Dobrodruh Jan Škrabálek přešel a přeletěl Alpy, odnesly to čtyři páry bot

Možná i vás občas bolí po odpoledním špacíru nohy. A máte pocit, že vám upadnou. Teď si představte, že byste šlapali skoro dva týdny v kuse, na zádech měli ještě dvacetikilový padák, díky kterému byste si občas štreku zkrátili přeletem, a vaším cílem by bylo dostat se ze Salcburku do Monaka.

Jan Škrabálek | foto: redbullxalps.com

Tedy přes Alpy zhruba 820 kilometrů vzdušnou čarou.

"Nohy bolí. Mám na nich puchýře a prochodil jsem čtyři páry bot. Ale ta myšlenka přechodu Alp je prostě nádherná," líčí Jan Škrabálek.

Tenhle 38letý dobrodruh z Prahy je jedním ze 30 mužů, kteří se v předminulém a minulém týdnu zúčastnili extrémního závodu s názvem Red Bull X-Alps. Skončil v něm 15. a trochu posmutněle říká: "Myslel jsem výš, chtěl jsem být v první desítce.

Jak český dobrodruh po svých zdolal Alpy

Aby se mohl závodu zúčastnit, musel sehnat 150 tisíc korun, povětšinou v materiálním
vybavení. Hodně zabralo, že za kláním stojí Red Bull. "Je to pro ně reklama a my jsme herci,
kteří v ní hrají. Ale nelituji," říká Škrabálek, který se živí jako truhlář a mimo jiné zaběhl maraton
za 2:55

Ale letos to byl sprint. Ani jsem nestihl dojít do Monaka."

Aby bylo jasno. Do úplného cíle došli jen dva lidé. Vítězný Švýcar Chris Maurer totiž trasu zvládl za 9 dní, 23 hodin a 54 minut. Celkem ušel a uletěl 1 376 kilometrů, a jakmile přistál na molu u monackého přístavu, začalo se odpočítávat 48 hodin. Když uběhly, závod skončil.

A Maurer byl tak rychlý, že druhý v pořadí Alex Hofer se do Monaka dostal až o 33 hodin později. A po něm už nikdo.

Sám Škrabálek urazil 739 kilometrů, valnou část po svých. Vždyť ve vzduchu byl jen 7 hodin, 126 hodin pochodoval. "Neměl jsem štěstí na vítr. Stanovili jsme taktiku, ale nevycházela."

Nedivte se, že mluví v množném čísle. Po cestě ho doprovázel kamarád David Bziřský. Říkal mu, kdy a kde by měl zhruba být, určoval, kde se přespí a na jak dlouho (povětšinou šest hodin), navíc vyvařoval.

"Po třech dnech jste v takovém stavu, že vám je jedno, co je k jídlu," říká Škrabálek. Právě třetí den na něj přišla krize. "Tělo přepíná do nouzového režimu, brání se. Hlava vám šrotuje, protože se s tím musí psychicky vyrovnat. Pak se i ona unaví a je klid."

I proto je nutné mít vedle sebe parťáka, i proto je nutné, aby dohlížel na taktiku. Po cestě musíte trefit pět bodů, například Mont Blanc či Matterhorn.

"Ale nemusíme se na ty kopce štrachat. Ten bod představuje například výseč kolem hory." Zároveň pořád musíte hlídat čas. Každý druhý den je z klání vyřazen ten nejpomalejší.

Ale nečekejte jen drsné podmínky. Je čas i na "luxus". Třeba když jednu noc z jedenácti přespíte v penzionu a ráno se pořádně najíte.

A pak to začne zase nanovo. Štreka, která je pro dobrodruhy. A v mnohém i blázny.