Svou roli hraje také to, že se v posledních týdnech zhoršily podmínky pro azylanty, útulky pro ně už jsou přeplněné. Do Kanady navíc řada lidí odjela narychlo a nepromyšleně, protože se báli, že budou zavedena víza.
Návratů si všimlo i české romské sdružení Dženo. "Odhaduji, že těch, co přijeli v poslední době zpět, je několik desítek. Zjistili, že ani v Kanadě nelétají pečení holubi do pusy," konstatoval předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Přesné statistiky navrátivších se žadatelů o azyl zatím nejsou k dispozici. Podle odhadů se i dříve vracelo až patnáct procent žadatelů o azyl a teď jejich podíl nejspíš ještě stoupá. Více Romů se podle Veselého vrací v posledních dvou až třech měsících.
V Kanadě nechce zůstat ani Jaroslav Suchý, jeden z nejznámějších uprchlíků, který v dubnu pohladil amerického prezidenta Baracka Obamu při návštěvě Prahy. Odjel z Česka před pár týdny.
"Já tady zůstanu tak rok kvůli angličtině a pak se vrátím do Prahy," přiznal se Suchý v e-mailu MF DNES.
Podobné vyjádření ho mimochodem coby uchazeče o azyl může dost znevýhodnit. Ale není sám.
V Česku bylo lépe
"Potkala jsem v neděli v obchodě skupinu mladých Romek a hned se ke mně hlásily, když slyšely češtinu. Požádaly o zastavení řízení a čekají jen na formality, pak se vrátí domů. Uznaly, že v Čechách bylo lépe," sdělila tento týden Čechokanaďanka Pavla Topolská, která žije v Torontu.
Letos do Kanady odletělo žádat o azyl podle posledních údajů 1 720 uprchlíků. Kanadské ministerstvo přistěhovalectví se včera odpovědi na otázku, kolik Romů se vrací, vyhnulo.
"Mohu jen sdělit, že pozorně sledujeme, jak z Česka přichází stále více uprchlíků. Může to vést ke znovuzavedení víz, ale není to jediné kritérium pro ně," odpověděla včera MF DNES mluvčí ministerstva Karen Shaddová.
Romové se vraceli z Kanady i dříve, i když se o tom nikdy příliš nemluvilo. Ale opravdový azylant by se takhle nikdy nezachoval. S navrátilci se setkal v Česku novinář Roman Krištof, který je spoluautorem výzkumu romské migrace do Kanady z října loňského roku.
"Hlavní roli v rozhodnutí k návratu hrály hlavně osobní důvody. Potřebovaly je jejich rodiny, museli vypovídat u soudů, měli starost o svůj byt nebo nemohli pokrýt své finanční náklady v Kanadě," uvádí z poznatků výzkumu Krištof.
Kanada vyhostí málokoho
Nedobrovolně musí naopak odjet z Kanady poměrně málo Romů. Kanaďané podle Krištofa vracejí ojediněle už z letiště lidi, jejichž historka o důvodech azylu působila opravdu hodně nevěrohodně.
"Když žadateli po měsících čekání soud azyl zamítne, většinou se dál odvolává, takže se celý proces protáhne na několik let. Poté už je v Kanadě natolik doma, že nakonec najde nějaký způsob, jak pobyt legalizovat," popisuje obvyklou praxi Krištof.
Kanada zatím zveřejnila počet azylů přiznaných Čechům za první čtvrtletí 2009 – bylo jich jen 34. V porovnání se stovkami příchozích údaj svědčí i o tom, že Češi pomalu zahlcují kanadské imigrační soudy.
Když žadatel o azyl přiletí přes moře do Toronta či Ottawy, po pohovoru na letišti a zdravotní prohlídce putuje do azylové ubytovny. Čeká na rozhodnutí soudu. Kanadský stát mu zajišťuje kromě přístřeší i jídlo a kapesné.
Pracovat nemůže, ale dochází na kurzy angličtiny a komunikuje se svým právníkem. Přesto si někteří příchozí Romové přivydělávají, třeba prodávají podomním způsobem dovezenou kosmetiku.
"Průměrného Kanaďana Romové nezajímají, dokud se nezmíníte, že využívají zdejší sociální systém a žijí z jeho daní. Emigranti jim nevadí, pokud pracují," říká Topolská.
Romové začali odcházet v posledních měsících hlavně kvůli pochodům Dělnické strany a po žhářském útoku na romskou rodinu ve Vítkově. Podle zdrojů MF DNES hrozí každým dnem, že Kanada oznámí znovuzavedení víz, i když mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka v pátek zopakoval, že o tom neví.
