávek jsme posílali dozadu a snad pětkrát jsme míč ztratili na vlastní půlce. Postupem se ale uklidnili, zlepšili a ke konci hráli velmi dobře.
Co byste vyzdvihl? Obrat ještě do přestávky, tři vstřelené góly, nebo souhru ve druhé půli?
Ocenil bych především to, jak všichni kluci k zápasu přistoupili. Když se teď na ně podíváte, uvidíte v jejich tvářích, že se všichni vydali na sto procent, ne na devětadevadesát.
V sestavě jste udělal několik novinek. Rozehnal jako defenzivní štít, Hubník se Sivokem na pozici stoperů, Štajner na pravé záloze. Kdo vás přesvědčil nejvíc?
Nechci mluvit a hodnotit jednotlivce, protože své úkoly odpracovali všichni. Třeba s Rozehnalem jsme si chtěli vyzkoušet, jestli zvládne defenzivní roli uprostřed hřiště.
A zvládl. Jak jste přišel na to, že by měl hrát defenzivní štít?
Viděl jsem ho, když tuhle roli měl ve Francii. Není tak konstruktivní při rozehrávce, ale je vysoký, dobrý do presinku, v soubojích nebo při pozičním bránění. Dneska to vyšlo, navíc ke své práci přidal ještě gól.
A co další pochvaly?
Nechci z jednoho zápasu dělat závěry, jen řeknu: Ti, kteří hráli, obstáli.
POZOR! Ivan Hašek upozorňuje hráče během utkání s Belgií.
Nešlo si nevšimnout, jak se tým probral, když mu po přestávce začal velet Plašil z pozice špílmachra. To on má nahradit zraněného Rosického?
Neřekl bych, že jsme hráli na špílmachra, o Rosického roli se musí podělit všichni svou aktivitou. Ale Jardu Plašila musím ocenit i já. Prakticky neztratil míč, měl nejvíc dotyků a všechny přihrávky šly směrem dopředu. Ano, tenhle výkon musím vyzvednout.
Ve druhém poločase byla vůbec hra ucelenější, hráli jste rychle a nebezpečně. Je to cesta, jak uspět na Slovensku?
Nerad bych dával návod, jak hrát v Bratislavě. Pro mě je důležité, že jsme zvládli první krok. Od toho se můžeme odrazit.
Ke zlepšení hry přispělo i to, že jste o přestávci stáhl sestavu na jednoho útočníka. Souhlasíte?
Ne, nehráli na jednoho útočníka, ale od začátku na tři. Chtěli jsme se tlačit do koncovky, ne abychom nechali v útoku jednoho osamoceného hráče. Útok měli doplňovat i dva záložníci.
Ivan Hašek při zápase v Teplicích.
Dva góly jste dali Belgičanům po standardní situace. To už se projevila práce konzultanta Karla Brücknera? On je přece mistr přes standardky.
My se k tomu dostali v úterý jen na deset minut, navíc jsme nechtěli ukázat nic, co by mohlo Slovákům jakkoli napovědět.
Jaká tedy byla Brücknerova role? Při zápase ani neseděl vedle vás na lavičce, přitom jste to plánoval.
Karel zůstal na tribuně, tak jsme se domluvili. A fungovalo to. O přestávce mi řekl některé poznatky, protože z lavičky nevidíte všechny hráče. Je dobře, že sledoval, jak se mužstvo pohybuje. Budeme v tom pokračovat.
Před zápasem na Slovensku se k týmu připojí i kanonýr Koller, který slíbil, že se vrátí. O kolik se zvedne výkon?
O Honzových kvalitách nemusíme mluvit, je to hráč evropského formátu. Když je zdravý a má formu, je hodně platný.
Takže s ním počítáte do základní sestavy?
Já nechci říkat ani naznačovat, jakým stylem budeme hrát. Jen řeknu, že hrát budou ti s nejlepší formou. A pevně věřím, že Honza bude jeden z nich.
Tentokrát zůstali jako náhradníci zkušení borci Jankulovski s Rozehnalem. Jak svou roli akceptovali?
My nerozdělujeme hráče na základní sestavu a náhradníky. Když to všichni pochopí, je to jeden z předpokladů, jak uspět. Abyste byli úspěšní, všichni musí táhnout za jeden provaz.
Mimochodem, jak jste si svou velkou premiéru vychutnal? Vy jste si snad během zápasu nesedl na lavičku.
Já nikdy nesedím. Nebo se mi to aspoň nikdy nepodařilo. Užil jsem si to, to musím přiznat. Vyhráli jsme, atmosféra byla parádní, na hráčích jsem viděl obrovskou chuť. Byl bych rád, aby nám to vydrželo co nejdéle.
