Obama se s Ruskem dohodl na snížení počtu jaderných hlavic

  • 269
Americký prezident Barack Obama uzavřel s Rusy na své první návštěvě v Moskvě předběžnou dohodu o vzájemném snížení jaderných hlavic o stovky kusů. K tomu má dojít do sedmi let od uzavření nové odzbrojovací smlouvy. Šéf Bílého domu dohodl se svým protějškem Medveděvem i spolupráci při stabilizaci Afghánistánu.

Cílem memoranda, které vzniklo po čtyřhodinovém jednání prezidentů v Kremlu, je snížit počet jaderných hlavic na 1500 až 1675 kusů a nosičů strategických zbraní na 500 až 1100 kusů na obou stranách, a to do sedmi let od uzavření nové smlouvy o odzbrojení, cituje agentura Reuters z prohlášení.

Podle odhadů amerického Věstníku pro jaderné vědce disponovaly Spojené státy počátkem letošního roku zhruba 2200 jadernými hlavicemi a Rusko až 2790 kusy.

Obě strany chtějí dospět k dohodě do 5. prosince, kdy končí platnost smlouvy o omezení stavu strategických zbraní (START) z roku 1991. Rusko a USA se už v souladu se separátní Moskevskou smlouvou (SORT), která běží do roku 2012, zavázaly snížit stav svých bojových hlavic na 1700 až 2200. SORT ale neobsahuje podrobné ověřovací procedury, které jsou součástí START a které budou i součástí nové dohody.

V otázce protiraketové obrany zatím zůstávají podle Dmitrije Medveděva pohledy obou zemí rozdílné. "Budeme pokračovat v diskusi. Protiraketová obrana není namířena proti Rusku, ale proti nebezpečným státům jako je Írán nebo Severní Korea. Pro USA je důležité mít možnost zabránit takovému útoku. Na rozvoji systému bychom chtěli s Ruskem spolupracovat," prohlásil Obama.

Prezidenti Obama a Medvěděv spolu dojednali memorandum o snížení jaderných zbraní.

Spojené státy podle něj provádějí v této otázce zásadní revizi svých představ. "Ta bude dokončena koncem léta, Rusům své hodnocení a představy sdělíme a povedeme s nimi další jednání," dodal.

Jako otevřené a věcné zhodnotil celé jednání i přes určité rozpory také Medveděv. Současné vztahy obou zemí prý ale dosud neodpovídají jejich skutečnému potenciálu. "USA a Rusko chápou svoji úlohu a zvláštní odpovědnost ve světě, v otevřené komunikaci proto musíme pokračovat i v budoucnu," dodal.

Afghánistán: společné řešení

Kromě jaderného odbrojení se Obama se svým protějškem dohodl i na spolupráci při stabilizaci Afghánistánu. "Na řešení problému v Afghánistánu a Pákistánu mohou obě strany spolupracovat," zdůraznil Medveděv.

Dary pro Obamu

Při návštěvě Kremlu dostal Obama od Medveděva historické dokumenty z dob občanské války v USA, včetně korespondence cara Alexandra II. s prezidentem Lincolnem. Prezident USA dostal také brožurku s fotografiemi ruských jaderných objektů. Ta může být chápana i jako narážka na předchozí Obamův pobyt v Rusku. Obama se ještě jako senátor v srpnu 2005 zúčastnil prověrky likvidace zastaralých zbraní v Rusku, na kterou USA finančně přispívaly. V Permu však letoun s americkými zákonodárci zadržela místní policie. Nedorozumění se záhy vyjasnilo. Po Obamově zvolení do čela USA se prý v uralském městě našli nadšenci, kteří se nechali zavřít jen proto, aby se dopídili případného Obamova vzkazu na zdi cely.

Rusko souhlasilo s přelety amerických letounů do Afghánistánu a tranzitem zbraní přes své území, což Washington kvitoval s povděkem jako cenný příspěvek v boji USA s Talibanem.

Dohoda umožní Američanům bezplatný přelet až 4 500 vojenských letadel ročně. "Je třeba bojovat s násilným extremismem, jako v případě Al Kajdy a Talibanu," komentoval ujednání Obama.

Podle Bílého domu rozšíří tento krok transportní možnosti pro pohyb vojáků a převoz klíčového vybavení pro obnovení zásob mezinárodním silám, které operují v Afghánistánu.

Lídři obou zemí se shodli i na tom, že Írán a Severní Korea musí dodržet své závazky v otázce balistických zbraní a snížit jejich jaderný arzenál.

Washington a Moskva na konci mrazivého období

S premiérem Vladimirem Putinem, považovaným stále za nejmocnějšího ruského politika, se Obama setká v úterý.

Návštěva amerického prezidenta v ruské metropoli je první po sedmi letech. Mezitím se vztahy Moskvy a Washingtonu zhoršily až ke stavu připomínajícímu novou "studenou válku", a to v důsledku loňského konfliktu Ruska s americkým spojencem Gruzií o separatistickou oblast Jižní Osetie, jakož i sporů o rozšiřování NATO a o americké plány vybudovat protiraketový štít v Česku a Polsku, které Rusko vnímá jako své ohrožení.

Dvoudenní jednání nového amerického prezidenta v Moskvě jsou proto považována za první krok k "novému začátku" vzájemných vztahů. Pozorovatelé však varují, že na této cestě zůstává ještě mnoho překážek a nevyřešených rozporů.

Prezident Obama a jeho žena se v Moskvě účastní ceremonie kladení věnců u hrobu neznámého vojína.

Návštěvu amerického prezidenta provázejí mimořádná bezpečnostní opatření, jen trasu Obamovy opancéřované limuzíny z letiště do Kremlu podle médií chránilo na 10 tisíc strážců pořádku, aby ani metr cesty nezůstal bez dozoru. Sám terminál údajně střežily stíhačky, vrtulníky a dva prstence systémů protivzdušné obrany.

Zatímco dnes Obamu čekají jen jednání v Kremlu a večeře prezidentských párů v Medveděvově rezidenci, v úterý posnídá s Putinem a absolvuje řadu schůzek s podnikateli, nevládními organizacemi a opozičními politiky. Ve středu pak odletí do Itálie na summit G8, kde se znovu setká s Medveděvem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video