Indiáni obsadili pražský dům U Rotta. Místo šroubků nabízejí rock a drinky

V domě U Rotta bylo od roku 1855 slavné železářství, a to až do roku 1996. Po "epizodách" s lahůdkami a sklem přišel ale nový nájemce, indiánský kmen Seminolů z Floridy. Obchodní společnost, která mu patří, totiž provozuje světovou síť Hard Rock Cafe.

Hlavně pro cizince se pražská restaurace Hard Rock Cafe stala hned turistickou senzací. Je největší v Evropě - má plochu 19 000 m² - omračuje však i místem, kde se nachází. Románské základy domu U Rotta sahají až do konce 13. století.

Letos přišla do slavného domu společnost Hard Rock Cafe proslulá největší světovou sbírkou památek na světové hudební hvězdy. Vedle nich nabízí typickou americkou kuchyni, drinky i živé rockové koncerty.

Proto bylo nutné historický dům upravit. Nový nájemce naštěstí pojal rekonstrukci citlivě. Nedotkl se vnějšku budovy ani původních architektonických prvků v interiéru.

Po tomto schodišti si zákazníci chodili pro šroubky i nádobí

"Zásahy do budovy byly minimální. Adaptace se týkala spíše nového vybavení a interiéru. I v něm však zůstalo zcela nedotčené například dřevěné obložení stěn s původní malbou, zábradlí, kopule a podobně. Kompletní rekonstrukce stála téměř deset milionů dolarů," tvrdí Mo Capatia, ředitel Hard Rock Cafe Praha.

Kytary dominují

Interiér a vnitřní vybavení navrhlo londýnské studio Cadmium Design. Cíl byl jasný: vytvořit otevřený a příjemný prostor pro restauraci i koncerty, ale také podtrhnout genia loci historické budovy. A nezasahovat příliš do původní podoby.

Do interiéru proto kromě běžného nábytku přibyly jen dva velké barové pulty a pódium pro koncerty. Odstranily se pouze dodatečné prvky, které sem umístil předchozí provozovatel obchodu se sklem (vyjma výtahu).

Lustr tvoří 9 444 skleněných křišťálů zavěšených na téměř pěti stech kovových strunách

Vybavení a hlavně osvětlení zdůrazňují největší chloubu restaurace, sbírku asi 300 kusů hudebních nástrojů, grafik a kostýmů. Přízemí, které je "zasvěcené" rocku a klasickému rokenrolu, vévodí velký barový pult ve tvaru písmene U, za ním je dřevěné pódium pro živé koncerty. Pult z béžového mramoru odlehčuje opticky spodní podsvícení, které také tlumí chlad přírodního kamene.

K nepřehlédnutí je ovšem hlavní dekorace, křišťálový lustr zavěšený v atriu. Lustr ve tvaru elektrické kytary má délku pět a půl metru a tvoří jej 9 444 skleněných křišťálů zavěšených na bezmála pěti stech kovových strunách.

Nejdelší z nich měří sedm metrů. Instalace impozantního svítidla trvala tři dny.Unikát za 100 000 dolarů prý nikdo v Evropě nedokázal vyrobit, proto jej nakonec zhotovili ve Spojených státech.

Křišťálový lustr ve tvaru kytary má délku 5,5 m

Ani v prvním patře zaměřeném na pop (proto je tu třeba ve vitríně kostým Madonny) nechybí barový pult, který se táhne podél původní vnitřní příčky místnosti. Použitý světlý mramor a světlé dřevo v prostoru vynikají, stejně jako nad pultem září křišťálová svítidla od firmy Swarovski v podobě mikrofonů.

Pro křišťál se designéři rozhodli záměrně - měl to být jejich hold budově a její historii, která je mimo jiné spojená i s obchodem se sklem. Pouze v tomto baru se smí kouřit, ostatní prostory jsou nekuřácké. Druhé "galerijní" podlaží je výrazně klidnější, proto je také věnováno blues.

Stěny zdobí víc než 300 kusů předmětů, které patřily hudebním hvězdám

Přízemní vstupní hala vedoucí do hlavní části restaurace se postupně promění v českou rockovou síň slávy. První artefakty věnované českými (a slovenskými) hudebníky se zde objeví v druhé polovině srpna.

Ještě stále probíhají práce na neuvěřitelných sklepeních historického domu, ta však nejsou volně přístupná. Zůstaly tu staré lustry i další původní vybavení, časem se prostory patrně upraví na klub-bar.

Toalety se změnily nejvíce, sušák na ruce (vlevo na fotografii) je dílem designéra Dysona, silný proud vzduchu ruce dokonale osuší za 10 sekund

Nové jsou naopak komfortní toalety. Téměř vše v nich funguje na fotobuňky, takže se návštěvníci vyhnou zbytečným kontaktům. Najdete tady i pověstné elektrické sušáky rukou designéra Jamese Dysona. Ruce zde vkládáte do sušáku, nikoli pod sušák, takže je máte během 10 sekund dokonale osušené.

První podlaží je věnováno klasickému rocku a rokenrolu

Vzpomínky na šroubky

Tuzemští návštěvníci asi často nostalgicky zavzpomínají na tři podlaží plná šroubků, hutnického materiálu nebo nádobí pod sklobetonovou kopulí první prodejní haly v Praze, kde se dalo sehnat i nesehnatelné.

Úsloví "Zeptejte se u Rotta" fungovalo celé dvacáté století, bez ohledu na režim. Železářství zde bohužel skončilo v roce 1996. Následné tři roky fungování lahůdkářství a poté prodej skla, porcelánu, českých granátů a bižuterie skončily fiaskem.

Nepovedená privatizace v 90. letech tak zanechala v mnohých hořkost včetně přímých potomků. Protože však firma byla akciovkou už v době první republiky, restituce nepřicházela do úvahy.

Železářství zde bylo od roku 1855 do roku 1996, o 13 let později přišlo Hard Rock Cafe

Polemiky, zda mohlo železářství U Rotta přežít, jsou už bohužel pouze teoretické. "Musel by se změnit sortiment, třeba na takový, jaký měla firma za první republiky v třicátých letech, tedy včetně sportovního nebo rybářského zboží," říká Pavel Tichý.

U Rotta se vyučil a dnes vede železářství o pár ulic dál jako franšízu se stejným jménem. Konkurovat ve velkém hobbymarketům v centru Prahy není podle něho reálné.

Osvětlení baru v druhém podlaží má připomínat mikrofony

Historie domu U Rotta

- první kamenný románský dům byl postaven ve 13. století, nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1401

- říkalo se mu U Volka, U Tří snopů nebo Pytlíkovský – v roce 1488 zde byla nákladem tiskaře Jana Pytlíka vytištěna první česká Bible

- v domě sídlili kupci, obchodníci s vínem, sloužil i jako skladiště porcelánu a hrnčířského zboží

V románských a gotických sklepech pod domem bývala restaurace, v současné době se prostor teprve upravuje

- dlouho se jmenoval U Tří bílých růží - domovní znamení nad vchodem prý vzniklo na památku tří dívek, které v domě podle pověsti žily, ale tak dlouho vybíraly ženichy, až kvůli sňatkovému podvodníkovi přišly o dům i veškerý majetek

- nejvýraznější byla přestavba z počátku 17. století z období pozdní renesance a raného baroka, tehdy dům získal renesanční štíty s bitevními výjevy, fasádu zdobenou postavami z antického bájesloví a obrazy čtyř živlů

- v roce 1855 dům koupili manželé Vincenc Josef a Marie Rottovi, aby rozšířili a přenesli sem z protějšího podloubí svůj obchod se zbožím norimberským neboli železářským, od té doby se domu říká U Rotta. Sestřenicí Vincence Josefa Rotta byla spisovatelka Karolina Světlá.

Železářství U Rotta

Po Vincentovi vedli železářství jeho potomci. Roku 1890 přikoupil Ladislav Rott sousední domy č.p. 138–141, nechal je zbořit a postavit dnešní dům. Přestavbu provedl stavitel Kindl, fasádu navrhl architekt Eduard Rechziegel. Ladislav také vydával české ceníky a zaváděl české názvy řemeslnických nástrojů.

Dům má tři podlaží a na střeše ozdobné oblouky s věžičkami. Fresky v průčelí domu podle kartonů Mikoláše Alše malovali malíři Ladislav Novák a Arnošt Hofbauer. Mezi okny jsou namalovány figury jako alegorie řemesel a zemědělství (kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně, zahradnice). V lunetách jsou zobrazeny kovové nástroje a nářadí. Mezi druhým a třetím patrem je nápis: "Nedej zahynouti nám ni budoucím, sv. Václave". Mezi prvním a druhým patrem je velký nápis V. J. Rott.

V letech 1922 až 1923 se přestavby dočkal i interiér. Pro potřeby moderního obchodu jej navrhl architekt Jan Kloub a Josef Liška. Vznikla první prodejní hala se sklobetonovou kopulí v Praze.
Největší slávy dosáhlo železářství V. J. Rott ve třicátých letech minulého století, kdy byla společnost převedena na rodinnou akciovou společnost.

Důvod? Nečekané úmrtí Ladislava Rotta mladšího (jeho otec stejného jména byl druhým majitelem firmy). Vyplacení dědických podílů se uzavřelo právě převedením firmy na rodinnou akciovou společnost.
Ta potřebovala mnohem větší zázemí, proto vznikl sklad hutního materiálu v Holešovicích. Mottem závodu se stalo heslo "Rott dodá vše".

To v praxi znamenalo asi 70 000 druhů a velikostí kovového zboží od jehly a náprstku až po kompletní zařízení řemeslnické dílny nebo továrny. Prodávaly se zde i potřeby pro rybáře nebo sportovní vybavení pro hokejisty a lyžaře.

Tak vypadal dům U Rotta v roce 1973

Obchod byl rozdělen do 21 oddělení, pracovalo zde více než 170 lidí. Denně tu obsloužili kolem 2 000 zákazníků, stejný počet písemně - zboží pak rozváželo sedm aut. Obchodem každý den prošlo zboží o objemu 4 až 6 vagonů.

Indiáni a jejich podnikání

Řetězec restaurací Hard Rock Cafe International (v 50 zemích světa jich najdete 124, vlastních nebo franšízových) řídí společnost Seminole Hard Rock Entertainment, Inc., kterou vlastní indiánský kmen Seminolů z floridského města Hollywood.

V jeho čele stojí volená pětičlenná kmenová rada, do určité míry nezávislá na státních orgánech USA.
Kmen si svým podnikáním vydělává na vlastní policii, požární ochranu, záchrannou službu, vzdělání, zdravotní péči, ekonomický rozvoj, ale i parky nebo rekreaci.

Silné motorky k rockerům patří, na této se rádi nechávají fotit i návštěvníci

Podnikatelské aktivity kmene dnes zahrnují chov dobytka, pěstování citrusů, turistický ruch, sportovní management, prodej tabákových výrobků a provozování hazardních her. Velká část zisků - třeba právě z Hard Rock Cafe - je věnována nejrůznějším charitativním organizacím.

Základní princip fungování Hard Rock staví na heslu Love All, Serve All” - Miluj všechny, služ všem.
Víc než 90 procent příjmů Seminolů totiž v současné době pochází z hazardu. Seminolové jsou již dlouho známí díky svému inovativnímu přístupu k hazardu i ostatnímu podnikání. V roce 1979 otevřeli vůbec první kasino s možností vysokých sázek ve Spojených státech.

Přízemí vévodí velký bar

Téměř 3 300 Seminolů dnes žije v rezervacích i mimo ně po celé Floridě. Jsou potomky několika set Seminolů, kteří uprchli v polovině 19. století do bažin v Everglades, když se vláda Spojených států pokusila přesunout všechny floridské Seminoly a další Indiány do Oklahomy. Tato cesta se do dějin zapsala pod názvem "Cesta slz" (The Trail of Tears).