Tedy ne že by dvanáctistovka pod kapotou červeného fordíku trhala asfalt, do městských rychlostí (rozuměj padesátku až sedmdesátku) je ale velmi hbitá, hlavně ale získáte drahocenné metry tím, jak ten pán v BMW ve vedlejším pruhu nechápavě civí na váš závodní speciál.
Může se hoditNové i ojeté automobily Ford můžete koupit na www.automodul.cz |
V malinově červeném "káčku" s "rychlými pruhy" a sedmičkou na dveřích si udivených pohledů užijete dosyta. A i pánové v obleku zapomínají na dobré vychování a ukazují na vás prstem.
S bílými disky kol a dalšími uličnickými proprietami se stanete cílem nájezdů bojovných řidičů v rychlých autech. Ve městě ještě dokážete výkonový handicap počítaný ve stovkách procent maskovat, za přeškrtnutou cedulí města se ale radši otočte.
Personalizace
Dnešku stále podobnějších aut vládne touha odlišit se, upravit si auto podle svého. Dvojče Fordu Ka, italský Fiat 500, můžete mít s různými polepy: šachovnicemi, italskou trikolorou nebo třeba kytičkami. "Káčko" tedy nesmí zůstat pozadu, a protože chce být dynamičtější z dvojčat, sluší mu rychlé pruhy.
V agresivní bílo-červené kombinaci můžete mít i interiér. Jste obklopeni tvrdými, ale hezky vypadajícími a dobře seskládanými plasty.
Uvnitř se zorientují rychleji fiaťáci než fordisté. Startuje se klíčkem známým z modelů italské automobilky, klimatizace se ovládá jako ve Fiatu Panda, stejně tak palubní počítač. Řadicí páka na vyvýšeném místě blízko volantu padne do ruky každému, stejně tak hezký volant, který může být za třítisícový příplatek potažený kůží.
Hůře si budete zvykat na ovládání autorádia umístěného až úplně nahoře na středovém panelu. Dosáhnou na něj i menší řidiči, ale ovládat jej titěrnými tlačítky vyžaduje cvik.
Dozadu se vejdete bez problémů, když máte do nějakých sto osmdesáti centimetrů výšky. Řidič se spolujezdcem (pokud nenarostli přespříliš) mají místa dostatek do všech směrů. Vypasenějším řidičům může vadit širší středový panel, který zmenšuje místo na nohy. A pozor! Ford Ka je čtyřmístný.
Největším problémem téhle nákupní tašky bude do ní ten nákup dostat. Víko kufru se dá otevřít pouze klíčem, buď zmáčknete čudlík dálkového ovládání, nebo postaru otočíte klíčkem v zámku. Jak to udělat, když máte klíče v zapalování v nastartovaném autě, jsme neodhalili. Když už se tedy do kufru dostanete, vejde se tam 224 litrů pátečního nákupu, skládat to tam budete přes docela vysoký a mohutný práh.
Fiat 500 v testuJak jezdí italské dvojče Fordu Ka čtěte ZDE |
Podvozek bojovníka
Motokárovým jízdním vlastnostem předchozí generace se nové ka jen přiblížilo, stále ale patří v této disciplíně k tomu nejlepšímu mezi mrňousy. Už není tak závodivé, sází spíše na komfort a příjemné ovládání. Dobře se do něj nastupuje do výše posazených sedadel (závodníci by je určitě chtěli níž) a dobře z něj vidíte. Pouze dozadu moc ne, ale tam nevidíte dobře snad z žádného moderního auta...
Několikaměsíční odstup, s kterým bylo "káčko" oproti Fiatu 500 uvedeno, prý věnovali konstruktéři Fordu (mimodhodem, seděli v Turíně pohromadě s těmi fiaťáckými) šlechtění podvozku. Přepracovali geometrii přední nápravy, takže řízení je na rozdíl od Fiatu 500 přesnější a přímočařejší. Jiné jsou také tlumiče a pružiny a kalibrace stabilizačního systému.
Díky zadnímu stabilizátoru, který fordíku podvozkáři namontovali, je v porovnání s Fiatem 500 v zatáčkách o poznání jistější. Není tak choulostivý na rozbitou silnici, na které pětistovka jakoby zakopávala. Jen na dálnici je ka až nečekaně náchylné na boční vítr.
Hlavním rejdištěm Fordu Ka je město. A čím užší ulička, tím líp pro něj. Vejde a protáhne se všude, dobře se s ním parkuje (nebýt horlivých strážníků s pokutovými bločky, šlo by to snad i kolmo k chodníku) a při kličkování provozem je hbitější a obratnější snad jen motorka.
Závoďte sami
Osmiventilová fiaťácká dvanáctistovka si libuje ve vyšších otáčkách, má hezký řízný mechanický zvuk. Když 69koňový motor vytáčíte ke 4 tisícům otáček a jezdíte sami, drandí "káčko" srdnatě, pokud jedete ve třech, už to taková sláva není. Při pojížďkách po městě oceníte dobré odstupňování převodovky a pružnost motoru, schopného se probudit i z hodně nízkých otáček.
Všech pět stupňů převodovky hospodařící se 102 newtonmetry malého čtyřválce zapadá přesně po krátkých drahách. Když z něj ždímete co nejvíc, jezdí za sedm a půl litru, klidná jízda znamená pět litrů, i když jste naložení.
Fod Ka 1,25 se dokáže rozdovádět klidně až k nějaké stopadesátce na německé dálnici. Za volantem se v těch chvílích cítíte až nečekaně jistě.
Rychlé pruhy
Koně výkonu vám ty polepy nepřidají, popularitu určitě. Ze škály barev jsou na výběr i perleťové (za příplatek 12 tisíc), a nebo třeba jedovatě zelená. Vyšperkovat si auto "rychlými pruhy" a dalšími serepetičkami (sportovní maska, chromovaná koncovka výfuku) stojí 21 500 korun, k tomu ladící interiér vyjde na dalších 17 tisíc. To fešácké křídlo na víku kufru stojí pět tisíc a bílá kola 16 a půl.
Střízlivější kupce nejmenšího fordíku bude zajímat, kterou ze dvou výbav vybrat. Základní Ambiente vyjde s benzinovou 1,2 na 220 tisíc a má dva airbagy, ABS, palubní počítač, tónovaná okna a přípravu na autorádio. Do vyšší verze za 259 990 pojmenované Titanium dostanete navíc klimatizaci, elektricky stahovaná okna, dálkově ovládané centrální zamykání, elektricky ovládaná zpětná zrcátka a mlhovky.
Připlatit můžete za boční a hlavové airbagy (8 a 14 tisíc), vyhřívané čelní okno a sedačky (5 500 a 6 000) nebo parkovací asistent (12 tisíc).
| Ford Ka v číslech | ||
| motor | 1,2 Duratec | |
| zdvihový objem (ccm) | 1242 | |
| počet válců/ventilů | 4/8 | |
| max. výkon (kW/k) | 51/69 | |
| max. krouticí moment (Nm) | 102 | |
| spotřeba město/mimo město/kombinace (l) | 6,6/4,5/5,3 | |
| max. rychlost (km/h) | 160 | |
| zrychlení 0-100 km/h (s) | 12,8 | |
| délka x šířka x výška x rozvor (mm) | 3 620 x 1 658 x 1 505 x 2 300 | |
| objem nádrže/zavazadlového prostoru (l) | 35/224-710 | |
| pohotovostní/celková hmotnost (kg) | 940/1 320 | |
| základní cena (výbava Ambiente) (Kč) | 219 990 | |
